Řecké i římské mýty jsou plné zajímavých postav. A ty se schovaly do slov, která v mnoha jazycích používáme dodnes.

O některých dobře víme, jiné se tu dobře skryly…

AFRODIZIAKUM

postava: bohyně lásky Afrodita

Nedaleko ostrova Kypr hodí Titán Kronos do moře genitálie svého otce Úrana. Vytvoří se kolem nich bílá pěna (řecky aphros) a z ní se zrodí Afrodita. Nekrásnější ze všech bohyní!

U sebe má často jablko, lasturu nebo holubici, nikdy jí však nechybí opasek s kouzelnou mocí. Díky němu dokáže v každém probudit lásku, vášeň a touhu!

Ale co když Afrodita zrovna po ruce není? Pak jsou tu nejrůznější přírodní potraviny, bylinky či koření, které už od starověku lidem pomáhají povzbudit libido. A jak jinak by se jim mělo říkat, než afrodiziaka!

CEREÁLIE

postava: bohyně úrody Ceres

Většinou si představíme ty ochucené v sáčku nebo v krabici, které si děti rády sypou do mléka.

Cereálie jsou však i odbornějším názvem pro (jakékoliv) obiloviny. Odkud k nim vítr vane?

Od jedné z nejstarších římských bohyň Ceres, která bdí nad úrodou a prací na polích a na jejíž počest se vždy 19. dubna konají slavnosti zvané cereálie. V ten den dostávají chudí u chrámu bohyně Ceres v Římě zadarmo pohoštění. A samozřejmě jde o obiloviny – tedy vlastně cereálie!

MORFIN

postava: bůh snění Morfeus

Jak se zbavit bolesti? Nejlépe upadnout do hlubokého spánku! Pokud byste takto usnuli v řecké báji, přijde za vámi ve snu Morfeus, syn boha spánku Hypna.

Když na počátku 19. století německý lékárník Friedrich Sertürner (1783–1841) izoluje první opiový alkaloid, který tlumí bolest, váhá, jak jej pojmenovat.

Jakmile vyjde najevo, že lék působící na centrální nervovou soustavu k hlubokému uvolnění navozuje stav podobný spánku, vzpomene si jeho objevitel právě na boha snů. Na světě je morfin neboli morfium!

MUZEUM A MUZIKA

postavy: řecké sestry Múzy

Když umělec nemá žádný nápad, potřeboval by, aby ho políbila múza. Ale která? V řecké mytologii je Múz rovnou devět! Jsou to dcery nejvyššího boha Dia a bohyně paměti Mnémosyné:

Klio, Euterpé, Thalia, Melpomene, Terpsichoré, Erato, Polymnia, Kaliope a Urania, z nichž každá přináší inspiraci v jiné umělecké oblasti.

Všechny dohromady pak propůjčily jméno muzeu, instituci shromažďující výtvory lidí, kterým múzy rozhodně nechyběly! A také muzice, která dnes v mnoha jazycích označuje hudbu, ale dříve zahrnovala různé umělecké obory.

PANIKA

postava: bůh pastevectví Pan

Řecký bůh Hermés a nymfa Dryopa přivítají na svět syna Pana, budoucího boha pastýřů a lovců. Moc se však nevyvedl, má zvířecí srst, kozí rohy, bradku, kopýtka a ocas.

Matka se ho zřekne a Pan skončí v bájné Arkádii, mezi malebnými horami, skalami a lesy. Tam pase dobytek a hraje na flétnu. Přestože je to podivín, lidé mu vodí stáda k pastvě a poslouchají jeho hudbu.

Jen v poledne, kdy vždy na chvíli ulehne, je lepší se držet dál. Protože po probuzení Pan vydává tak hrozivé zvuky, že stáda prchají široko daleko. Zkrátka podlehnou „panice“!

VULKÁN

postava: bůh ohně Vulcanus

Jupiter a Juno mají syna Vulcana, který má být patronem ohně. Narodí se však chromý a kulhavý, proto je vyhoštěn z Olympu a hozen do moře. Zachrání ho mořské bohyně Thetis a Eurynomé, vychovají ho v podmořské jeskyni a Vulcanus se stane kovářem.

A kde jsou jeho kovárny? Tam, kde o žhavé teploty není nouze – přímo pod sopkami!

Podle boha Vulcana dostane nejprve jméno sopečný ostrov Vulcano v Liparském souostroví u Sicílie, odkud se téměř bez ustání šíří dým. Z něj pak vznikne obecné pojmenování pro sopky v mnoha jazycích.

ŽOVIÁLNÍ

postava: nejvyšší bůh Jupiter

Římský bůh Jupiter je králem všem bohů. Ale také symbolem štěstí a radosti. Jupiter dá jméno největší planetě Sluneční soustavy.

A protože dřív lidé věří tomu, že poloha planet při narození člověka určuje jeho charakter, lidé ve vlivu Jupitera jsou považování za veselé kopy.

Protějšku řeckého Dia se říká také Jove (z čehož vychází i skloňování). A odtud francouzské slovo jovial, označující dobráckého a vřelého člověka. Kdo je žoviální, je také společenský a plný optimismu.