Válka bývá o vítězích, poražených, ale zejména o obětech. Mnoho z nich padne v boji, některé se však ocitnou tváří v tvář smrti zcela nečekaně a bez varování. Tak jako tisíce těch, kteří se pohupují na vlnách v útrobách obřích lodí.
Konec druhé světové války je téměř na spadnutí a lidé téměř cítí závan svobody. Náhle však přichází okamžik, který veškeré jejich naděje nelítostně utne. Seznamte se s jednou z největších námořních katastrof druhé světové války.
Plně vyzbrojený lazaret
Rudá armáda byla německému národu vykreslována jako valící se brutální monstrum. Není proto divu, že před tímto postrachem mnoho lidí raději prchalo.
V lednu 1945 se takových prchajících tísnilo na německém osobním parníku Wilhelm Gustloff téměř 11 000. Tvořili je z valné většiny němečtí vojáci a personál z německých baltských přístavů, kteří opouštěli Prusko v rámci operace Hannibal.
Loď měla na délku více než 208 metrů s výtlakem přes 25 000 tun. Měla fungovat jako nemocniční loď a převážet uprchlíky z východního Pruska, ovšem na palubě se nacházela protiletadlová děla.
A přestože byla pravděpodobně nefunkční, ve spojení s hojným počtem německých vojáků na palubě včetně ponorkové posádky přepravující se na místo určení se dříve luxusní parník stal trnem v oku Sovětů.
Smrt v ledovém objetí
30. ledna 1945 se Wilhelm Gustloff nacházel ve vodách Baltského moře asi 28 mil severovýchodně od poloostrova Leba.
Plavba byla plná zmatků, a tak není divu, že vzbudila pozornost sovětské ponorky S-13. Ta po něm krátce po deváté hodině večer vypálila tři torpéda, která našla svůj cíl spolehlivě na přídi, ve strojovně a v prostoru lodního bazénu. Na palubě propukla panika.
Kvůli nedostatku záchranných člunů zahynul rekordní počet osob. Na počtu obětí se podepsalo i počasí. Byl totiž velice chladný den s teplotami až mínus 18 stupňů, teplota vody tak nepřesahovala čtyři stupně.
Mnoho lidí ve vodě umrzlo nebo zemřelo v důsledku teplotního šoku. Některé zdroje uvádějí číslo 9343 lidí, tedy šestkrát více než na Titaniku.
