„V novém státě musí být čeští podnikatelé pány. Cizí kapitál chceme jenom v omezené míře. Zisku z výroby na našem území musí být využíváno k podnikání v českých zemích,“ horlí plamenně ředitel Živnostenské banky Jaroslav Preiss krátce po vzniku Československa v roce 1918. Z radikála Jaroslava Preisse (1870–1946), který sní o samostatném českém státě a v roce 1893 se vyhne zatčení při […]
Ironií osudu působí za první republiky u československých sociálních demokratů Čech Antonín Němec a Německou sociálně demokratickou dělnickou stranu vede německý Žid s českým jménem Ludwig Czech… Politik Ludwig Czech (1870 – 1942) se stává typickou ukázkou světoobčana na počátku 20. století. Narodil se v haličském Lvově (dnešní Ukrajina) v rodině německého Žida, právnický titul získal na […]
Ztěžka polkne. Právě mu přinesli zprávu, že nad Pražským hradem nevlaje ani československá vlajka ani prezidentská standarta, ale husitský černý prapor s červeným kalichem. Na nic už nečeká. Papežský nuncius Francesco Marmaggi 6. července 1925 balí kufry a ještě týž den opouští Prahu. Diplomatický skandál je na světě… K roztržce mezi mladým Československem a Vatikánem […]
Dne 12.května roku 1945 se prezident Edvard Beneš vrací z exilu do vlasti. Cestuje ze Sovětského svazu a rozhodne se jet do Prahy autem. První zastávkou na osvobozené české půdě se stává Brno. Nakonec se zde neplánovaně zdrží mnohem déle, než chtěl. Edvard Beneš (1884–1948) vyráží v 7.00 hodin autem z Bratislavy. Jeho cílem se stává Brno. Plán přijet […]
Začátek první světové války zastihne Vojtěcha Klecandu v ukrajinském Charkově, kde působí jako ředitel tamní pobočky firmy Laurin & Klement. Nezaváhá ani na okamžik. Ve městě posbírá dalších 20 dobrovolníků a vydává se v jejich čele do Kyjeva, aby se připojili k České družině, předchůdkyni čs. legií v Rusku. Muži, které v hodnosti ruského podporučíka Vojtěch Vladimír Klecanda (1888–1947) […]
Komunistický převrat v roce 1948 znamenal pro Československo 40 let politického, morálního i ekonomického marasmu. Západní svět nám utekl o několik délek, zatímco zemi vysával nenasytný východní obr. Zásadní roli během únorových událostí sehrál tehdejší prezident Edvard Beneš. V té době již těžce nemocný politik nedokázal odolávat soustředěnému tlaku komunistů pod vedením Klementa Gottwalda. Naděje […]
„Hromadné vraždy v protektorátě. Šéf Gestapa vládcem v českých zemích. Předseda protektorátní vlády Eliáš zatčen – Stanné právo v šesti českých městech. Za jediný týden přes osmdesát poprav.“ To jsou jen některé titulky z počátku října 1941 z listu Čechoslovák, vydávaného ve Velké Británii. Jde přitom o reakci na uvedení Reinharda Heydricha (1904–1942) do funkce zastupujícího říšského protektora a teror, […]
Druhý československý prezident Edvard Beneš (1884–1948) měl zvláštní povahu. Jistě, byl to velmi schopný a pracovitý diplomat, ale v jeho povahových rysech mnohdy převládala ješitnost a mstivost. Příliš přátel neměl, ovšem přece jen, pár jich bylo. A jedním z nich byl i Zdeněk Fierlinger (1891–1976), se kterým sdílel sousedské vztahy ve své vile v Sezimově […]
Od roku 1916 se jeho domovem stane bitevní pole. Na soukromý život bude mít Heliodor Píka (1897–1949) čas až roku 1921. Před oltář si dovede Marii Sehnalovou. Za rok se jim narodí syn Milan. Jako jeden ze tří československých důstojníků dostuduje Heliodor Vysokou školu vojenskou v Paříži. Kariéra se slibně rozjíždí. Má hodnost kapitána a stěhuje se […]
