Mladičká Číňanka Li-Fen vykřikne bolestí. Přímo do nehtového lůžka se jí zaryla speciální jehla s barevným roztokem. „Porostou ti krásně červené nehty, uvidíte,“ uklidňuje ji její sestra. Dívce ale bolestí vyhrkly slzy. Ruku si tiskne k hrudi a dalšímu vpichu se zuby nehty brání.

Když ale Li-Fen bolestivou proceduru podstoupí, opravdu jí rostou barevné nehty. Tedy pokud se nehtové lůžko ošklivě nezanítí. Kromě toho si Číňanky ale nehty lakují také klasickým způsobem. Složení jejich lázně na nehty není žádným tajemstvím.

Tvoří ji směs vaječných bílků, arabské gumy, včelího vosku a želatiny, do které se navíc přidávají rozmačkané okvětní plátky růží. Po nanesení musí působit několik hodin. Nejvýše postavené ženy si nejvíce oblíbí zlatou a stříbrnou barvu.

Přítelkyni nepráskne

„Pověz, kdes to ukradla,“ křičí soudce na čínskou dívku Mei-Lan. I když je dcerou obyčejného obchodníka, má dva nehty na ruce namalované zlatou barvou. Děvče ale zarytě mlčí.

Bojí se prozradit svoji přítelkyni, která se přes zákaz dostala až do císařského paláce a trochu laku si tam skutečně vzala. Nechce, aby se ocitla v podezření, a proto raději nechá vinu na sobě. Nechápe také, proč je kolem toho tolik povyku.

Netuší, že výsada mít zlaté nehty přísluší jenom panovnicím. Ona smí používat jedině odstíny světlých barev. Za prohřešek, kterého se dopustila, ji soudce může potrestat smrtí, a také to udělá.

Každému je totiž jasné, že lak musela odcizit, a to přímo ze sídla samotné císařovny. Nikdo nevěří v její nevinu.

Přísně střežené tajemství

Egyptská královna Kleopatra (69–30 př. n. l.) opatrně natáhne ruku před sebe. Spokojeně si prohlíží rudě zářící nehty. Ještě nechá barvu zaschnout.

„Používám hennu, ta ale nemá tak nádherné odstíny,“ mrkne závistivě jedna z dvorních dam po pěstěných rukou své panovnice. „Nevíš, jak takovou barvu získat?“ šeptne své přítelkyni, která má na starosti královninu garderobu. Ta ale jenom jemně zavrtí hlavou.

Neví. Když se dvorní dámy egyptské královny Kleopatry začnou shánět po receptu, jak docílit nádherně rudých nehtů, se zlou se potážou. Je to Kleopatřino přísně střežené tajemství, které nesmí nikdo odhalit.

Panovnice chce něco výjimečného a nepřipustí, aby jiná žena v Egyptě měla nehty stejné barvy jako ona.

Používají jahody i dračí krev

Na egyptském dvoře se ale šušká cosi o tom, že si královna žádá velké množství jahod. Jakmile se o tom mladé ženy dozví, dají si to do souvislostí a také začnou potajmu experimentovat s jahodami. Provádějí ale něco nepovoleného, a proto jsou velmi opatrné.

Rudé nehty se stávají výsadou panovnic. Kleopatra má nejraději rudě karmínový odstín, ženám z nižších vrstev nezbývá, než se spokojit s bledými odstíny světlých barev. Pozadu v pěstování nehtů ale za Egypťankami nezůstanou ani starověké Římanky.

Poppaea (30–65 n. l.), manželka římského císaře Nerona, si pravidelně poroučí dračí krev. Jde o kapalný roztok latexu pocházející zřejmě z míry dračince rumelkového. Císařovna si ho pečlivě míchá s jehněčím tukem a pravidelně nanáší na nehty. Cesta k modernímu laku ale potrvá ještě téměř 2000 let…