Skip to content

Stigma chudoby: Život v bídě mění DNA

Nejistota. Nízké nebo žádné příjmy. Nedostatečné vzdělání. To je jen malá část toho, co s sebou chudoba přináší. Z hlediska sociální politiky představuje jednu z nejobtížněji řešitelných otázek. Kromě společenského vyloučení a řady útrap však navíc způsobuje i genetické změny.

Chudoba není jenom palčivým globálním problémem současnosti, ale má dopad na život každého konkrétního jedince, který hmotný nedostatek zažívá jako každodenní realitu. Je kromě jiného dlouhodobě spojována i se špatným zdravotním stavem a sníženou délkou života. Za jednu z mnoha příčin se vedle podvýživy a obtížných životních podmínek považuje i vysoká míra stresu, spojená se starostmi o zajištění základních životních potřeb. To vše vede ke vzniku srdečních onemocnění, cukrovky, rakoviny, snížené imunitě a řadě dalších chorob. To však není všechno.

Rozsáhlé následky

Podle nové studie vědeckého týmu z Northwestern university v Evanstonu v americkém státě Illinois existuje důkaz, že chudoba způsobuje genetické změny. Počet genů, kterých se chudoba dotýká, je přitom značný. Je jich více, než 1500. Jinými slovy život v nedostatku zanechává stopu na téměř 10 procentech z celkového počtu genů v lidském genomu (kompletní genetická informace, uložená v DNA). Tento počet překvapil i samotné vědce.

Thomas McDade

Vliv na další generace

Dlouhou dobu víme, že socioekonomický status má značný vliv na zdraví, avšak přesný mechanismus, jakým si naše těla pamatují prožitek chudoby, zatím není známý. Naše zjištění ukazují, že methylace DNA může hrát důležitou roli. Množství vztahů mezi socioekonomickým statutem a methylací DNA odpovídá širokému spektru biologických a zdravotních důsledků, o kterých víme, že je socioekonomický status utváří,“ podotýká vedoucí výzkumného týmu, profesor antropologie Thomas McDade. Životní prožitky v souvislosti s chudobou tedy zanechávají stopu v dědičné informaci a jejich vliv tak mohou pocítit i další generace. Podle Světové zdravotnické organizace je přitom na světě zhruba 1,2 miliardy lidí, kteří musí denně vyjít s částkou menší, než 1 dolar (cca 23 korun).

Na skládce se většinou dá najít něco k jídlu i k případnému prodeji.

Trvalý otisk

Tento model podle badatelů zdůrazňuje potenciální mechanismus, jehož prostřednictvím může mít život v bídě trvalý dopad na širokou škálu fyziologických systémů a procesů. Dlouhodobé a rozsáhlé změny se mohou týkat například způsobu, jakým organismus reaguje na infekci anebo vývoje kostry či nervové soustavy. K upřesnění a určení dalších zdravotních důsledků diferenciální methylace v místech, které výzkumníci identifikovali je třeba dalších následných studií. „To jsou oblasti, na které se zaměříme, abychom určili, zda je methylace DNA skutečně důležitým mechanismem, jehož prostřednictvím může socioekonomický status zanechat na těle trvalý molekulární otisk s důsledky pro zdraví v pozdějším životě,“ dodává Thomas McDade.

Indie patří k nejchudším zemím na světě.

Z mnoha úhlů pohledu

Epigenetika, která tyto jevy studuje, je v současné době velmi populární oblastí výzkumů, přičemž řada studií naznačuje, že prakticky cokoliv může přimět lidské tělo k úpravě genů. Především rané životní zkušenosti tak nejenom formují naši mysl a psychiku, ale mění i to, jak fungují naše těla. A v souvislosti s náznaky, že epigenetické změny mají potenciál dědit se z generace na generaci je třeba brát vážně také všechny možné příčiny těchto změn. Jejich následky totiž nejsou triviální, mohou ovlivnit i kognitivní (poznávací) funkce a dokonce hrát roli také při vzniku poruch, jako je autismus.

Foto: www.ipr.northwestern.edu, www.standardmedia.co.ke, www.oyibosonline.com, www.charismanews.com,
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …