„Když pak vévodové proti sobě postupovali, chtějíce se utkati, ukázal nebeský Bůh kouřimskému vévodovi nebeské vidění, jak totiž svatý Václav má na čele zářící podobu svatého kříže,“ líčí Kristiánova legenda, která popisuje život svatého Václava a jeho babičky Ludmily.

Svatému Václavovi (asi 907–935) v boji s kouřimským vévodou z rodu Zličanů se zde přisuzují až nadpřirozené bojové schopnosti:

„Jakmile to (kouřimský vévoda – pozn. red.) uviděl, odhodil daleko zbraň, vrhl se mu k nohám a prohlašoval, že nikdo nemůže přemoci toho, komu Bůh takovým znamením pomoc přináší.“

Legenda tvrdí, že Václav měl přilbici s křížem už za svého života. Realita je ale trochu jiná…

Kněžna zaměstná kováře

Kníže Václav umírá rukou svého bratra Boleslava I. (asi 915–967/972) v září roku 935. Už krátce po jeho smrti se pěstuje jeho kult.

Kromě uctívání knížecích ostatků se soustředí i na Václavovu zbroj, ukovanou snad v 9. století nebo na počátku 10. století.

Kde se na tehdejším pražském dvoře vzala? Podle publicisty Miroslava Ivanova (1929–1999) ji možná dostal Václavův strýc Spytihněv, který v roce 895 vedl českou delegaci na sněm do Řezna.

Nejspíš se to ale odehrálo jinak…

Kněžna Emma (asi 948–1006), manželka Boleslava II. (asi 932–999), dává roku 973 pokyny kováři, který na přilbici upevňuje zdobený nánosník vyrobený kdesi na severu Evropy. Za práci se mu náležitě odmění.

Podporuje svatováclavský kult a zhotovení přilbice je pro ni důstojnou oslavou založení pražského biskupství.

Inspirace u opasků

Pozdější výzkumy opravdu dokazují, že nánosník Václavovy přilbice není původní. Převládají na něm motivy typické pro severské země – například ornament Borre objevující se na sponách opasků vikinských bojovníků, Varjagů.

Historička Anežka Merhautová (1919–2015) si myslí, že ukřižovaná postava na nánosníku také není Ježíš Kristus, ale severský bůh Ódin, připoutaný k posvátnému stromu Yggdrasilu.

Podporuje zároveň teorii, že přilba byla darem nebo koupí z 2. poloviny 10. století:

„Přilba získala svou dosud trvající podobu velmi pravděpodobně za vlády Boleslava II. v souvislosti se založením pražského biskupství (roku 973),

kdy byla zároveň svatovítská rotunda, chovající ostatky sv. Václava, povýšena na kostel biskupský.“

Seveřané v nás

Výzkum DNA českých mužů, který na podzim 2017 uveřejnila Masarykova univerzita v Brně, potvrzuje, že Vikingové zde zanechali hlubší stopy.

Podle výsledků analýzy má zhruba deset procent dnešních Čechů ve svém rodokmenu vikinské předky.