Teprve vyhlíží 15. narozeniny, když v Buckinghamském paláci prvně potká o 16 let staršího kapitána Petera Townsenda (1914–1995). Ten má zrovna jednání s jejím otcem, králem Jiřím VI. (1895–1952).

„Byla tak nevýrazná, jak jen 14leté dívky bývají,“ zavzpomíná později Peter na princeznu Margaret (1930–2002). To se ale brzy změní.

Z mladší sestry následnice trůnu Alžběty II. (1926–2022) roste lvice salonů, milovnice dobrého pití, cigaret a divokých večírků plných kokainu. Chtělo by se říct, že má nakročeno na černou ovci královské rodiny.

Ale Margaret, miláček veřejnosti, který přes všechny průšvihy zůstane tatínkovou milovanou holčičkou, tento punc překvapivě nezíská.

Dívka neobvyklé krásy

Dne 6. února 1952 zastihne krále ve spánku infarkt. Je mu pouhých 56 let, což znamená, že se dožije nejnižšího věku ze všech britských hannoverských nebo windsorských králů. Zdá se, že jeho smrt nejhůř nese právě Margaret.

Náplastí na trhlinu v srdci 22leté princezny se stane Townsend. „Byla to dívka neobvyklé, ohromující krásy, velkorysých rtů, purpurově modrých očí a pleti hladké jako broskev,“ vyjmenovává Peter.

Ten se v listopadu 1952 právě rozvedl s manželkou Cecil Rosemary, se kterou má dva syny. Byla mu nevěrná. Utajovaná láska kapitána a princezny ale nemá budoucnost.

Nedokázal jsem to vyvážit…

Rozvedený muž? To je pro parlament i anglikánskou církev nepřijatelné. Situace začíná notně připomínat abdikaci jejího strýčka, krále Eduarda VIII. (1894–1972), kvůli rozvedené Američance Wallis Simpsonové (1896–1986). Příslušník RAF, hrdina bitvy o Anglii.

Zní to skvěle. Ale… „Pochybuji, že by můj kabinet navzdory veřejné podpoře páru sňatek schválil,“ nechá se slyšet Winston Churchill (1874–1965). Princezna si musí vybrat: Vzdát se možného následnictví, peněz plynoucích z jejího statusu, prestiže.

„Mohli jsme se vzít. Ale nemohl jsem zkrátka vyvážit vše, o co by tím přišla,“ vzpomíná Peter. „Jsem si vědoma své povinnosti vůči Commonwealthu,“ oznámí nakonec Margaret zdrceně rozchod.

Vděčný cíl paparazziů

Tisk jí přezdívá „Princezna buřička“ a paparazzi si mohou ukroutit objektivy, aby ulovili další její skandální fotografii. Маrgaret je součástí londýnské smetánky vymetající noční kluby.

Přátelí se s celebritami a rockery, vždy se špičkou s cigaretou, na členku královské rodiny volí výstřední oblečení a často je k vidění po boku anglického rodáka, právníka Johna Turnera (1929–2020), který se později stane 17. premiérem Kanady.

Hovoří se o četných románcích, svou ruku ale Margaret dá až Antonymu Armstrongu-Jonesovi (1930–2017). Muž z nevýznamného velšského šlechtického rodu, slavný fotograf a také bisexuál, jí začne brzy zahýbat. Navíc je násilník.

Manželství se dvěma dětmi skončí pro britskou královskou rodinu skandálním rozvodem, a princezna se již nikdy znovu nevdá.