Domů     Vlastenecké nadšení 19. století: České spolky se musely scházet pod policejním dohledem
Vlastenecké nadšení 19. století: České spolky se musely scházet pod policejním dohledem
23.11.2019

Skupina českých spolkových nadšenců polohlasně diskutuje o své další akci. Každou chvíli ale některý z nich hodí okem k člověku sedícímu na konci jejich stolu. Mezi ním a skupinkou stojí prázdná židle, jakoby ten muž byl prašivý.

Nikdo z vlastenců s ním nechce nic mít. Všichni vědí, že je to policejní konfident. Píše se rok 1851a v Čechách panuje tvrdý bachovský absolutismus.

Jakmile skupinka jenom trochu ztiší hlas nebo se v diskusi lehce dotkne tématu, které jenom trošku zavání politikou, muž, který vypadá, jakoby spal, okamžitě pootočí hlavu a našpicuje uši.

Jeho úkolem je poslouchat a referovat o jejich činnosti přímo rakouské policii. Před českým živlem se rakouské úřady zkrátka mají na pozoru a znechucení Češi proti tomu nic nezmůžou. Ani rakouské policejní špiclování jim ale nezabrání se scházet…

Hrabě František Josef Šternberk intenzivně pracuje na tom vybudovat českou obrazárnu.
Hrabě František Josef Šternberk intenzivně pracuje na tom vybudovat českou obrazárnu.

Obrazy úřady nezajímají

První vlaštovkou signalizující nový zájem Čechů o české věci se stává Společnost vlasteneckých přátel umění založená roku 1796. Hrabě František Josef Šternberk (1763–1830), který stojí v jejím čele, se snaží podporovat výtvarné umění a pracuje na vybudování obrazárny.

Stánek reprezentující české výtvarné umění sídlí do roku 1809 v pražském Černínském paláci, později v letech 1814–1871 v paláci Šternberském a nakonec po roce 1884 v nově postaveném Domě umělců, dnešním pražském Rudolfinu.

Péči o současné umění roku 1835 přebírá Krasoumná jednota, která zároveň organizuje každoroční výstavy. Ve 2. polovině 19. století už ale jde jen o správu obrazárny, která, jak se zdá, rakouské úřady příliš neprovokuje.

Jazykovědec Josef Jungmann chce, aby muzeum mělo podobu české národní instituce. S německým pojetím nesouhlasí.
Jazykovědec Josef Jungmann chce, aby muzeum mělo podobu české národní instituce. S německým pojetím nesouhlasí.

Německé muzeum nechci!

15. dubna 1818 zakládá skupina českých šlechticů spolek pro Vlastenecké muzeum v Čechách na podporu vzniku dnešního Národního muzea.

Jde ovšem o německý stavovský ústav, s jehož pojetím vůbec nesouhlasí český jazykovědec Josef Jungmann (1773–1847).

Už 25. dubna 1818 na protest publikuje v Pražských poštovských novinách článek, v němž nesouhlasí s Vlasteneckým muzeem a chce jiné muzeum, vybudované vysloveně jako českou národní instituci, podporující jedině české vědce. Jenže má smůlu…

Josef Sedlnicky by byl nejraději, aby policie kontrolovala úplně všechno. Čeští vlastenci z něj mají těžkou hlavu.
Josef Sedlnicky by byl nejraději, aby policie kontrolovala úplně všechno. Čeští vlastenci z něj mají těžkou hlavu.

Nepopulární politik vydrží 30 let

Když se v roce 1817 se v čele vídeňského policejního ministerstva objevuje hrabě Josef Sedlnicky (1778–1855) z rodu Sedlnických z Choltic, pro české vlastenecké nadšence to znamená tvrdou ránu.

Muž, který ve svém úřadě vydrží více než třicet let, si svým počínáním rychle vykoleduje odpor v českých kruzích. Extrémně nepopulární politik si z toho ale nic nedělá a dál se v klidu soustředí na budování husté a rozsáhlé policejní sítě v rakouské říši.

Jeho zásluhou se musí podřídit policejnímu dohledu úplně všichni, nejenom úřady, církev a školy, ale také všechny kulturní a vědecké spolky. Zástupci policie se účastní všech jednání spolků.

Sedlnického éru zastaví teprve revoluční události roku 1848, kdy po nátlaku v březnu 1848 odstupuje. Situace se začíná radikálně měnit.

Ministr vnitra Alexander Bach ještě více přitáhne šoruby politických poměrů.
Ministr vnitra Alexander Bach ještě více přitáhne šoruby politických poměrů.

