Domů     Roboti na bitevním poli: Která mocnost ho ovládne?
Roboti na bitevním poli: Která mocnost ho ovládne?
3.8.2020

O tom, že robotizace otřese pracovními trhy napříč obory, není pochyb. Že ale významně zasáhne ozbrojené složky, vojsko a armádu, si dokáže představit jen málokdo. Přitom právě dopad robotizace na sféru vojenství může být přímo epochální. Přichází věk, kdy státy proti sobě postaví místo lidí roboty?

Zatím vás uklidníme. Doba, kdy se rozvalinami budov zničených měst budou vítězoslavně prohánět roboti triumfující armády, ještě nenastala.

Pokrok ve vědě a technologiích však opět ušel několik kroků kupředu a my se nacházíme ve fázi, kdy se roboti stávají takřka nezastupitelnými pomocníky živých vojáků z masa a kostí.

Spolupráce člověka a robota je komparativní výhodou armád vyspělých států světa.
Spolupráce člověka a robota je komparativní výhodou armád vyspělých států světa.

Američané průkopníky

Snad nejdelší tuto cestu ušly zatím Spojené státy a jejich vojsko. Armáda USA přijala koncept pod názvem Robotické a autonomní systémy (RAS), dle kterého se má do roku 2040 stát jedničkou v soutěži o nejmodernější robotickou armádu.

Plán počítá především s přesunem veškeré zátěže z lidského vojáka na robota takovým způsobem, aby měl voják co největší prostor k individuálnímu manévru bez zbytečných nákladů (vybavení, technologie, zbraňové zázemí, zásoby a podobně), v pohybu jim navíc mají pomoci zbrusu nové exoskelety, tedy mechanické obleky, jež přispějí k celkové výdrži vojáka.

Dále lidem pomohou systémy UGS (pozemní bezosádkové systémy) na zemi a systémy UAS (vzdušné bezosádkové systémy), zejména drony.

Bezpilotní letouny jsou dnes  v rámci vojska rutinní záležitostí.
Bezpilotní letouny jsou dnes  v rámci vojska rutinní záležitostí.

Robotí pomocník na každý úkol

Od roku 2021 bude v americké armádě přibývat umělých zástupců systému UGS a UAS a v rámci vojska budou vytvářeny celé roje těchto strojů. Až stovky robotů tak vyrazí do terénu, který v podstatě připraví na zásah lidských jednotek.

Roboti zajistí pečlivý průzkum oblasti a zprostředkují informace lidem, to vše navíc na obrovských plochách území jen za zlomek času, kdy by si se stejným úkolem poradili lidští vojáci. A bonus na závěr? To vše samozřejmě bez ztráty jediného života.

Ty nejmodernější komunikační systémy v rámci UGS budou také umět komunikovat i v situacích, kdy nepřítel bude rušit signál prostředky radioelektronického boje.

Doba skutečných robotích válečníků má přijít nejdřív v roce 2030.
Doba skutečných robotích válečníků má přijít nejdřív v roce 2030.

Bojová směs lidí a strojů

Armáda do roku 2030 počítá s vývojem v oblasti logistických a podpůrných robotů, kteří by si v důsledku měli poradit i s chemickým, biologickým, či dokonce jaderným útokem.

Exoskelety lidských vojáků se nadále zdokonalí a umožní jim využívat mnohem výkonnější zbraně. S koncem tohoto desetiletí by se pak měla začít ohlašovat ona epochální změna, kdy budou roboti nasazeni do přímého boje.

Jako první robotí bojovníci budou do provozu uvedeni ti, jež dříve působili jako pásová nebo kolová vozidla. Pravděpodobně je půjde ovládat na dálku s využitím částečné autonomie a umělé inteligence.

Umělá inteligence bude masivněji nasazena až po roce 2030, kdy by měla být každá vojenská jednotka jakýmsi konglomerátem klasických lidských vojáků s moderními bojovými roboty. Logistické a dopravní schopnosti technologie budou na nejvyšší úrovni.

Záchrana ohrožených vojáků už možná nebude stát lidské životy navíc.
Záchrana ohrožených vojáků už možná nebude stát lidské životy navíc.

Zneškodní výbušninu i uklidí sníh

Že se zprvu utopická vize nové robotické armády USA pomalu naplňuje, je zkrátka realitou. První armádní roboti už zvládnou bezchybně navigovat po vodě, po souši a v těžko dostupném terénu, pohybují se po ledu a překonají bažiny a kanály.

Trhu s bojovými roboty dominuje především společnost Ghost Robotics, která se zaměřuje na výrobu robotů napříč obory – nedávno na sebe upozornila třeba psím robotem, který zaskakoval za roztleskávačky na univerzitním utkání amerického fotbalu.

Roboti této společnosti zvládnou bez jakéhokoli zádrhelu pohyb na nerovném povrchu a prosmýknout se mohou bez jediného škrábnutí i mezi koly automobilu! Čtyřnozí průzkumníci terénu by se už brzy mohli nepřátelským územím prohánět po boku lidských vojáků.

