Když se řekne zima, většině lidí se vybaví chladné počasí, krátké dny a mráz, ale, nejde jenom o to. Extrémy v oblasti zimních teplot někdy doslova lámou rekordy. Víte, v kterých oblastech světa padá rtuť teploměry nejhlouběji?
Nejnižší teplota vůbec naměřená člověkem padla v srdci Antarktidy, na ruské výzkumné stanici Vostok, když se teploměr 21. července 1983 propadl na −89,2 °C. Tento údaj je považovaný za oficiální světový rekord nejchladnější teploty na Zemi.
Klimatologové vysvětlují, že extrémní chlad tam vzniká díky vysoké nadmořské výšce a dlouhé polární noci bez slunečního světla, které snižuje teplotu vzduchu i povrchu planety.

Největší rozpětí teplot
Na severní polokouli najdeme další místa s legendárními zimními rekordy.
Sibiřské údolí kolem vesnice Ojmjakon (Rusko) je považováno za nejchladnější trvale obydlené místo na světě, tamní teplota v zimě často klesá pod −50 °C, a rekordní údaj z 6. února 1933 překročil −67,8 °C. Na severu Ruska, ve městě Verchojansku, zase meteorologové zaznamenali extrémní teplotní rozpětí, v létě tu může být přes +38 °C, zatímco v zimě hluboko pod bodem mrazu, a to zmíněných −67,8 °C , tento rozdíl více než 105 °C je největší s kdykoli změřeným na jednom místě.
Zima však neznamená jen teplotní rekordy, přináší i extrémní klima měst a regionů. Například Jakutsk v Rusku je považován za nejchladnější velké město světa.
V únoru tu průměrné minimální teploty běžně klesají k −42 °C a historicky tu bylo naměřeno až −64,4 °C, což je úroveň, při které v autech mrzne palivo a mobily už dávno odmítly fungovat.

Jak se Země chladí?
V Evropě je třeskutá zima skoro samozřejmostí v severních částech Skandinávie či Ruska:
Vorkuta nad Polárním kruhem má rekordní teploty kolem −52 °C, které z ní dělají nejchladnější evropské město, a ve finské obci Karasjok padal historický teplotní rekord −51,4 °C již v roce 1886. Všechna tato místa spojuje jedno:
zima zde nepůsobí jenom jako krátkodobý meteorologický jev, ale jako dlouhotrvající extrémní klima, které formuje život, infrastrukturu i kulturu lidí.
V každém z těchto regionů jsou zimní podmínky extrémní nejen pro lidi, ale i pro technologie a přírodu, a jejich studium pomáhá vědcům lépe porozumět tomu, jak se Země chladí a jak změna klimatu může ovlivnit i ty nejchladnější kouty planety.