V historii Evropy existovala období, kdy jste si pořádně rozmysleli, jestli chcete být pod vlivem alkoholu na veřejnosti. V některých krajinách to byl totiž trestný čin, za který jste mohli dostat opravdu divný trest.
Píše se 3. červenec roku 1866 a více než dvouměsíční krvavá válka mezi Pruskem a Rakouskem míří do svého finále. Dějiště rozhodující bitvy se nachází severozápadně od Hradce Králové, u Sadové. Výsledkem je drtivé vítězství pruské armády a co do počtu zúčastněných vojáků největší válečné střetnutí na území současného Česka. Když v roce 1815 vznikl […]
Churram, Akbarův vnuk, který přijme vladařské jméno Šáhdžahán I., se svými mocenskými ambicemi netají. Nechává v roce 1622 zavraždit svého bratra Chusraua (1587–1622), který také usiloval o vládu. „Nic neponechám náhodě,“ rozhodne prozíravě Šáhdžahán I. (1592–1666) a během krvavého masakru se zbaví i dvou bratranců a dvou synovců. „Bylo pak krutou ironií, že nebezpečí, z […]
Vítězem boje o moc mezi čtyřmi Šáhdžahánovými syny v Mughalské říši v Indii se roku 1658 stává Aurangzéb. Stejně jako ostatní bratři, i on za otcovy vlády dostane do správy jednu z provincií, aby se seznámil s uměním vládnout. Panuje jako místokrál v Dakšinu. Císař Aurangzéb (1618‒1707) pořádá trestné výpravy s cílem dobýt i dva dosud samostatné […]
Prosperitu vystřídají zmatky, slavné impérium už má nejlepší léta za sebou. V takové chvíli přichází na trůn Bahádúr Šáh II., aby uzavřel jednu dlouhou kapitolu indických dějin. Nic nezmůže s tím, že říše spěje ke svému konci. „Úpadek mughalské říše nebyl možná jen důsledkem vnitřní politiky jeho posledních panovníků – Auranzébových křečovitých válečných tažení a nemilosrdného daňového […]
Země se zachvěje a vzápětí vyplivne kovový špunt, který si to zamíří do 160 km vzdáleného Londýna, aby rozséval smrt. Tak nějak si to nacisté představují. Německé superdělo V-3 (krycí jméno Hochdruckpumpe – Vysokotlaká pumpa) je možná nejbizarnější technická kuriozita 2. Světové války. Má hlaveň ráže 150mm, dlouhou 130 metrů a s dostřelem 160 km. […]
Výsledky slovinského referenda o vystoupení z jugoslávské unie z prosince 1990 hovoří jasně. Celých 88,5 procenta voličů si přeje nezávislost. Slovinský parlament se podle toho zařídí a dne 26. června 1991 země oficiálně vyhlásí samostatnost. Tím se ovšem dostává do křížku se Srbskem, které na místo posílá tanky… Velení jugoslávské armády věří, že neporovnatelně hůře […]
