Zabijáci ptačí říše! Kteří jsou ti největší?

Když se řekne „zvířecí zabiják“, nejspíš se vám vybaví grizzly, tygr nebo žralok. Málokomu přijde na mysl některý ze zástupců ptačí říše. Jenže i oni dokážou být agresivní a nebezpeční natolik, že mohou člověka i zabít!

Kasuár přilbový (Casuarius casuarius)

Výskyt: severovýchodní Austrálie, Indonésie, Nová Guinea

Kasuár je velký nelétavý pták s tvrdým a tuhým peřím, který obývá tropické deštné lesy. Jeho nejnápadnějším znakem je hnědá „přilbice“, díky které vybírá potravu ze země. Pokud se kasuár cítí být ohrožen, může způsobit velmi závažná poranění.

Má totiž extrémně dlouhé pařáty (až 12 cm), kterými během chvilky dokáže zlikvidovat nejen psa či koně, ale i člověka. V roce 2007 byli kasuáři zapsáni do Guinnessovy knihy rekordů jako nejnebezpečnější ptáci na světě.

reklama

Kasuár může snadno někoho zabít svými 12 cm dlouhými pařáty.

Flétňák australský (Cracticus tibicen)

Výskyt: Austrálie a Nový Zéland

Flétňák australský svým vzhledem připomíná vránu nebo straku. Kromě Austrálie a Nového Zélandu žije i na mnoha dalších tichomořských ostrovech. Do těchto oblastí byl přitom přivezen v 19. století, aby zde chránil kokosové plantáže před škůdci.

Flétňáci patří mezi teritoriální ptáky, kteří vehementně brání své území před ostatními. Jejich agresivita se potom zvyšuje během hnízdění. Pokud člověk vstoupí do jejich teritoria, zaútočí na něj většinou zezadu.

Jejich nejčastějšími „oběťmi“ bývají cyklisté a motorkáři. Pro zajímavost: australské úřady v roce 2017 zaznamenaly přes 3000 útoků flétňáků na lidi, způsobily 520 zranění.

Labuť velká (Cygnus olor)

Výskyt: Evropa, západní Asie, Austrálie, Island, USA

Labutě patří mezi největší evropské vodní ptáky, rozpětí jejich křídel je až 2,4 metru! Tito ptáci žijí samostatně nebo se zdržují v malých hejnech. V období hnízdění je pak lepší držet si od nich odstup.

Pokud byste se k nim totiž přiblížili až moc, mohli by zaútočit svými mohutnými křídly a způsobit vám vážné zranění.

I labuť může být pro člověka velmi nebezpečná.

Vrána černá (Corvus corone)

Výskyt: Evropa, východní Asie, Severní Amerika

Vrány se řadí mezi pěvce z čeledi krkavcovití a patří mezi nejinteligentnější tvory ve zvířecí říši. Zprávy o jejich útocích na zvířata i lidi se objevují především v jarních měsících, tedy v době, kdy, jako jiní ptáci, hnízdí.

Svá hnízda si při tom staví v městských parcích a poblíž našich obydlí. Lidský obličej si dokážou pamatovat po dlouhých šest měsíců.

Puštík proužkovaný (Strix varia)

Výskyt: Severní Amerika

Puštík je noční pták dosahující velikosti okolo 50 cm. Zajímavé je jeho houkání, které patří k těm nejpodivnějším z nočních zvuků. Živí se především malými savci, plazy nebo menší ptactvem. Pokud je vyrušen při lovu, stane se velmi agresivním.

Svými ostrými drápy útočí především na protivníkovu hlavu, což vede k vážným zraněním.

Svými drápy útočí hlavně na oblast hlavy.

Sovice sněžná (Bubo scandiacus)

Výskyt: Evropa, Asie, Grónsko a Kanada

Tato mohutná sova dorůstá do délky okolo 60 cm a rozpětí jejích křídel se pohybuje mezi 125 a 150 cm. Na rozdíl od většiny ostatních sov loví hlavně během dne. Kořist vyhlíží většinou vsedě a z vyvýšených míst, jako jsou kůly nebo skály.

Jakmile ji spatří, přiblíží se k ní tichým letem. Chvíli nad ní plachtí a pak na ni zaútočí svými silnými pařáty a ostrými drápy a usmrtí ji. Svoje území chrání sovice sněžná velmi agresivně. Při pocitu ohrožení člověkem míří především na hlavu a oči.

Orlosup bradatý (Gypaetus barbatus)

Výskyt: jižní Evropa, Afrika, Indie, Tibet

Tento velký dravec patří do čeledi jestřábovití. I když středoevropské prostředí pro něj není přirozené, je v naší zemi úspěšně chován. Velmi rád hnízdí na skalních útesech ve vysokých horách. Toto prostředí pak využívá i pro svůj lov.

Jeho oblíbenou potravou jsou totiž kosti, které rozbíjí tím, že je nechává spadnout z výšky na skálu. Konzumuje ale i šlachy a chrupavky. Orlosup zastrašuje především svým vzhledem, rozpětí jeho křídel se pohybuje mezi 245 a 285 cm. Útoky na člověka jsou velmi vzácné.

Orlosup si nejvíce pochutnává na šlachách a chrupavkách.

Káně rudoocasá (Buteo jamaicensis)

Výskyt: Severní Amerika, Kanada, Panama, Karibik

Káně rudoocasá patří mezi středně velké dravé ptáky z čeledi jestřábovitých. Dorůstá přibližně půlmetrové délky, s rozpětím křídel 110 až 145 cm. Dokáže žít v rozmanitých lokalitách, včetně pouští a pustin. Často se využívá v sokolnictví.

Severoamerické kmeny její pera považovaly za posvátná a využívaly je při náboženských obřadech. Káně se stávají velmi útočnou, pokud někdo vstoupí do jejího teritoria.