Po stopách Egypťana Sinuheta: Žil, nebo nežil?

Je jedním z nejslavnějších Egypťanů a vypráví nám o životě starověké říše. Spousta toho sedí, zbývá však jeden otazník. Byl Sinuhet skutečným člověkem, nebo je jen postavou z příběhu, který dobude svět?

Faraon Amenemhet I. (?–1962 př. n. l.) byl zavražděn! Zpráva zasáhne jeho syna, prince Sesostrise (?–1926 př. n.l.), na cestě do Lybie, kam se vydal v doprovodu úředníka Sinuheta.

Zatímco Sesotris se hned vrací do Egypta, Sinuhet se doslechne o spiknutí. Lid se chystá zabít i nástupce trůnu! On však byl celou dobu jeho spojencem, co když je teď také v nebezpečí?

Ve strachu prchá z Egypta až do oblasti jižní Sýrie (Horního Recenu), kde se ho ujme náčelník Amunenši. Sinuhet se ožení s jeho dcerou a stane se mocným vojevůdcem!

Jenže po čase mu zasteskne po rodné zemi. Přál by si být pohřben v Egyptě! Bude mít ale po jeho zbabělém útěku pro něj faraon slitování?

Sesostris, nyní Senusret I., naštěstí Sinuhetovi vzkáže, ať se vrátí. Že ho přijme jako přítele. V Egyptě se Sinuhet dočká krásného domu a je mu postavena honosná hrobka…

Senusret I. je panovníkem 12. egyptské dynastie. A podle legendy přítelem Sinuheta.

Pohádka, kterou každý zná

Co je to za příběh? Přesně ten, který se dochoval na několika egyptských papyrech a ostrakách. (keramické střepy). Nejstarší verze pocházejí z doby vlády Amenemheta III. (asi 1818–1773 př. n. l.), ty nejmladší vznikly o 750 let později.

Znamená to, že ona epická báseň psaná ve verších byla mezi starými Egypťany velmi dlouho oblíbená.

Zatímco z ostatních egyptských literárních děl máme jen fragmenty, příběh o Sinuhetovi existuje rovnou ve dvaceti kopiích. A rozhodně jde o jeden z nevýznamnějších odkazů egyptského kulturního dědictví!

Čím je ale pro historiky a vědce tak důležitý?

Různé verze příběhu o Sinuhetovi se zachovaly na řadě papyrů.

Cenná kronika

Najdeme tu mnoho doložených historických faktů (i podle jiných záznamů byl na Amenemheta I. spáchán atentát), báseň také odhaluje detaily o tom, jak to chodí v malých asijských komunitách na počátku 2. tisíciletí př.

n. l. Jaká například existovala hierarchie mezi vůdci? Jaké vládly politické principy či jak to fungovalo s dělením válečné kořisti?

Nechybí samozřejmě mnoho informací ze starého Egypta. Třeba co všechno to obnáší, když má po zemřelém faraonovi nastoupit nový vládce. Anebo jak důležité jsou pro Egypťany pohřební rituály, aby byl zajištěn přechod do posmrtného života.

V roce 1954 se příběh dočká filmového zpracování. I v něm je Sinuhet lékařem.

Propletená skutečnost

Jak je to ale se Sinuhetem? Opravdu někdo takový žil?

Přestože je báseň psaná v první osobě a působí jako autobiografické dílo, Egyptologové se přiklánějí k tomu, že Sinuhet je jen fiktivní postavou!

Kromě tohoto příběhu o něm neexistuje žádný záznam, nikdy nebyla nalezena jeho hrobka, neexistují ani žádné zmínky o náčelníkovi Amunenšimu.

Ještě větší chaos pak do všeho vnese finský spisovatel Mika Waltari (1908–1979), když ve svém románu Egypťan Sinuhet (1945) udělá z hlavního hrdiny dokonce královského lékaře žijícího za vlády Achnatona (?–1336 př.

n. l.). A kromě posunutí děje o 500 let do příběhu promítne řadu zážitků ze druhé světové války.

Stejnojmenný film (1952) režiséra Michaela Curtize ( 1886–1962) pokračuje ve stejném duchu, a co je výmysl a co doopravdy, dnes už většina lidí netuší. Což je však u starověkých literárních děl běžné…