Dalším průkopníkem na poli vojenství je společnost Endevaor Robotics. Ta se proslavila vývojem účinných robotů, které v armádě slouží k zneškodňování výbušnin a trhavin.

I čistě armádní robot má ale široké možnosti využití – společnost jej nasadila také na úklid sněhové nadílky v amerických městech.

Že pro ni jsou ale armáda a vojenství prioritou dokazuje i to, že se snaží vyvinout miniaturního robůtka, který by fungoval jako bombardér, zároveň by se však vešel do pouhého batohu na ramenou vojáka.

PackBot v plné polní. Robotí pomocníky vyrábí firma Endeavor Robotics.
PackBot v plné polní. Robotí pomocníky vyrábí firma Endeavor Robotics.

Senzory vesty informují o zdraví

Pozadu nezůstává ani Velká Británie, ta chce ale investice směřovat primárně do lidských vojáků, respektive do jejich nejmodernějšího vybavení a výstroje.

Do běžné výbavy vojáka se má dostat speciální víceúčelová balistická přilba, která umožní nositeli nasadit i obličejový štít nebo plynovou masku, přilba navíc může být vybavena drobnými kamerami, jejichž obraz se přenáší do brýlí s průhledovým displejem – bojovník tak bude mít ucelený přehled o tom, co se děje před ním, po jeho stranách i za ním.

Samozřejmostí má být též nová neprůstřelná vesta, vybavená tvrdými balistickými pláty, jež umožní vojákovu maximální pohyblivost.

Britové koketují s myšlenkou, že součástí vesty by byly senzory, které budou kontrolovat zdravotní stav vojáka a informace o něm budou plynule přenášet do sítě. Tyto technologické vymoženosti mají spatřit světlo světa už v roce 2025.

Rusové představili svou střelu Kinžal na jedné z vojenských přehlídek.
Rusové představili svou střelu Kinžal na jedné z vojenských přehlídek.

Rusové nezahálejí

Vychytávky donedávna viděné pouze ve sci-fi filmech možná brzy zprovozní Rusové. Ti masivně investují do laserových zbraní.

Královskou zbraní největšího státu světa má být vysoce energetický laser s názvem Peresvet, který by měl primárně dokázat ničit nepřátelské rakety.

Podle některých informací by dokonce měl mít schopnost oslepovat různá elektro-optická zařízení a sestřelovat i nejmodernější dronové letouny. K tomu se mocnost chlubí vývojem revolučního podmořského dronu Poseidon nebo hyperzvukovou střelou Kinžal.

Foto: Shutterstock, Wikimedia
Související články
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Věda a technika
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
Věda a technika
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
reklama
historie
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
Dýmějový mor: Nelítostný revolucionář
Dýmějový mor, který ve 14. století zdevastuje Evropu, lze pojmenovat různě. Ovšem nazvali byste ho revolucionářem? Asi těžko. A přece jím, svým způsobem, je. Epidemie moru, která v polovině 14. Století pustoší Evropu a Asii, vyhubí podle 75 až 200 milionů lidí, což je přibližně třetina nebo v případě druhého údaje více než polovina obyvatel. Vylidní […]
reklama
věda a technika
Neštovice: Postrach, který věda zahnala
Amerika je pro kolonizaci zemí zaslíbenou. Stačí přesvědčit původní obyvatelstvo, aby vycouvalo. Přesvědčovacích prostředků mají Evropané celou řadu. Pušky, děla, a také neštovice. Neštovice jsou nemocí, která významným způsobem mění dějiny Kolem roku 400 př.nl zasáhne Athény epidemie, s největší pravděpodobností neštovic. Vyhubí čtvrtinu populace a mezi obětmi je i nejvýznamnější z vůdců – Periklés (500–429 […]
Co jste netušili o výtazích?
Kabinka visí na kovovém laně, připevněném na kladce. Můžete si nastoupit! A kdy pojedeme nahoru? Až někdo ručně navine lano na dřevěný buben! Tak nějak funguje první známý výtah na světě… Autorem pradědečka výtahů je řecký matematik Archimédes (asi 287-212 př. n. l.) a sestaví ho okolo roku 236 před Kristem. Podobné používají i Římané, […]
Víme, jak vznikl náš Měsíc?
Nové planety se rodí různými způsoby. Jedním z nich, kterým vznikla i naše sluneční soustava, je takzvaná akrece neboli „narůstání“. V tomto případě se oblak plynu s drobnou příměsí prachu díky vnějšímu impulzu, kterým může být například výbuch nedaleké hvězdy, začne hroutit do podoby disku. Jedná se v podstatě o gravitační proces. V centru disku […]
Rekordmani mezi rostlinami: Fascinující nej rostlinné říše
Znáte je? Nejmenší a největší rostliny světa, rostliny s nejdelšími listy, největšími květy či nejdelším jehličím, nebo třeba nejstarší rostlinu, jejíž věk je téměř pět tisíc let?  Představujeme vám rekordmany z říše rostlin, seznamte se. Obrovsky rozmanitý svět rostlin nás obklopuje v každém koutu světa. Rostliny nám i zvířatům poskytují potravu a kyslík, bez kterého […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.