Zřízení Protektorátu Čechy a Morava přináší další kapitolu v oblasti zákazů knih na našem území. Tehdejší Svaz knihkupců a nakladatelů dostává okamžitě rozkaz vytvořit seznam „nevhodné“ literatury. Na něm musí být uvedeny tituly protiněmecké, s marxistickým zaměřením a také ty, jejichž autory jsou významně osobnosti první republiky, nebo o nich pojednávají. Zakázanými autory se tak […]
Hana Benešová (1885‒1974) svého chotě, prezidenta Edvarda Beneše (1884‒1948), přežije o 26 let a pro Čechy zůstává vzdělaná a elegantní dáma ztělesněním ideálů první republiky ještě dlouho poté, co Československo uzurpovali do svých drápů komunisté. Hned po Benešově smrti je jí dopřán důchod ve výši tehdejšího ministerského platu (4000 Kč), a i když je později […]
Když 4. května 1919 v Bratislavě spadne letadlo s československým ministrem války Milanem Rastislavem Štefánikem, hned po neštěstí se objevují spekulace o jeho příčině. Podle jedné šlo v případě Milana Rastislava Štefánika (1880 – 1919) o sebevraždu kvůli špatnému zdravotnímu stavu, to ale vyvrací ministrův dopis snoubence, italské markýze Gulianě Benzoniové a na základě dokumentů popírá i současný slovenský historik Milan Stanislav Ďurica (*1925). Rozkol v názorech Další z teorií říká, že v pádu letadla měl prsty ministr […]
„Postoj sovětských vojenských autorit a lze říci i odpovědných politiků Sovětského Svazu k našemu Hlavnímu Velitelství je více než zaujatý,“ informuje 13. ledna 1945 naši londýnskou exilovou vládu Antonín Hasal, velitel našich jednotek na osvobozeném území Podkarpatské Rusi. Chování Sovětů už mu leze krkem… Bývalý legionář a nyní divizní generál Antonín Hasala (1883–1960) se krátce po […]
Dejvická stráň nabízí už od poloviny 15. století příznivé podmínky pro pěstování vína. V roce 1620 se počet zdejších vinic vyšplhá na 130. Po třicetileté válce (1618 – 1648) jich ovšem zůstane „pouhých“ 50. Na přelomu 19. a 20. století z nich ale v místech současného Vítězného náměstí a jeho okolí nezbývá už skoro nic. Otcem náměstí se ve […]
„Jen stará čistá abdérská rasa bude žít. Zahoďte mozky, zapomeňte číst a psát, spalte vše, co bylo vymyšleno a napsáno, a slyšte hlas nové třetí Abdéry,“ hřímá na pódiu postava osla a pak se z amplionu ozve nahrávka hlasu Adolfa Hitlera. Diváci, vědomi si zřejmého cíle uvedené satiry, se zajíkají v odzbrojujícím chechotu. Divadelníci Voskovec […]
Pod taktovkou Edvarda Beneše se v Londýně rodí československá exilová vláda oznamuje přerod 9. července 1940 britskému ministru zahraničí lordu Edwardu Halifaxovi (1881–1959), o devět dní později dostává odpověď, že Británie vládu uznává. Náplní nové exilové vlády se stává hlavně organizace našich vojenských jednotek, které se připojují ke Spojencům. Už 26. srpna 1940 díky tomu vstupují […]
„Vždyť kvůli čemu jsme tu armádu tak těžce budovali?“ zlobí se vrchní velitel československé armády Ludvík Krejčí. Jeho pocity jenom zrcadlí náladu ve společnosti. Po přijetí mnichovského diktátu proto začnou někteří politici a armádní velitelé uvažovat o vojenském puči. Jak se k němu postaví Krejčí? Husita, Buldog, Krvavý pes. Takovými přezdívkami nacistický tisk častuje československého […]
„Tady je tedy zahuleno,“ povzdechne si uklízečka a několikrát se rukou pokusí odehnat si kouř od tváří. V apartmánu brněnské vily Stiassni je toho dne pro netrénované plíce prakticky nedýchatelno. Co nejrychleji proto posbírá špinavé prádlo, vysype odpadkový koš a tiše odejde. Takového hosta jako je Fidel Castro tu ještě neměli! Příběh o přenocování pozdějšího […]
Lidem čekajícím na letišti v bratislavských Vajnorech se hrůzou zastaví dech. Letadlo, ke kterému se upírají jejich oči, se nečekaně zvedne a vzápětí se poroučí kolmo k zemi. Dopadne téměř na záda. Benzín v proražených nádržích hoří. Je 4. května 1919, 11,55 hodin. Uvnitř letadla právě zemřela čtyřčlenná posádka včetně československého ministra války. Neděle 4. […]
„V novém státě musí být čeští podnikatelé pány. Cizí kapitál chceme jenom v omezené míře. Zisku z výroby na našem území musí být využíváno k podnikání v českých zemích,“ horlí plamenně ředitel Živnostenské banky Jaroslav Preiss krátce po vzniku Československa v roce 1918. Z radikála Jaroslava Preisse (1870–1946), který sní o samostatném českém státě a v roce 1893 se vyhne zatčení při […]
Ironií osudu působí za první republiky u československých sociálních demokratů Čech Antonín Němec a Německou sociálně demokratickou dělnickou stranu vede německý Žid s českým jménem Ludwig Czech… Politik Ludwig Czech (1870 – 1942) se stává typickou ukázkou světoobčana na počátku 20. století. Narodil se v haličském Lvově (dnešní Ukrajina) v rodině německého Žida, právnický titul získal na […]
Ztěžka polkne. Právě mu přinesli zprávu, že nad Pražským hradem nevlaje ani československá vlajka ani prezidentská standarta, ale husitský černý prapor s červeným kalichem. Na nic už nečeká. Papežský nuncius Francesco Marmaggi 6. července 1925 balí kufry a ještě týž den opouští Prahu. Diplomatický skandál je na světě… K roztržce mezi mladým Československem a Vatikánem […]
Dne 12.května roku 1945 se prezident Edvard Beneš vrací z exilu do vlasti. Cestuje ze Sovětského svazu a rozhodne se jet do Prahy autem. První zastávkou na osvobozené české půdě se stává Brno. Nakonec se zde neplánovaně zdrží mnohem déle, než chtěl. Edvard Beneš (1884–1948) vyráží v 7.00 hodin autem z Bratislavy. Jeho cílem se stává Brno. Plán přijet […]
