Skip to content

Opatření proti kruté zimě: Spali ve středověku lidé společně s dobytkem?

„Lesu se obloukem vyhni,“ klade na srdce otec svojí dceři Anně, která právě poobědvala typické jídlo středověké chudiny, kus chleba a kaši z luštěnin. Chystá se na druhý konec vesnice.

Slepice poslední dobou hodně nesou a ona chce vyměnit se se sousedy pár vajíček za mléko, protože jejich kravka málo dojí. Les znamená nebezpečí, spojuje se s ním spousta pověr. Venkované od úsvitu do soumraku pracují na polích.

Vytopit challupu v zimě není žádná legrace.

Přežití závisí na úrodě

Obdělávání polí tvoří základ jejich života. Pokud se mu dostatečně nevěnují, okamžitě se jim to vymstí. Život ve středověkých Čechách ve 12. století je krutý. Na úrodě závisí přežití. První potomek je vítaný, větší počet dětí ale znamená problém, není je z čeho uživit.

Hranice sedmi let je s trochou nadsázky branou do dospělosti, protože od této chvíle musí děti pracovat.

V létě je dobytek venku, ale za tuhých zim tvoří lidem vítanou společnost.

Teplo je vítané

Buď v rodinném hospodářství nebo odchází k panstvu do služby. Ve venkovské chalupě je minimální prostor, v jedné světnici, která měří obvykle pouhých 10-12 m2, žije klidně i deset lidí. Malé domy se totiž mnohem snadněji vytápějí, v tuhých mrazech ve světnici často pobývá i dobytek, protože přináší další vítané teplo.

Foto: hippopx.com, http://middleagesaharon.blogspot.com/
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …