Z nitra mohyly porostlé travou se vyplíží skupinka hrobových lupičů. Cennosti obratem zpeněží u překupníků. Vždy se najde zájemce, který sáhne po nádobí ze stříbra nebo zlatých špercích. Netuší, že ten největší poklad minuli. Naštěstí.  

Anglická vdova Edith Prettyová (1883–1942) věří, že pohřebiště na její půdě v minulosti nevydala zlodějům všechna svoje tajemství. Chce je proto odhalit sama. „Na mém pozemku se nacházejí pohřební mohyly.

Navštívili je sice nevítaní hostě, ale stále ještě mohou obsahovat nějaké poklady,“ láká v létě roku 1938 anglického archeologa Basila Browna (1888–1977), aby prozkoumal její pozemky v Sutton Hoo poblíž Woodbridge v anglickém hrabství Suffolk.

Brown se nenechá dvakrát pobízet a jejímu přání vyhoví. Vždyť u za to dobře zaplatí… O necelý rok později slaví úspěch. Některé mohyly sice zloději vykradli, ale té označované číslem jedna se vyhnuli. Na Browna tu čeká velké překvapení.   

Brnění nebo koruna? 

Ve zbytcích dřevěné pohřební lodi narazí na ohromnou pohřební výbavu, která se skládá z 263 artefaktů včetně byzantských stříbrných příborů, zlatých mincí, luxusních zlatých šperků a jídelní soupravy.

Jeho úžas ale vzbudí přilba vyrobená ze železa a bronzu se severskými ornamenty ve zlatě a stříbře. Tvarem připomíná helmy pozdně římské kavalérie.

Plní funkci brnění, ale vzhledem k nákladné výzdobě spekulují historikové, že mohla sloužit i jako královská koruna. Prettyová se zachová jako pravá vlastenka. Objevy stihne ještě před vypuknutím 2. světové války darovat Britskému muzeu v Londýně.

Muzejníci nálezy ukryjí v tunelech londýnské železnice. Po válce se vědci vrhnou na bližší průzkum, který ukáže, že se nejedná o vikingský, ale anglosaský pohřeb. Odborníkům vrtá v hlavě, komu Anglosasové nachystali tak bohatou výbavu na cestu na onen svět.  

Podobnost s básní 

„Pro mnoho vědců je jedním z nejzajímavějších aspektů pohřbu v Sutton Hoo jeho podobnost s popisem ve staré anglické epické básni Beowulf,“ vysvětluje finská archeoložka Veronica Walker Vadillová.

Báseň z 8. století líčí osud hrdiny Beowulfa z geátského národa (zřejmě Gautové z jihu Švédska), který pomůže králi zbavit zemi lidožravého netvora. Popisuje pohřeb vládce, kterého ukládají k poslednímu odpočinku v lodi plné pokladů.

V mohyle badatelé nenašli žádné tělo. Podle jedné teorie ho mohla rozpustit kyselá půda, pravděpodobně se ale ostatky nacházejí jinde.

Část odborníků si myslí, že pohřební loď i výbava náleží králi Redwaldovi (560–624). Nahrává tomu shoda v úmrtí prvního pokřtěného anglosaského krále s datováním pohřbu v Sutton Hoo.

Zlaté mince uložené v hrobě pocházejí zřejmě z let 610–635, vyraženy byly ve Franském království za vlády Merovejců.   

Důkazy chybí 

Vědci, kteří přilbu přisuzují Redwaldovi, nevidí problém v tom, že loď obsahuje řadu pohanských prvků. Během králova života vedle sebe existovalo pohanství s křesťanskou vírou.

Bývalý ředitel Britského muzea David M. Wilson ale tvrdí, že chybí důkazy o tom, komu helma patřila a nemusí být Redwaldova: „Nakonec to může být Sigeberht  (Redwaldův syn) nebo Sigeberhtův nevlastní bratr.(Eorpwald), nebo jakýkoli jiný významný muž z východní Anglie v období let 610–650.“