U vojevůdců na bojištích se stává osobní ochranka běžnou záležitostí, u politiků se ale ve starověku vyskytuje spíše výjimečně. Po vraždě Julia Caesara (100–44 př.n.l.) si ale první muži Římské říše uvědomují nutnost mít svoji stráž, která ohlídá jejich bezpečí. Když roku 31 př. n. l. vítězí římský císař Octavianus Augustus v bitvě u Actia, […]
Během 1. století n. l. se to v Římě traviči doslova hemží. Rájem pro jejich rejdy se stává i císařský dvůr. Naobědvat nebo navečeřet se ve vznešené společnosti je o strach. Římský historik Suetonius (asi 75–130/140 n. l.) píše o císaři Caligulovi (12–41 n. l.), že měl schránku plnou „rozmanitých jedů; když ji dal později Claudius utopit, byla prý jimi otrávena mořská voda tak, že hynuly ryby a […]
Od počátku 5. století sužují Římskou říší germánské výpady. Vizigóti vedení svým králem Alarichem I. (napadají sever Itálie a obléhají Milán, který je tehdy sídlem císaře. I to přispívá k nemalým problémům gigantického starověkého impéria. Útoky se sice daří odrazit a císařský dvůr se přemisťuje do Ravenny, jenže severní hranice říše na řece Rýn zůstává zranitelným místem. Germánské kmeny přes ni stále […]
Historie ho zná jako jednoho z nejkrutějších panovníků všech dob. Na druhou stranu se dokázal na trůně udržet celých 14 let, nevedl žádné krvavé dobyvačné války. Umění, literatura a filozofie za jeho éry vzkvétaly. Jak to tedy bylo s císařem Neronem doopravdy? Na samotném počátku jeho vlády náležela faktická moc ve státě Neronově matce Agrippině. […]
„Tu stojí Kolos, vysoký sedmdesát loket, vytvořený k podobě boha Hélia (ztělesnění Slunce v řecké mytologii – pozn. red.),“ popisuje židovský filozof Filón pomníkna řeckém ostrově Rhodos. Skvost zaslouženě budí úžas. Památník ulil Chárés z Lindu v letech 304 – 292 př. n. l. „Umělec vynaložil na své dílo tolik mědi, že k jeho odlití nestačily všechny zásoby a musely […]
„Můj syn bude jednou císařem,“ sní vznešená Římanka Agrippina. V žilách jí koluje krev prvního císaře Augusta, spřízněná je i s Tiberiem, Caligulou nebo Claudiem. Poslední jmenovaný vládce se dokonce stává jejím třetím manželem. „Je to sňatek v zájmu říše,“ snaží se v roce 49 n. l. Římany přesvědčit senát. Claudius (10 př. n. l.–54 n. l.) je […]
Povolat z exilu neteře Agrippinu a Livillu není ten nejlepší nápad, který Claudius (10 př. n. l.–54 n.l.) po nečekaném zvolení císařem má. Sotva je totiž popravena jeho prostopášná žena Messalina ((17/20 n. l.-48 n. l.), chopí se příležitosti ambiciózní Agrippina. Jejím cílem je protlačit syna Lucia (37–68) na trůn a volí k tomu osvědčenou metodu. Přes […]
Mladičká Číňanka Li-Fen vykřikne bolestí. Přímo do nehtového lůžka se jí zaryla speciální jehla s barevným roztokem. „Porostou ti krásně červené nehty, uvidíte,“ uklidňuje ji její sestra. Dívce ale bolestí vyhrkly slzy. Ruku si tiskne k hrudi a dalšímu vpichu se zuby nehty brání. Když ale Li-Fen bolestivou proceduru podstoupí, opravdu jí rostou barevné nehty. Tedy pokud […]
Po požáru Říma v roce 64 n. l. nechává císař Nero na ploše větší než 120 hektarů postavit Domus Aurea (Zlatý dům). Obrovský palác, který zabere pozemky velkého množství římských patricijů, se stává demonstrací nádhery a zároveň nevkusu. Panovník si totiž libuje v luxusu. „Ve vstupní hale domu byla umístěna 120 stop (více než 35 metrů) vysoká […]
Kolem nevelkého muže se slámově blonďatými vlasy, které se stáčejí do drobných kudrlinek, se shlukuje dav lidí. „Řeči o mé smrti se nezakládaly na pravdě,“ řekne muž a zabrnká při tom na lyru. „Padněte na kolena a vzdejte mi slávu,“ žádá záhadný cizinec rázně. „Jsem totiž váš císař,“ pronáší hlubokým hlasem. „Jsem císař Nero!“ Mluví […]
