Stíhačka Messerschmitt Bf 109 tvořila pomyslnou páteř nacistického letectva ve 2. světové válce. I když je její pozdější výroba zastíněna temnotou, když se na výrobě součástí nedobrovolně podíleli vězni několika koncentračních táborů, stal se právě tento stroj nejvíce vyráběným stíhacím letounem všech dob – do konce války v Evropě jich spatřilo světlo světa téměř 34 […]
Těšínsko. Slezský region na pomezí Polska a Československa. Koncem 19. století bychom zde nalezli Čechy, Poláky, Němce a Slezany. A ačkoli počáteční snahy o potlačení germánského vlivu v regionu Čechy a Poláky spojoval, následně tyto národy dovedl do stadia, kdy zbraně namířily proti sobě. První světová válka prohloubila národnostní a sociální rozpory, tvorba nové mapy […]
Legendární kasař, loupežník a vrah je opěvován potulnými kramáři a flašinetáři téměř jako Jánošík nebo moravský Robin Hood. Velebí jeho ztepilý vzhled, odvahu, s jakou má okrádat bohaté, a hrdinské skutky, kterými se proslaví, když uniká spravedlnosti. Ve skutečnosti nemá s mytickými hrdiny nic společného. Krade a loupí pouze pro sebe a ze strachu z […]
Temné hučení kdesi v dálce na zamračeném nebi. Hrozivě vypadající stíny nořící se z mraků. Rachot zbraní a zvuk padajících bomb, při kterém tuhne krev v žilách. Stejně jako se druhá světová válka rozhodovala na zemi a na moři, rozhodovala se i v oblacích. Jedna ze závažných leteckých bitev se dokonce odehrála i na našem území… I nad naším […]
„A proto je tak důležitá ta podpora zespodu. Aby my jsme mohli říct: Ne my si to přejem, to lid to žádá. My s tím souhlasíme, s tím lidem. A ne prostě, aby my jsme tam byli sami jak kůl v plotě,“ perlí Milouš Jakeš, když si na Červený Hrádek na Plzeňsku pozve šéfy okresních […]
Už dlouhá léta Československo neexistuje. Znáte ale hlavní důvody, proč se rozpadlo?
Nejprve sociální demokrat a odborář a později vysoký komunistický činitel Antonín Zápotocký pocházel ze Zákolan na Kladensku. Narodil se 19. prosince 1884 v rodině dělnického předáka a novináře Ladislava Zápotockého. Vyučil se kameníkem, ale brzy nastoupil dráhu profesionálního politika. Začínal v roce 1907 jako funkcionář sociální demokracie a odborářských spolků v Kladně. Po první světové […]
Komunistický režim hodlal udržet Čechy a Slováky pod svou vládou stůj co stůj. Již v roce 1948 je zřízeno hraniční pásmo široké kolem pěti kilometrů, do nějž se smělo vstoupit jen na zvláštní propustku. Ono pásmo později v sedmdesátých letech zabralo 1,5 % rozlohy Československa. V roce 1951 je po vzoru sovětských pohraničních vojsk zřízena […]
Pokud by opět vznikla Československá republika, jako tomu bylo dříve, mělo by to nemálo změn. Jednak bychom se stali jedenáctým nejlidnatějším státem Evropy. Češi by měli zastoupení zhruba v 60 %, Slováci ve 28 %, Maďaři ve 3 % a ostatní by si rozdělili zbylých 9 %.
Před 100 lety byla podepsána Pittsburghská dohoda, tedy dokument, který dláždil cestu ke vzniku Československé republiky. Smlouvu podepsali podepsali zástupci Slovenské ligy v Americe, Českého národního sdružení a Svazu českých katolíků s Tomášem G. Masarykem. Právě on text smlouvy zformuloval a dal dohromady. Smlouva slibovala Slovákům samosprávu a slovenštinu jako úřední a vyučovací jazyk. Americké […]
Při pohledu na meziválečnou mapu Evropy leckoho napadne: Proč Polsko a Československo nevytvořily alianci, která by byla naprostou přirozeností? Oba státy vznikly po 1. světové válce, oběma stála u kolébky Francie a stala se jejich – byť, jak se později ukázalo, velmi pochybným – spojencem. Kdyby Čechoslováci a Poláci spolupracovali, měl by to Hitler jistě […]
Komunistický převrat v roce 1948 znamenal pro Československo 40 let politického, morálního i ekonomického marasmu. Západní svět nám utekl o několik délek, zatímco zemi vysával nenasytný východní obr. Zásadní roli během únorových událostí sehrál tehdejší prezident Edvard Beneš. V té době již těžce nemocný politik nedokázal odolávat soustředěnému tlaku komunistů pod vedením Klementa Gottwalda. Naděje […]
Nad tím, že přepadení Československa v roce 1968, byl zločinný akt odporující mezinárodnímu právu, se shodne celý civilizovaný svět. Ale v poslední době se v tomto ohledu objevují výjimky. Okupaci kromě skalních komunistů začínají omlouvat i instituce úzce napojené na současného ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten přitom sám uznal morální odpovědnost Ruska za tuto ostudnou […]
Druhý československý prezident Edvard Beneš (1884–1948) měl zvláštní povahu. Jistě, byl to velmi schopný a pracovitý diplomat, ale v jeho povahových rysech mnohdy převládala ješitnost a mstivost. Příliš přátel neměl, ovšem přece jen, pár jich bylo. A jedním z nich byl i Zdeněk Fierlinger (1891–1976), se kterým sdílel sousedské vztahy ve své vile v Sezimově […]
Navštivte také naše další internetové projekty: