Domů     Zabijáci ptačí říše! Kteří jsou ti největší?
Zabijáci ptačí říše! Kteří jsou ti největší?

Když se řekne „zvířecí zabiják“, nejspíš se vám vybaví grizzly, tygr nebo žralok. Málokomu přijde na mysl některý ze zástupců ptačí říše. Jenže i oni dokážou být agresivní a nebezpeční natolik, že mohou člověka i zabít! 

reklama

Kasuár přilbový (Casuarius casuarius)

Výskyt: severovýchodní Austrálie, Indonésie, Nová Guinea

Kasuár je velký nelétavý pták s tvrdým a tuhým peřím, který obývá tropické deštné lesy. Jeho nejnápadnějším znakem je hnědá „přilbice“, díky které vybírá potravu ze země. Pokud se kasuár cítí být ohrožen, může způsobit velmi závažná poranění.

Má totiž extrémně dlouhé pařáty (až 12 cm), kterými během chvilky dokáže zlikvidovat nejen psa či koně, ale i člověka. V roce 2007 byli kasuáři zapsáni do Guinnessovy knihy rekordů jako nejnebezpečnější ptáci na světě.

reklama
Kasuár může snadno někoho zabít svými 12 cm dlouhými pařáty.
Kasuár může snadno někoho zabít svými 12 cm dlouhými pařáty.

Flétňák australský (Cracticus tibicen)

Výskyt: Austrálie a Nový Zéland

Flétňák australský svým vzhledem připomíná vránu nebo straku. Kromě Austrálie a Nového Zélandu žije i na mnoha dalších tichomořských ostrovech. Do těchto oblastí byl přitom přivezen v 19. století, aby zde chránil kokosové plantáže před škůdci.

Flétňáci patří mezi teritoriální ptáky, kteří vehementně brání své území před ostatními. Jejich agresivita se potom zvyšuje během hnízdění. Pokud člověk vstoupí do jejich teritoria, zaútočí na něj většinou zezadu.

Jejich nejčastějšími „oběťmi“ bývají cyklisté a motorkáři. Pro zajímavost: australské úřady v roce 2017 zaznamenaly přes 3000 útoků flétňáků na lidi, způsobily 520 zranění.

Labuť velká (Cygnus olor)

Výskyt: Evropa, západní Asie, Austrálie, Island, USA

Labutě patří mezi největší evropské vodní ptáky, rozpětí jejich křídel je až 2,4 metru! Tito ptáci žijí samostatně nebo se zdržují v malých hejnech. V období hnízdění je pak lepší držet si od nich odstup.

Pokud byste se k nim totiž přiblížili až moc, mohli by zaútočit svými mohutnými křídly a způsobit vám vážné zranění.

I labuť může být pro člověka velmi nebezpečná.
I labuť může být pro člověka velmi nebezpečná.

Vrána černá (Corvus corone)

Výskyt: Evropa, východní Asie, Severní Amerika

Vrány se řadí mezi pěvce z čeledi krkavcovití a patří mezi nejinteligentnější tvory ve zvířecí říši. Zprávy o jejich útocích na zvířata i lidi se objevují především v jarních měsících, tedy v době, kdy, jako jiní ptáci, hnízdí.

Svá hnízda si při tom staví v městských parcích a poblíž našich obydlí. Lidský obličej si dokážou pamatovat po dlouhých šest měsíců.

Puštík proužkovaný (Strix varia)

Výskyt: Severní Amerika

Puštík je noční pták dosahující velikosti okolo 50 cm. Zajímavé je jeho houkání, které patří k těm nejpodivnějším z nočních zvuků. Živí se především malými savci, plazy nebo menší ptactvem. Pokud je vyrušen při lovu, stane se velmi agresivním.

Svými ostrými drápy útočí především na protivníkovu hlavu, což vede k vážným zraněním.

Svými drápy útočí hlavně na oblast hlavy.
Svými drápy útočí hlavně na oblast hlavy.

Sovice sněžná (Bubo scandiacus)

Výskyt: Evropa, Asie, Grónsko a Kanada

Tato mohutná sova dorůstá do délky okolo 60 cm a rozpětí jejích křídel se pohybuje mezi 125 a 150 cm. Na rozdíl od většiny ostatních sov loví hlavně během dne. Kořist vyhlíží většinou vsedě a z vyvýšených míst, jako jsou kůly nebo skály.

Jakmile ji spatří, přiblíží se k ní tichým letem. Chvíli nad ní plachtí a pak na ni zaútočí svými silnými pařáty a ostrými drápy a usmrtí ji. Svoje území chrání sovice sněžná velmi agresivně. Při pocitu ohrožení člověkem míří především na hlavu a oči.

Orlosup bradatý (Gypaetus barbatus)

Výskyt: jižní Evropa, Afrika, Indie, Tibet

Tento velký dravec patří do čeledi jestřábovití. I když středoevropské prostředí pro něj není přirozené, je v naší zemi úspěšně chován. Velmi rád hnízdí na skalních útesech ve vysokých horách. Toto prostředí pak využívá i pro svůj lov.

