Jedna teorie historiků říká, že pernikáři (caletníci) k nám přicházejí s ostatními řemeslníky z bavorského Norimberku před rokem 1324. Druhá verze ale předpokládá, že Pražané uměli perníky vyrábět už předtím. Ať tak či onak, ve 14. století už se perníky pečou po celých Čechách. Perníky se vyrábějí podle tajných receptů, přidává se do nich pepř a těsto […]

Český kníže Vladislav I. se vzteká. „Ten opovážlivec! Nikomu nebudu k posměchu!“ zuří krátce poté, co na svém dvoře vyslechl poselstvo referující o jakési černé stavbě na hranicích jeho říše. Už plánuje pomstu! Spory o knížecí stolec provázejí Přemyslovce od nepaměti. Když Vladislav I. (†1125) roku 1120 nastupuje podruhé k moci (poprvé vládl už v letech 1109–1117), […]

Syčící oheň pohlcuje dřevěné trámy uvnitř štoly. Chvíli poté, co dohoří, se ozve rána. Strop chodby se bortí a s ním i hradba vysoko nad ním. Benátčané užasle zírají. Slyšeli už leccos o kouzlech šikovných chlapíků odkudsi ze středu Evropy, ale teprve teď na vlastní oči vidí dílo zkázy, které kolem sebe čeští havíři rozsévají… „Měšec […]

Z českých dějin jsou známé dokonce tři defenestrace: z roku 1419, 1483 a 1618. Nejde ale o naši specialitu, jak by se mohlo na první pohled zdát. Odehrávaly se i jinde ve světě a už ve starověku. Například nemravné a panovačné izraelské královny Jezábel (†asi 842 př. n. l.) měli dost její vlastní dvořané, a proto ji […]

Muž a žena šplhají po žebříku ze střechy dolů. Po náročném lovu už budou brzy doma. Neplatí ale, že žena se pustí do vaření a muž počká, až mu naservíruje večeři. V tomhle městě se obě pohlaví dělí o práci rovným dílem… Neolitické velkoměsto Çatal Hüyük v dnešní turecké Anatolii s 5000–8000 obyvateli (podle některých odhadů zde mohlo […]

Generál Adham Chán čelí obžalobě za vraždu generála Ataga Chána, povýšeného mughalským vládcem Akbarem. 16. května 1562 je za trest vyhozen z okna pevnosti Ágra. Jenže Adham si při pádu „jenom“ zlomí nohy. Akbar přikazuje další defenestraci. Vraha svého oblíbeného vojevůdce se zbaví až na druhý pokus. Defenestrace, jsou z dějin známé už od starověku. Například nemravné […]

„Když pak vévodové proti sobě postupovali, chtějíce se utkati, ukázal nebeský Bůh kouřimskému vévodovi nebeské vidění, jak totiž svatý Václav má na čele zářící podobu svatého kříže,“ líčí Kristiánova legenda, která popisuje život svatého Václava a jeho babičky Ludmily. Svatému Václavovi (asi 907–935) v boji s kouřimským vévodou z rodu Zličanů se zde přisuzují až nadpřirozené bojové schopnosti: „Jakmile […]

Kníže Bořivoj I. si prohlíží urostlého bojovníka, který se dokáže zdatně ohánět mečem. Statečné muže na svoji ochranu potřebuje. Nevidí proto důvod, proč by se cizinec, pocházející odkudsi ze severu, nemohl přidat k jeho družině. Krátce po smrti císaře Karla Velikého (asi 747–814) se jednotná říše Franků rozpadá. Vikinští nájezdníci pronikají stále hloub Evropy. Roku 845 […]

Musel opustit vlast. Na jeho adresu putuje spousta dopisů, jejichž odesílatelem je další z jeho příznivců, bohatý nizozemsko-švédský obchodník Ludvík de Geer.  Zve ho do Švédska, kde by prý mohl Komenský reformovat školství. „Jeďte a vraťte se, až se poměry v Anglii uklidní,“ doporučují přátelé Jan Amos Komenský (1592–1670) cestu na sever. Ostatně ve Švédsku jsou protestanti […]

Štíhlé dívčí ruce zoufale mávají nad hladinou. Bloňďatá hlava se každou chvíli vynoří z vln Dunaje. Mladá dívka tu zápasí o život. Snad by se jí i podařilo udržet se nad vodou a nadechnout se nebýt jejího kata, který ji bidlem strká zpátky pod hladinu. Po chvíli už se světlovlasá hlava nevynoří a navždy zmizí ve […]

Velká hranice je připravena k zapálení. Leží na ní mrtvé tělo muže jménem Vasubandhu. Za chvíli je zachvátí plameny. Opodál postává jeho žena jménem Dattadéví. Dobře ví, že i ji nyní čeká smrt. Marně byste ale v její tváři hledali smutek nebo pohnutí. Je se svým osudem smířena. Guptové se v úrodném údolí kolem řeky Indus (na severu dnešní […]

Za otce znakové řeči lze považovat anglosaského mnicha Bedu Venerabilise (kolem r. 672–735), který sestavuje zřejmě první prstovou abecedu. O několik století později se znakováním zabývá významný františkánský filozof, teolog a světec Bonaventura (1221–1274). Zaznamenává určité znaky a jejich významy. Tehdy ale ještě ani zdaleka nejde o jazyk určený pro dorozumívání neslyšících. Hlavním účelem znakování […]