Není bolest jako bolest. Někdo vydrží trhání zubů bez umrtvení, jiný pacient trpí už při aplikaci injekce. Ne vždy to znamená, že je zhýčkaný. O tom, jak bolest snášíme rozhoduje totiž samo naše tělo a existuje jen málo cest, jak lze tento proces ovlivnit.
Snížená snášenlivost bolesti není tedy pokaždé jenom otázkou nízké sebedisciplíny nebo rozmazlenosti. Jde o to, že každý z nás má jinak nastavený práh bolesti, tedy moment, od kterého ji začíná vnímat. Jedinec s nízkým prahem bolesti ji ucítí za působení stejných faktorů daleko dříve, než osoba s prahem nasazeným výše. Lišíme se tak od sebe nejenom ve schopnosti bolest detekovat a tolerovat, ale také v tom, jak ji lékařům popisujeme a jak reagujeme na různé léčebné postupy. Vědci se proto už léta usilovně snaží přijít na to, čím je to způsobeno.
Je to v genech
Zjistili, že práh bolesti velkou měrou ovlivňují genetické faktory. Podle řady studií má největší vliv na vnímání bolestivých podnětů přítomnost nebo absence určitých variant v rámci genu SCN9A. I když se může zdát vysoká odolnost proti tělesným bolestem jako výhoda, není tomu tak vždy. V ojedinělých případech může vše dojít tak daleko, že dotyčný člověk necítí varovné signály těla, které ho upozorňují, že není něco v pořádku a dostane se do lékařské péče pozdě. Varianty v rámci SCN9A však nezpůsobují jenom necitlivost vůči bolesti, ale také některé těžké stavy, charakterizované naopak extrémní bolestí.
Kolik toho sneseš?
Zmíněný gen je tedy hlavním hráčem v řízení odpovědi těla na bolest tím, že aktivuje nebo utlumuje sodíkové kanály, související s transportem signálu bolesti. Vše je přitom ovlivněno mutací, kterou konkrétní jedinec nese. Citlivost na bolest se dědí v rodinách podobně, jako výška, barva vlasů nebo odstín pokožky. V rámci genu SCN9A se vyskytují také změny, které určují citlivost k různým druhům bolesti. Například jedna z nich, která se objevuje u zhruba 5 procent populace má vliv na to, jak bude pacient snášet pooperační bolesti a kolik opiátů bude třeba k jejich eliminaci.
Správný výběr
Jiná například způsobuje, že člověk bude citlivější na bolest způsobenou osteoartrózou, problémy s meziobratlovými ploténkami či zánětem slinivky. Všechny tyto poznatky mohou usnadnit zdravotníkům vhodnou volbu typu i množství prostředků, tišících bolest. Existují takové, které se k jejímu bezpečnému a účinnému blokování užívají více, než sto let. Výzkumníci se však nyní zaměřují i na jiné alternativy.
Nová strategie léčby bolesti
V centru jejich pozornosti se ocitl tetrodotoxin, produkovaný některými mořskými živočichy. Tento silný neurotoxin blokuje přenos bolesti a má rychlý nástup, což je výhodou například u onkologických onemocnění nebo migrény. Svým působením vyvolává podobný stav, který se vyskytuje u osob s vrozenou necitlivostí na bolest. Do budoucna se tak rýsuje naděje, že by díky vědeckým výzkumům mohla být vytvořena cílená a proto velmi efektivní léčebná strategie, ušitá na míru pro konkrétního pacienta, která by zohlednila jak jeho genetickou výbavu, tak také druh bolesti.
