Vykouzlit z mála mnoho, to se stává hitem hospodyněk na konci 40. let. 20. století. Není to jednoduché, ale daří se jim to.  I když těsně po skončení 2. světové války si některé české domácnosti přilepší konzervami z UNNRY (zkratka United Nations Relief and Rehabilitation Administration – Správa Spojených národů pro hospodářskou pomoc a obnovu), díky kterým si může po letech […]

Říman Titus Livius v létě vstává už s prvními rozbřesky Slunce. Kdyby byl řemeslníkem, pustí se hned do práce v dílně, protože ho ale živí obchod s olivami a vínem, zhruba dvě hodiny se věnuje zápisům svých příjmů a výdajů. Pak vyrazí na pochůzky po městě. Na Foru se schází politici, lidé k soudním přelíčením a samozřejmě i obchodníci […]

„Lesu se obloukem vyhni,“ klade na srdce otec svojí dceři Anně, která právě poobědvala typické jídlo středověké chudiny, kus chleba a kaši z luštěnin. Chystá se na druhý konec vesnice. Slepice poslední dobou hodně nesou a ona chce vyměnit se se sousedy pár vajíček za mléko, protože jejich kravka málo dojí. Les znamená nebezpečí, spojuje se […]

„Co bude k večeři?,“ ptá se dvanáctiletý Honza maminky. Uslyší obvyklou odpověď: „Hrachová polévka.“ Po návratu ze směny v továrně nemá Hana na vaření moc času. Rychlovku od firmy Magii, která přišla v roce 1886 na trh v podobě buď hrachového nebo fazolového extraktu, stačí jenom zalít vařící vodou a celá rodina se může pustit do jídla. Své porce se dožaduje i otec Václav, […]

Na šlechtických dvorech probíhají každodenní rituály v době renesance jinak než v chudých chalupách. Poddaní vstávají se svítáním, šlechta později. Pokud jde o stolování, běžně si šlechta vystačí s vlastními zdroji, služebnictvem, kuchaři, nádobím i příbory a ubrusy. Zásoby potravin je ale potřeba zajistit předem. Všední den od svátku se liší počtem chodů.  „Nosili jim […]

„Mám hlad,“ stěžuje desetiletá Maruška. Celá rodina včetně otce, matky a jejích dvou bratrů se v květnovou neděli roku 1380 vrací z kostela domů. Je po desáté hodině dopolední. Teprve teď si konečně sednou doma ke stolu a nají se. Církev totiž jasně přikazuje, že jíst se smí až po mši. Svaté přijímání s plným žaludkem […]

Máte pocit, že podnikání v pohřebnictví patří k novodobým záležitostem? Omyl. Už ve starověkém Egyptě šlo o kvetoucí byznys. Dokazují to výzkumu pohřebiště v Sakkáře nedaleko Káhiry.  „Kněží specializovaní na balzamování patřili k profesionálním podnikatelům. Nabízeli pozůstalým pohřební balíčky s různým rozpočtem,“ komentuje výzkumy egyptolog Ramadan Husajn. Nešlo jenom o to, dokonale ovládnout umění mumifikace, ale také připravit pohřeb […]

Když zakladatel moravské archeologie Jindřich Wankel  (1821–1897) našel v roce 1872 v jeskyni Býčí skála na Blanensku lebku ženy, přezdívané později princezna z Býčí skály, učarovala mu natolik, že ji neprodal vídeňskému Přírodovědnému muzeu, ale ponechal si ji. Zaujala i antropoložku Evu Vaníčkovou a sochaře Ondřeje Bílka, kteří jí nedávno vytvořili původní tvář a na základě výpočtů kostry i celou postavu. Archeolog Martin Golec z […]

Z nitra mohyly porostlé travou se vyplíží skupinka hrobových lupičů. Cennosti obratem zpeněží u překupníků. Vždy se najde zájemce, který sáhne po nádobí ze stříbra nebo zlatých špercích. Netuší, že ten největší poklad minuli. Naštěstí.   Anglická vdova Edith Prettyová (1883–1942) věří, že pohřebiště na její půdě v minulosti nevydala zlodějům všechna svoje tajemství. Chce je proto odhalit sama. „Na […]

Královský gotický hrad zvaný Vrškamýk zakládá už v první polovině 13. století, pravděpodobně v roce 1240, český král Václav I. (1205–1253). Stavba slouží jako letní sídlo nejstarších českých panovníků a má uspokojovat jejich kratochvíle. Honosné sídlo se stává základnou pro pořádání loveckých výprav do okolních lesů plných zvěře.   Opevněná budova je majetkem královské koruny. Už v době vlády Václava I. a jeho syna Přemysla Otakara II. (kolem 1233–1278) tu stále pobývá královský úředník, protože Kamýk panovník […]