V Mikrobiologickém ústavu AV ČR se pod vedením Libora Krásného z Laboratoře mikrobiální genetiky a genové exprese podařilo objevit zcela nový mechanismus, jak dokáže buňka odstraňovat nefunkční komplexy, které vzniknou při přepisu genetické informace. Odborníci se na výzkumu podíleli osm let. Na této studii spolupracovali nejen čeští vědci ze dvou fakult Karlovy univerzity, ale také […]
Štítek: geny
Šmoulové z Apalačských hor: Modří lidé existují
Šmoulové existují, jen to nejsou trpaslíci a nežijí ve Šmoulím kraji, ale v Kentucky. Jsou důkazem, že míchání genů může mít za následek nejen modré oči, ale taky modrou kůži. V Apalačských horách na území Kentucky se kolem roku 1820 usadí francouzský emigrant Martin Fugate se svou ženou Elizabeth Smithovou. Když se jim narodí syn […]
Stigma chudoby: Život v bídě mění DNA
Nejistota. Nízké nebo žádné příjmy. Nedostatečné vzdělání. To je jen malá část toho, co s sebou chudoba přináší. Z hlediska sociální politiky představuje jednu z nejobtížněji řešitelných otázek. Kromě společenského vyloučení a řady útrap však navíc způsobuje i genetické změny. Chudoba není jenom palčivým globálním problémem současnosti, ale má dopad na život každého konkrétního jedince, […]
Dvojčata tajemství zbavená: Jak se rodí síla dvou?
Někdy mají stejnou tvář, oči, nos i vlasy. Jindy je jedno po mamince, druhé po tatínkovi. Jsou stejně tvrdohlaví, zádumčiví, inteligentní. Nebo taky ne. Zatímco jeden ujíždí na metalu a vlasy nosí zásadně na černo, druhý si libuje v Beethovenovi a hlavu si láduje poezií. Jsou jedineční, jejich tajemství proto vědci stále nemají dost. Jak […]
Au, to bolí: Proč každý člověk snáší bolest jinak?
Není bolest jako bolest. Někdo vydrží trhání zubů bez umrtvení, jiný pacient trpí už při aplikaci injekce. Ne vždy to znamená, že je zhýčkaný. O tom, jak bolest snášíme rozhoduje totiž samo naše tělo a existuje jen málo cest, jak lze tento proces ovlivnit. Snížená snášenlivost bolesti není tedy pokaždé jenom otázkou nízké sebedisciplíny nebo […]
Fascinující zvířata: Proč se pandy naučily žrát bambus?
Bambus tvoří 99 % jídelníčku pandy velké, přesto však není zažívání tohoto velkého zvířete k trávení rostlinné potravy nijak přizpůsobeno. Panda je původně masožravá šelma a tomu odpovídá i její trávicí trakt. Jak si dokáže poradit se striktně vegetariánskou stravou? Známe tajemství přerodu pandy z masožravce v býložravce! Panda velká patří k nejvybíravějším strávníkům zvířecí […]
Chování šimpanzů: Nastavují lidem zrcadlo?
Šimpanzi mají 99 procent lidské DNA a chovají se ze všech tvorů nejvíc jako předci člověka. Jsou živým svědectvím o našich temných a krutých vlastnostech, které na rozdíl od nás nijak neskrývají. Ostatně, člověk je stejně jako šimpanz jen vyšší primát! Anglická bioložka Jane Goodallová (*1934) pozoruje šimpanze v Národním parku Gombe v Tanzanii celých 45 […]
Tajemství genů: Po kom měl Přemysl Otakar II. snědou pleť?
Když v roce 1278 zemře v bitvě na Moravském poli český král Přemysl Otakar II., balzamovači dostanou do rukou tělo statného asi 166–168 centimetrů vysokého muže. I pod vrstvou zaschlé krve z rozseknuté lebky jsou vidět tmavé, nejspíš kaštanové vlasy, které lemují tvář a vousy stejné barvy. I oči, které už navždy zůstanou zavřené, mají tmavou barvu. Českého […]
Modré oči? Před 6000 lety je nikdo neměl!
Modré oči jsou hezké, ale nejsou pro nás ničím neobvyklé. Vždyť se jimi podle statistik dívá více než 30 procent evropského obyvatelstva. Jak je to ale možné, když žádná modrá pigmentace duhovky neexistuje? „Původně měli všichni lidé na Zemi oči hnědé,“ tvrdí Hans Eiberg z kodaňské univerzity. Právě on v roce 1996 poprvé přichází s teorií, že modré […]
Co říkají geny: Jsme potomky křížení neandertálců s lidskou rasou?
Neandertálci byli prvním živočišným druhem, který jsme my, homo sapiens, před 24 000 lety vyhubili. Přesto koluje v našich žilách i jejich krev. Jak došlo k tomu, že se geny odvěkých nepřátel, kteří si šli po krku, smísily? Nebo to bylo všechno úplně jinak? Inteligentní dravci homo sapiens Podle paleontologických nálezů to vypadá, že lidé homo sapiens moderního typu (říkáme […]
Lidé, kteří necítí bolest: Proč jsou nešťastní?
Možná si myslíte, že koho nic nebolí, má se na světě nejlíp. Pletete se. Bolest je prospěšná. Bez bolesti se nemůžeme rozvíjet, nemůžeme sami sebe chránit a ani nepoznáme, když si ubližujeme. Na světě však existují lidé, kteří žádnou necítí. A pokud si myslíte, že jsou šťastní, pletete se znovu. Představme si hororovou scénku. Dětské […]
Existuje gen smíchu? Řadu povahových rysů dostáváme už do vínku
Dokážete se nahlas smát, až se za břicho popadáte, nebo na opravdu dobrý vtip reagujete jen pozdvižením koutků úst? Podle psychiatrů z texaské univerzity i v tom hraje klíčovou roli gen, známý jako 5-HTTLPR, obsažený v serotoninu. Vytváří jej mozek a působí jako antidepresivum. Dosud byla jednou z velkých záhad psychologie skutečnost, že někteří lidé jsou velmi emocionální, […]
Pravák, nebo levák? Co určuje, kterou rukou píšeme?
Za svou levorukost lidé nemohou. Šikovnější levačku mají zakódovanou v dědičné informaci. Vědci byli dlouho přesvědčeni, že levorukost je podmíněna účinky jednoho jediného genu – ten ale nemohli objevit. Jak je to doopravdy? Komplikovaný původ Nejnovější studie mezinárodního týmu genetiků z britské univerzity v Oxfordu a z Ústavu Maxe Plancka v nizozemském Nijmegenu potvrdila, že situace je daleko komplikovanější. Ve hře […]
Je to vůbec možné? Mořské sasanky jsou napůl zvířata a napůl rostliny!
V encyklopediích a učebnicích se většinou dočteme, že jde o dravé živočichy se žahavými chapadly, kterými dokážou omráčit svou kořist. Většinu života tráví na jednom místě, ale jsou schopné pohybu a mohou se pomalu posouvat po dně. Nyní se zdá, že budeme muset učebnice poněkud opravit, protože sasanky mají řadu vlastností, které známe jen u rostlin. Patří sasanky mezi naše […]