Stíhačka Messerschmitt Bf 109 tvořila pomyslnou páteř nacistického letectva ve 2. světové válce.
I když je její pozdější výroba zastíněna temnotou, když se na výrobě součástí nedobrovolně podíleli vězni několika koncentračních táborů, stal se právě tento stroj nejvíce vyráběným stíhacím letounem všech dob – do konce války v Evropě jich spatřilo světlo světa téměř 34 000!
Aby toho nebylo málo, pokud bychom spočítali počet sestřelených nepřátelských letadel, Messerschmitt Bf 109 se rázem stane také nejúspěšnější stíhačkou dějin.
![Za konstrukcí německých velikánů stojí Willy Messerschmitt.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/10/messerschmitt-bf-109g-6-r6-bf-109-september-19439-jg3-udet-a-768x490.jpg)
Válcují Sovětský svaz
Messerschmitty ovlivnily boje v severní Africe a výrazně přispěly k prvotnímu rychlému postupu Němců proti Sovětskému svazu. Ti nejzkušenější piloti stíhaček zde měli úctyhodné skóre – na jedno Bf 109 připadala ztráta 20 sovětských stíhaček.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Ještě než je Adolf Hitler (1889–1945) spolu s Hermannem Göringem (1893–1946) poslali nad nekonečné sovětské pláně, prošly letouny testovacími bojůvkami ve španělské občanské válce.
V té době ale ještě neměly tak dobré parametry. Těžkým letounem vyzbrojeným kanonem ráže 30 mm a dvěma kulomety se skutečně staly až v období 2. světové války, kdy mohly dosáhnout rychlosti až 700 km/h.
Není divu, že se Messerschmitty dostaly také do arzenálu italského letectva. Itálie přitom ve 30. letech platila za jednu z letadlových velmocí. I přes značné počty nových kousků ale její stroje brzy zastaraly a na bojištích světové války toho moc nesvedly.
Během války i po ní si stroje oblíbili Španělé. Ti se postarali o výrobu licenční varianty Hispano Aviación HA-1112 až do roku 1958.
![Československé varianty německých Messerschmittů sloužily účelům Sboru národní bezpečnosti.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/10/messerschmitt-bf-109-e-4-768x512.jpg)
Československá epizoda
Československá armáda těžila z „válečné kořisti“ a po válce vyráběla další modely Messerschmittů přesně podle německé předlohy. Československé kopie nesly označení Avia S-99. Jejich výroba ale neměla dlouhého trvání.
Čechoslovákům totiž brzy došla zásoba motorů Daimler-Benz DB 605. Mohla za to obrovská exploze muničního skladu včetně budov chemické továrny V Krásném Březnu 31. července 1945. O život tehdy přišlo 27 lidí. Tragédie byla připisována na účet sudetským Němcům.
Celkem tak československé nebe mohlo brázdit 21 Avií S-99, využívali je výhradně členové Sboru národní bezpečnosti.