Shromažďování povoleno

Rakouská ústava schválená 28. dubna 1848, přesněji její paragraf s číslem 22 poprvé obsahuje právo na spolčování, rok na to se stejné právo objevuje i v ústavě ze 4. března 1849, takzvané oktrojované ústavě, v paragrafu číslo sedm.

Tentokrát je ale povolení ke vzniku spolku podmíněno tím, že jeho cíl a prostředky používané k jeho dosažení nesmí být ani protistátní ani protiprávní. Prováděcí předpis k ústavě také jednoznačně říká, že na spolkovou činnost musí dohlížet policie.

Když do své funkce v roce 1849 nastupuje rakouský ministr vnitra Alexandr Bach (1813–1893), politické poměry ještě více přituhují.

Nařízení číslo 246 říšského zákona schváleného 31. prosince 1851, které Bach prosadí, omezuje politický život v Rakousku.

Další nařízení ze 17. června 1852 a císařský patent číslo 253 podepsaný panovníkem Františkem Josefem I. (1830–1916) 26. listopadu 1852 už přesně popisují, co vlastně policejní dozor znamená.

Foto: wikipedia.org
Související články
Historie
Kolt: Kdo sestrojil nejlepšího přítele kovbojů i zlatokopů?
Osobní zbraň v dnešní době není vůbec žádná novinka. Ale již v 16. století bylo možné vlastnit malou mušketu. Nepatřila však ještě k příliš spolehlivým střelným zbraním a její nabíjení bylo zdlouhavé. První skutečně účinná malá zbraň vzniká až v Americe v 19. století. Otec všech pistolníků? Její vynálezce Samuel Colt (1814-1862) se o vědecké […]
Historie
Je snad rod Kennedyů prokletý?
Kennedyové, prominentní americký klan, se vyznačují nejen významnými veřejnými a ekonomickými funkcemi, které zastávali od konce 19. století, ale také sérií tragických událostí, které postihly jejich členy. Proč je rodina Kennedyů stíhána jedním předčasným úmrtím za druhým? Tento kletbu provázející fenomén je třeba zkoumat z několika perspektiv. Nejznámějším z rodiny je bezesporu 35. prezident USA John […]
Historie
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Historie
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
reklama
zajímavosti
Jak by měla vypadat kancelář budoucnosti?
Poslední globální kancelářská revoluce proběhla v sedmdesátých letech a zdá se, že nastává další. Je čas podívat se na nejnovější trendy, které se týkají práce mnoha kancelářských profesí. Těmi, které se věnují informačním technologiím počínaje, právníky, projektanty a redakcemi konče. Poslední globální kancelářská revoluce se sice rodí v Německu, ale do světa se jako novátorský koncept rozšíří […]
Sůl nad zlato? Kde se bere jedna z nejdůležitějších surovin?
Všichni tu scénu z legendární pohádky známe. Když moudrá princezna Maruška řekne svému otci-králi, že má pro ni cenu jako sůl, rozpoutá to nevídané události, během kterých se ukáže, jak moc je tato komodita důležitá. Je tomu tak ale doopravdy? A jak to vlastně s výrobou soli vypadalo dřív a jak je to dnes? Sůl je tady […]
Protržení přehrady Bílá Desná: Mocný živel proměnil okolí v sutiny
Největší přehradní katastrofa v českých dějinách se odehrála před 107 lety a vyžádala si 65 lidských životů. Ani ne rok po kolaudaci přehrady na řece Bílá Desná v Jizerských horách došlo k jejímu protržení a voda, která se z ní vyvalila do údolí, za sebou zanechala zničené domy a mrtvé. Co se tehdy v okolí […]
Proč je tak těžké zlechtat sám sebe?
Když se někdo dotkne naší kůže, dotkne se zároveň našeho mozku. Oba dva orgány jsou v neustálém dialogu. Mozek, který veškeré informace poskytované kůží přijímá a zpracovává, nevnímá jenom to, co cítí, ale také, jaké by to mělo být. Důvěrný dotek od milence proto vyhodnotí jinak než stejný kontakt od cizího člověka v městské hromadné […]
reklama
historie
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
Dýmějový mor: Nelítostný revolucionář
Dýmějový mor, který ve 14. století zdevastuje Evropu, lze pojmenovat různě. Ovšem nazvali byste ho revolucionářem? Asi těžko. A přece jím, svým způsobem, je. Epidemie moru, která v polovině 14. Století pustoší Evropu a Asii, vyhubí podle 75 až 200 milionů lidí, což je přibližně třetina nebo v případě druhého údaje více než polovina obyvatel. Vylidní […]