Jeho oblíbenou potravou jsou totiž kosti, které rozbíjí tím, že je nechává spadnout z výšky na skálu. Konzumuje ale i šlachy a chrupavky. Orlosup zastrašuje především svým vzhledem, rozpětí jeho křídel se pohybuje mezi 245 a 285 cm. Útoky na člověka jsou velmi vzácné.

Orlosup si nejvíce pochutnává na šlachách a chrupavkách.
Orlosup si nejvíce pochutnává na šlachách a chrupavkách.

Káně rudoocasá (Buteo jamaicensis)

Výskyt: Severní Amerika, Kanada, Panama, Karibik

Káně rudoocasá patří mezi středně velké dravé ptáky z čeledi jestřábovitých. Dorůstá přibližně půlmetrové délky, s rozpětím křídel 110 až 145 cm. Dokáže žít v rozmanitých lokalitách, včetně pouští a pustin. Často se využívá v sokolnictví.

Severoamerické kmeny její pera považovaly za posvátná a využívaly je při náboženských obřadech. Káně se stávají velmi útočnou, pokud někdo vstoupí do jejího teritoria.

reklama
Foto: Shutterstock.com
Související články
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
Věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
reklama
casopis
historie
Mlsné prase málem vyvolalo válku mezi USA a Británií
Představte si, že vám soused vleze na zahradu, začne vám okusovat zeleninu a vy ho v návalu vzteku zastřelíte. Normální sousedská hádka? Možná. Jenže se píše rok 1859, zahrada leží na území, o které se přou Spojené státy a Velká Británie, a zastřelené zvíře patří mocné britské společnosti, může z toho být mezinárodní krize. Přesně […]
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu […]
HMS Victory: Loď jako bitevní kronika
Staletí vzdoruje času, přečkala bitvy, bouře i hrozbu zániku. Britská válečná loď HMS Victory se stává symbolem námořní slávy a dodnes připomíná dobu, kdy o osudu říší rozhodují dřevěné koráby, odvaha námořníků, vítr v plachtách a přesná palba děl. Každá loď jednou doslouží. Některé skončí na dně moře, jiné jsou rozebrány na dřevo. Jen málokteré […]
Kam s ním? Historie svozu odpadu
Babička se ptá vnoučka, co by chtěl za povolání. Volba je jednoduchá: Policajt. Nebo Kosmonaut. Kovboj! Rytíř Jedi! Ale nakonec to vyhraje zase popelář. Frajer, co jezdí s parádním velkým autem a navíc, a to je nejvíc cool, může jezdit na stupátku! A popeláři jsou frajeři už od roku 1785. Z toho roku pochází nejstarší doklad […]
historie
Desetiměsíční peklo? Mlýnek na maso u Verdunu!
Zákopy, hromady mrtvých, špína, bahno, šrot a beznaděj. Řady děl a kulometů čekají na své další oběti. Německá vize, že bleskovou válkou smete protivníka, se již dávno zbortila. A zákopová válka nikam nevede, fronta se v podstatě nemění. Smutný obraz z první světové války hodlá přemalovat do černo-bílo-červených barev náčelník německého generálního štábu Erich von […]
Mor, milostné avantýry a holocaust. Nejslavnější deníky světa
Oči jí svítí radostí, včera tatínkovi ukázala kostkovaný sešit se zapínáním a dnes ho jako náhodou dostala k 13. narozeninám. Hned večer k němu usedá a začne ho plnit zápisy. Netuší, že jednou její zdánlivě nudné řádky budou hltat miliony lidí. Osobní kronika – tak by se daly nazvat deníky. Ty mnohdy lidé úpěnlivě píší, aniž by […]
Bratislava: Hlavní město na několik pokusů
Temné nebe opanují ohňostroje, svět vstupuje do roku 1993, jenže pro Česko i Slovensko jde o historický mezník. Poprvé ochutnávají samostatnou existenci. „Posíláme pozdravy naši přátelům do Prahy,“ řeční politici na náměstí v Bratislavě, novém hlavním městě. Ta druhá. Vždycky. Buď stojí ve stínu Prahy, Budapešti, nebo nedaleké Vídně. Jenže v minulosti Bratislava sehraje důležitou roli – […]
Šach-mat: Turek, který porazil Napoleona
Stroje dnes dokážou hrát šachy lépe než kterýkoli člověk. Nikdo se nad tím nepozastavuje – technologie kráčejí mílovými kroky vpřed. Ale co v 18. století? Představte si stroj tak vyspělý, že sám myslí. Tehdejší svět žasne. Tento dávný automat má navíc překvapivou souvislost s dnešním Amazonem. Roku 1770 se evropskými panovnickými dvory šíří zpráva o […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz