Šmoulové existují, jen to nejsou trpaslíci a nežijí ve Šmoulím kraji, ale v Kentucky. Jsou důkazem, že míchání genů může mít za následek nejen modré oči, ale taky modrou kůži.

V Apalačských horách na území Kentucky se kolem roku 1820 usadí francouzský emigrant Martin Fugate se svou ženou Elizabeth Smithovou. Když se jim narodí syn Zachariah, je zcela zdráv a má se čile k světu.

Až na to, že je modrý jako švestka. Martin i jeho manželka jsou totiž nositeli recesivního genu, který způsobuje modrou kůži. Na vině je methemoglobinemie, porucha, projevující se abnormálně vysokým množstvím methemoglobinu (oxidovaná forma hemoglobinu) v krvi.

Gen, který nelze přehlédnout

U Fugatových je způsobena absencí enzymu diaphorase, který mění methemoglobin zpět v hemoglobinu. Zatímco krev takto postižených lidí je hnědá, jejich pokožka mívá namodralý nádech. Přitom platí, že má-li tento gen jen jeden z rodičů, bude mít jejich dítě kůži normálně zbarvenou, mají-li ho však oba, bude mít dítě kůži na 50% modrou.

Fugatovi mají ještě dalších šest dětí a polovina z nich se narodí s modrou kůží. A protože jsou hory v těch dobách odlehlým koutem světa odříznutým od okolního světa, dochází tu občas i k více či méně příbuzenským sňatkům, což znamená, modrá miminka se tu rodí i v dalších generacích.

Naposledy v roce 1975

Ačkoli s lepší přístupností oblasti se postižené geny „ředí“ a modrých dětí je méně, ještě v roce 1975 vyděsí doktory vzdálený potomek Fugatových, Benjamin Stacy. Asi nikdy neslyšeli o slavných modrých lidech z Kentucky a nečetli studii, kterou o Fugatových v roce 1964 zveřejní hematolog Madison Cawein III. Ženou chlapce do nemocnice na podrobné vyšetření a uklidní se až poté, co výsledky prokáží, že je zcela zdráv. A od jeho matky se dozví, že její babička Luna Fugateová, byla modrá po celém těle, přesto porodila 13 dětí a ve zdraví se dožila 84 let.