Marie Terezie: Odhalujeme tajemství slavné panovnice
Marie Terezie byla vládkyní, jež po sobě zanechala odkaz, který výrazně ovlivnil budoucnost nejen naší země. To, že zavedla například povinnou školní docházku, je všeobecně známo. Jaký byl ale osobní život této slavné panovnice? V éře, kdy svět ovládali muži, byly ženy často odsouvány na okraj dějin. Ale jedna žena se odmítla podvolit osudu, odhodlaná […]
Španělská chřipka: Dvojspřeží jezdců apokalypsy
Měla více obětí než obě světové války dohromady. Čtyři vlny rozpuku viru A/H1N1, které v letech 1918-1920 nakazily každého třetího člověka na planetě, zahubily až 5 % světové populace. Pandemie, která dostala mnoho přízvisek – „bolševická nemoc“, „brazilská nemoc“, či „Napoleonský voják“ – se nejvíce proslavila jako chřipka španělská.   Španělsko k ní přitom přišlo […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Nenávist a intriky zkrotila růžová barva
nejsemsama.cz
Nenávist a intriky zkrotila růžová barva
Nikdy bych nevěřila, že se ta zlá holka někdy změní. Byla sobecká, povýšená, nikomu nepřála nic dobrého. Jednou změnila šatník a stal se snad zázrak. Už jako malá bývala Martina zlá a sobecká. Slyšela jsem o ní jen to nejhorší, a to nejen od spolužaček, ale i od její starší sestry Agáty. Byl to užalovaný, rozmazlený fracek. V dětství si vybrečela
Kamenné řady u Kounova: Vyzařují tajemnou energii?
enigmaplus.cz
Kamenné řady u Kounova: Vyzařují tajemnou energii?
Řady tvořené více než 2000 neopracovanými kameny s nejasným posláním jsou dnes největší megalitickou památkou Česka. A zřejmě také jednou z našich největších záhad. Jeden z nejzáhadnějších kamennýc
Měsíční kamínek splnil tajné přání?
skutecnepribehy.cz
Měsíční kamínek splnil tajné přání?
Byl to žertík, kterým jsem všechny zaskočila. Nakonec jsem ale byla zaskočena já. Splnil snad kamínek na mém krku moje slova? V  tom malém městečku na jihu Moravy jsme se ocitli s přítelem náhodou. Ten kámen na tržišti mě zaujal hned, jak jsem ho uviděla. Když jsem ho vzala do ruky, už jsem se ho nemohla vzdát.
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
7 zásadních momentů v dějinách Afroameričanů: Prezident poslal proti rasistickému guvernérovi vojáky
historyplus.cz
7 zásadních momentů v dějinách Afroameričanů: Prezident poslal proti rasistickému guvernérovi vojáky
V ulicích Birminghamu v americké Alabamě je opět rušno. Nejdřív je slyšet rána a pak jako domek z karet padá k zemi jeden příbytek afroamerické rodiny. Následně je zdemolován kostel, v němž se černoši setkávají. Obyvatelé tmavé pleti v „Bombinghamu“, jak se městu v 50. a 60. letech minulého století říká, nejsou před řáděním Ku-klux-klanu v bezpečí.  
V Dubaji plánují vysadit 100 milionů stromů. Pomůže to dostatečně v kompenzaci emisí uhlíku?
iluxus.cz
V Dubaji plánují vysadit 100 milionů stromů. Pomůže to dostatečně v kompenzaci emisí uhlíku?
Připravte se na novou podobu Dubaje. Město, které již teď září jako drahokam na Blízkém východě, nyní plánuje projekt, který ho nejen povznese, ale také obohatí jeho ekosystém. Dubaj Mangroves, ambici
Zemřela herečka Simona Postlerová (†59)
nasehvezdy.cz
Zemřela herečka Simona Postlerová (†59)
V křehké tmavovlásce Simoně Postlerové (†59) byla vždy ohromná síla. Musela se rozloučit se životní láskou. Čelila i dalším vážným problémům, přesto se stále usmívala. Kdyby se vyplnil její dětský
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Časté užívání marihuany může zvyšovat riziko infarktu, naznačuje studie
21stoleti.cz
Časté užívání marihuany může zvyšovat riziko infarktu, naznačuje studie
Podle studie zveřejněné v časopise The Journal of the American Heart Association je u lidí, kteří často kouří marihuanu, vyšší riziko infarktu a mrtvice. Článek je analýzou každoročního průzkumu ameri
Špenát: Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Špenát: Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno