Bambus tvoří 99 % jídelníčku pandy velké, přesto však není zažívání tohoto velkého zvířete k trávení rostlinné potravy nijak přizpůsobeno. Panda je původně masožravá šelma a tomu odpovídá i její trávicí trakt. Jak si dokáže poradit se striktně vegetariánskou stravou? Známe tajemství přerodu pandy z masožravce v býložravce! Panda velká patří k nejvybíravějším strávníkům zvířecí […]
Šimpanzi mají 99 procent lidské DNA a chovají se ze všech tvorů nejvíc jako předci člověka. Jsou živým svědectvím o našich temných a krutých vlastnostech, které na rozdíl od nás nijak neskrývají. Ostatně, člověk je stejně jako šimpanz jen vyšší primát! Anglická bioložka Jane Goodallová (*1934) pozoruje šimpanze v Národním parku Gombe v Tanzanii celých 45 […]
Když v roce 1278 zemře v bitvě na Moravském poli český král Přemysl Otakar II., balzamovači dostanou do rukou tělo statného asi 166–168 centimetrů vysokého muže. I pod vrstvou zaschlé krve z rozseknuté lebky jsou vidět tmavé, nejspíš kaštanové vlasy, které lemují tvář a vousy stejné barvy. I oči, které už navždy zůstanou zavřené, mají tmavou barvu. Českého […]
Modré oči jsou hezké, ale nejsou pro nás ničím neobvyklé. Vždyť se jimi podle statistik dívá více než 30 procent evropského obyvatelstva. Jak je to ale možné, když žádná modrá pigmentace duhovky neexistuje? „Původně měli všichni lidé na Zemi oči hnědé,“ tvrdí Hans Eiberg z kodaňské univerzity. Právě on v roce 1996 poprvé přichází s teorií, že modré […]
Neandertálci byli prvním živočišným druhem, který jsme my, homo sapiens, před 24 000 lety vyhubili. Přesto koluje v našich žilách i jejich krev. Jak došlo k tomu, že se geny odvěkých nepřátel, kteří si šli po krku, smísily? Nebo to bylo všechno úplně jinak? Inteligentní dravci homo sapiens Podle paleontologických nálezů to vypadá, že lidé homo sapiens moderního typu (říkáme […]
Možná si myslíte, že koho nic nebolí, má se na světě nejlíp. Pletete se. Bolest je prospěšná. Bez bolesti se nemůžeme rozvíjet, nemůžeme sami sebe chránit a ani nepoznáme, když si ubližujeme. Na světě však existují lidé, kteří žádnou necítí. A pokud si myslíte, že jsou šťastní, pletete se znovu. Představme si hororovou scénku. Dětské […]
Dokážete se nahlas smát, až se za břicho popadáte, nebo na opravdu dobrý vtip reagujete jen pozdvižením koutků úst? Podle psychiatrů z texaské univerzity i v tom hraje klíčovou roli gen, známý jako 5-HTTLPR, obsažený v serotoninu. Vytváří jej mozek a působí jako antidepresivum. Dosud byla jednou z velkých záhad psychologie skutečnost, že někteří lidé jsou velmi emocionální, […]
Za svou levorukost lidé nemohou. Šikovnější levačku mají zakódovanou v dědičné informaci. Vědci byli dlouho přesvědčeni, že levorukost je podmíněna účinky jednoho jediného genu – ten ale nemohli objevit. Jak je to doopravdy? Komplikovaný původ Nejnovější studie mezinárodního týmu genetiků z britské univerzity v Oxfordu a z Ústavu Maxe Plancka v nizozemském Nijmegenu potvrdila, že situace je daleko komplikovanější. Ve hře […]
V encyklopediích a učebnicích se většinou dočteme, že jde o dravé živočichy se žahavými chapadly, kterými dokážou omráčit svou kořist. Většinu života tráví na jednom místě, ale jsou schopné pohybu a mohou se pomalu posouvat po dně. Nyní se zdá, že budeme muset učebnice poněkud opravit, protože sasanky mají řadu vlastností, které známe jen u rostlin. Patří sasanky mezi naše […]
Byť se kvalita ovzduší v České republice za posledních 20 let zlepšila, smogové situace stále nejsou ničím výjimečným. Nová studie českých vědců ukazuje, že problém zkaženého ovzduší je mnohem závažnější a má vliv i na naší genetickou výbavu. Překračování koncentrací polétavého prachu v ovzduší a rakovinotvorného benzopyrenu je vzhledem k dopadům na zdraví Čechů alarmující. […]
Lidí se zrzavými vlasy žije na světě pouhé 1–2 % a stále ubývají. Za 100 let podle genetiků úplně vymizí. Přírodní zrzky mají také určité specifické vlastnosti, které je od běžné populace zajímavě odlišují. 1. Zrzky mají na hlavě méně vlasů než blondýnky nebo brunetky. Nejvíce jich mají v průměru brunety (140 000), po nich následují blondýny (110 000) a rusovlásky jich […]
Už čtyři desetiletí si vědci lámou hlavu nad tím, jakým způsobem vede genová duplikace k novým biologickým funkcím. Teprve nyní genetici na Trinity College v Dublinu udělali zásadní průlom s důsledky pro pochopení evoluce genomů různých organismů, když identifikovali a popsali mechanismus, který je základem „mutační robustnosti“. Genová duplikace je biologický jev, který vede k náhlému vzniku […]
