Královský gotický hrad zvaný Vrškamýk zakládá už v první polovině 13. století, pravděpodobně v roce 1240, český král Václav I. (1205–1253). Stavba slouží jako letní sídlo nejstarších českých panovníků a má uspokojovat jejich kratochvíle.

Honosné sídlo se stává základnou pro pořádání loveckých výprav do okolních lesů plných zvěře.  

Opevněná budova je majetkem královské koruny. Už v době vlády Václava I. a jeho syna Přemysla Otakara II. (kolem 1233–1278) tu stále pobývá královský úředník, protože Kamýk panovník určí za správní centrum kraje na levém břehu Vltavy.

Zároveň se zde usadí i královský lovčí, aby byl k dispozici kdykoli přijede panstvo na lov.  

 Ztracený zájem

Stavbu hradu dokončí během své vlády až český král Přemysl Otakar II. Jenže už jeho následovníci ztrácejí o hrad zájem.

Definitivní ránu mu zasadí římský císař Karel IV. (1316–1378) svojí stavbou Karlštejna v letech 1348–1357. O Vrškamýk už nikdo z královského dvora nejeví zájem, z rozpadajících se zdí se uvolňují kameny a hrad postupně chátrá.  

 Sídlo loupeživého rytíře

Už v roce 1569 se o Vrškamýku píše jako o zřícenině. Ruiny se stávají útočištěm loupežníků, kteří přepadávají lodě plující po Vltavě. Tehdy se měl podle pověsti ve zřícenině usadit rytíř Hunec.

Podle zpráv se ke svým poddaným choval velmi krutě a tak není divu, že ho zřejmě někdo z nich zabil v lese při vyjížďce. Na místě jeho smrti pak lidé postavili kapličku.  

 Procházka do středověku

Nyní z původně majestátního hradu zbývají jenom části zdí. Zříceninu hradu tyčícího se na kopci nad městečkem Kamýk nad Vltavou je možné navštívit, je přístupná včetně naučné stezky.

V letech 2009–2010 zde probíhal archeologický výzkum, při kterém se podařilo odkrýt některé předměty připomínající středověký život, například kahan.