Kašel může být suchý, vlhký, dráždivý, akutní či chronický, to všechno se dá ve většině případů zvládnout. Dokud tedy nepřidáme přívlastek černý, protože pak už jde do tuhého…

Začne to jako běžné nachlazení, k horečce či zimnici se však brzy přidají prudké záchvaty kašle. Opakují se znovu a znovu a hned tak se jich nezbavíte. Proto se také někdy říká „stodenní kašel“ , ovšem potrápí vás klidně i déle!

Někteří dokonce kašlou tak prudce, že při tom zvrací, způsobí si kýlu nebo zlámou žebra. A protože jde o nemoc prudce infekční, při onom kašlání nakazí 90 % lidí ve svém okolí!

V roce 1578 se takováto kašlající epidemie v Paříži nezdá francouzskému lékaři jménem Guillaume de Baillou (1538-1616) a jako první tehdy popíše dosud neznámé onemocnění. Co ho způsobuje, ale zatím netuší.

Vypadá to nadějně…

Když roku 1906 nažhaví ve své laboratoři mikroskop belgický imunolog Jules Bordet (189-1961), viník už mu neuteče! Společně se svým švagrem Octavem Gengou (1875-1957) správně rozpoznají a izolují bakterii, která dostane jméno Bordetella pertussis. První krok učiněn, vítězství to však neznamená!

Černý kašel, takto označovaný patrně proto, že postižené osoby častým kašláním v obličeji zmodrají až zčernají, ještě pár desítek let lidstvo pořádně potrápí. Jen u nás přinese stovky až tisíce obětí ročně.

Milník číslo dvě nastává v letech 1932 až 1932, kdy americká imunoložka Leila Denmark (1898-2012) vyvine první vakcínu. Obsahuje samotné mrtvé bakterie, a i když má někdy vedlejší účinky v podobně nepříjemných křečí, funguje spolehlivě!

V roce 1958 je u nás zavedeno povinné očkování a počty případů začnou strmě klesat.

Výhra se nekoná!

Zatímco v roce 1956 je na území dnešního Česka nakaženo 50 000 osob, v 70. až 90. letech je to maximálně 50 ročně a v roce 1989 pouze 5.

Když už pomalu zapisujeme černý kašel na seznam historických chorob, najednou se to zvrtne! Na přelomu tisíciletí nemoc vstává z mrtvých a počty případů chvíli skáčou nahoru a dolů jako na horské dráze.

Rok 2024 ale přináší jasnou zprávu – černý kašel, zvaný také dávivý kašel či pertuse, je zpět v plné zbroji! Do června u nás onemocní více než 20 000 lidí a narůstá i seznam obětí…

Dospělí a jinak zdraví lidé nemoc s antibiotiky většinou zdárně překonají, ovšem nebezpečí představuje černý kašel hlavně pro kojence (zvlášť pro ty ještě neočkované). Záchvaty kašle je natolik vyčerpají, že se mohou začít dusit a třeba i krvácet do mozku!

Proč se vrátil?

Nejsme na to sami, nakažené nyní nestačí počítat ani v Německu, Rakousku, Nizozemsku, Austrálii či na na Filipínách! Z nečekaného návratu černého kašle mnoho lidí viní odmítání povinného očkování, které se v rámci tzv. hexavakcíny podává kojencům v 90 zemích světa.

Tak jednoznačné to však není, protože nemoc napadá i očkované! Vakcína je dnes sice šetrnější než ta první z poloviny minulého století, ovšem účinnost kvůli tomu klesla. A povaha bakterií Bordetella se navíc stále mění.

Že nám očkování z dětství vydrží na celý život, je rozšířeným mýtem – chrání maximálně 10 až 15 let a opakovat by se mělo i v dospělosti.

Ani proděláním černého kašle nezískáme definitní imunitu, onemocnět můžeme i několikrát.