Naše tělo je jako obří orchestr, který po celý život nepřestává znít. Nástrojů jsou tu miliardy, každý má jiný zvuk, jinou důležitost, jinou funkci… Jak ale poznají, co přesně mají hrát? Vše je zapsáno v notách – naší DNA!
Letos je tomu rovných 70 let, co biolog James Watson (1928) a fyzik Francis Crick (1916-2004) vezmou drátky a umělohmotné kuličky a sestaví z nich dvojitou spirálu!
Poté, co Friedrich Miescher (1844-1895) v roce 1869 objeví deoxyribonukleovou kyselinu (DNA) a Oswald Avery (1877-1955) roku 1944 zjistí, že je v ní uložená genetická informace, konečně známe její pravou podobu!
Dvojšroubovice DNA je jakousi notovou osnovou, na níž jednotlivé geny tvoří noty. Co všechno dnes dokážeme z těchto not vyčíst?
Kdo jsem
Představte si, že spácháte nějaký zločin a utečete. Necháte ale po sobě vzorek DNA. Co by o vás prozradil?
V první řadě to, jestli jste mužem, nebo ženou – podle toho, jestli máte v každé buňce dva pohlavní chromozomy X (u ženy), nebo X a Y (u mužů).
Téměř jistě genetici poznají i barvu vlasů a očí. V 95 % případů se trefí v tom, jestli jsou oči světlé, nebo tmavé.
S velkou úspěšnější se dá odhadnout i barva pleti nebo pihy a výjimkou dnes nejsou ani rekonstrukce tvaru obličeje.
Kam patřím
Geny se samozřejmě nemíchají jako lístky v loterii – dědíme je po svých rodičích. A pokud si někdy nejsme jisti, kdo je naší matkou nebo otcem, z analýzy DNA to zjistíme s téměř 100% přesností!
Odhalí se i příbuznost mezi babičkou a vnukem, tetou a synovcem, i mezi vzdálenými příbuznými či předky.
Současné testy vám dokonce vyhledají rodinné větve po celém světě, zjistí, z jakých zemí pocházeli vaši praprarodiče a zda nejste příbuzní se slavnými osobnosti. Anebo s neandrtálci…
Co umím
Máte dát své dítě na klavír, nebo raději na fotbal? Půjde mu matematika, nebo bude vynikat v jazycích? I talent a schopnosti určují geny, a pokud bychom se o něco měli řadu let bez výsledku snažit, lepší je nechat si rovnou udělat test DNA!
Než si ale vyberete z nabídky různých společností, vězte, že vědci jsou v tomto někdy skeptičtí. Zatímco třeba hudební sluch se zdá být víceméně dědičný, vnímání rytmu už se dle posledních výzkumů dědí jen v 15 %…
Roli vždy hraje řada dalších faktorů!
Co mi hrozí
Ani DNA bohužel není neomylná. Když udělá chybu, opakuje se pak v každé buňce našeho těla!
Tak je to třeba u Downova syndromu, kdy má postižený namísto dvojice 21. chromozomu rovnou tři. Řada podobných genetických poruch se dá zachytit z testů ještě před narozením a rozvinutí příznaků je pak téměř jisté.
U jiných nemocí zas DNA odhalí, s jak velkou pravděpodobností nám hrozí! U žen, které zdědily mutaci genu BRCA1 nebo BRCA2 se například v 80 % rozvine rakovinu prsu. Dovědět se můžete i riziko Alzheimerovy choroby, diabetu či vysokého krevní tlaku.
K čemu mám sklony
Už před 20 lety zkoumají vědci z Oxfordské univerzity dvě skupiny lidí s podobným jídelníčkem i způsobem života. Ti z první skupiny ale váží o několik kilogramů více – je u nich objeven gen FTO, který způsobuje až o 30 % vyšší sklon k obezitě!
Vědci již znají i jiný gen, přispívající k závislosti na drogách nebo gamblerství. Jiné nás předurčují k výbušnému chování, agresivitě či žárlivosti.
A kdo zdědil po jednom z rodičů delší variantu tzv. genu nevěry DRD4, má dle statistik o polovinu více náhodných známostí.
A jak dlouho budu žít?
Vědci dnes mají vytipováno několik variant genů, které souvisí s dlouhověkostí. Třeba Klóthó, pojmenovávaný podle řecké bohyně osudu.
Cílem je ale i hledat gen, který život cíleně prodlouží! Takovým by prý mohl být gen Metuzalém objevený na konci 20. století. Hned o třetinu prodlouží život octomilkám!
V rámci projektu MyHeritage (2018) se však ukáže, že se geny podílejí na dosažení vysokého věku jen v 16 %. Ostatně i osudy milionů lidí dokazují, že jen o genech dlouhověkost není…