Skip to content

Pražské Vítězné náměstí: Komunisté zapomněli v jeho názvu Eduarda Beneše

Dejvická stráň nabízí už od poloviny 15. století příznivé podmínky pro pěstování vína. V roce 1620 se počet zdejších vinic vyšplhá na 130. Po třicetileté válce (1618 – 1648) jich ovšem zůstane „pouhých“ 50.

Na přelomu 19. a 20. století z nich ale v místech současného Vítězného náměstí a jeho okolí nezbývá už skoro nic. Otcem náměstí se ve 20. letech 20. století stává český architekt Antonín Engel (1879 – 1958), tvůrce mnoha ministerských budov, který vytváří „styl bez ohledu na přechodné módní ambice, architekturu vpravdě monumentální, která zachovává svoji hrdost a obraz doby svého vzniku.“

Tvůrcem podoby náměstí se stává architekt Antonín Engel. FOTO: Anonymní/Creative Commons/Public domain

Nacisté chtějí změny

Vítězné se náměstí říká v letech 1925 – 1940. Za Protektorátu Čechy a Morava by název mohl ponoukat k myšlence, že by Češi mohli vyhrát válku. V roce 1940 proto nacisté nařizují změny u několika stovek pražských ulic.

Poněmčování začíná 4. dubna 1940, kdy se Pelléova ulice v Dejvicích mění na Generála Wilhelma Roettiga (1888 – 1939), zabitého při invazi do Polska, náměstí Vítězství zase na Branné moci (samozřejmě říšské).

V roce 1946 probíhá další změna: vojáky střídá jméno československého prezidenta Eduarda Beneše (1884 – 1948). Diplomat František Schwarzenberg (1913 – 1992) vzpomíná, že když Benešovi bydleli nějaký čas na Zátorce pod letenským vodojemem (dnešní Praha 6).

Prezident Beneš zůstane na ceduli. FOTO: Ladislav Janda/Creative Commons/CC BY 3.0

Všimnou si hlavy státu

Beneš prý Schwarzenberga v začátcích jeho diplomatické kariéry zval na „zamini“ (Ministerstvo zahraničí).I když prezident není po únorovém převratu v roce 1948 oblíbenou osobou, komunističtí funkcionáři při chůzi asi nezvedají oči nahoru.

Na nároží ho totiž zapomenou až do roku 1952! Když si konečně všimnou, čí jméno zbylo na významné dejvické křižovatce, okamžitě nařizují výměnu za Říjnové revoluce.

Po roce 1990 získá náměstí svůj původní název. FOTO: ŠJů/Creative Commons/CC BY-SA 3.0

Staronové jméno

Jiná, tentokrát Sametová revoluce, ale název naštěstí smete do propadliště dějin. Živé centrum Dejvic si ovšem muselo půl století počkat, než se v roce 1990 mohlo znovu vrátit ke staronovému názvu Vítězné. Na Praze 6 postupně přibývají pod jmény náměstí a ulic i tabulky s informacemi o osobnostech, podle kterých jsou pojmenovány.

Foto: Creative Commons, Úvodní fotografie: VitVit/Creative Commons/CC BY-SA 4.0
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články