Povolat z exilu neteře Agrippinu a Livillu není ten nejlepší nápad, který Claudius (10 př. n. l.–54 n.l.) po nečekaném zvolení císařem má. Sotva je totiž popravena jeho prostopášná žena Messalina ((17/20 n. l.
-48 n. l.), chopí se příležitosti ambiciózní Agrippina.
Jejím cílem je protlačit syna Lucia (37–68) na trůn a volí k tomu osvědčenou metodu. Přes postel. Stává se milenkou císařova poradce Marca Antonia Pallase, ale hledí si především Claudia. Pomůže kde může, utěšuje a často se tulí.
„Jsem přece jeho neteř. Na tom, že pohladím a políbím svého strýčka přece není nic špatného,“ brání se uštěpačným poznámkám. A když se netulí, buduje síť kontaktů, které císaři při hledání nové manželky našeptávají, že právě ona je ta pravá.
Krásná, inteligentní, starostlivá a jako na zavolanou jí umírá manžel Gaius Crispus. Poplete císaři hlavu natolik, že zákon, který takový sňatek zakazuje jako incestní, nechá kvůli ní zrušit.
Zavře oči a myslí na syna
Přestože spolu ti dva spí, nejde o žádnou romantiku. Claudius je obtloustlý a téměř o 25 let starší. Kulhá, koktá, nepřirozeně škube hlavou a občas mu z úst ukápne slina. Agrippina přesto přijímá všechny jeho chlípné dotyky a dělá vše, co zamilovanému císaři na očích vidí.
Je to nejsnazší způsob jak si ho omotat kolem prstu a přinutit ho, aby jí zobal z ruky. Přesněji, aby přijal jejího syna za svého. Ten po adopci získává jméno Neron a Agrippina si v seznamu úkolů může odškrtnout další položku.
Teď už zbývá jen zbavit se dalších potenciálních dědiců a pak i samotného císaře. Sexu už bylo dost, na řadu přichází osvědčený jed.
Není pochyb
O incestním vztahu Claudia a jeho ambiciózní neteře není pochyb. On možná byl zamilovaný a krásná inteligentní žena v náručí mu dělala dobře. Pokud však něco ve vztahu vzrušovalo Agrippinu, byla to především vidina syna jako budoucího císaře a samozřejmě vlastní moc nad římskou říši, v posledních letech téměř absolutní.
