Skip to content

Staří Egypťané uměli péct chleba, užívali si nákladnou kosmetiku, ale trpěli rakovinou

Sever Egypta, polovina července 4000 př. n. l. Řeka Nil opouští své břehy a rozlévá se do šířky. Když se přibližně za tři měsíce vrátí do svého původního koryta, zanechá za sebou vrstvu naplavenin. Semínka rostlin, která do ní zapadnou, okamžitě klíčí a rostou.

Lidé, kteří sem přicházejí, rychle pochopí, že Země je nejúrodnější právě tady.

Král Meni sjednocuje v době kolem roku 3100 př. n. l. Horní a Dolní Egypt v jednu říši. Pravidelné rozvodnění Nilu přináší zdejším lidem dostatek obživy. Systém zavlažování, který vytvářejí, využívá pravidelných záplav.

Díky tomu sklízí úrodu dokonce dvakrát za rok! Daří se tu pšenici i ječmenu. Vaří pivo a pečou chleba.

Hieroglaf krále Meniho, muže, který sjednotil Horní a Dolní Egypt v jednu říši.

Vůně z pekárny

Současné archeologické vykopávky z egyptské oázy El Kharga dokazují, že v jihoegyptské oáze El Kharga voněl čerstvý chléb už před více než 3500 lety, byla tu totiž významná křižovatka karavan a kvetl čilý obchod.

Převážela se slonovina, zlato, zvířata, exotické koření i rostliny. „Pečením chleba se tehdy zaměstnávala většina obyvatel,“ potvrzuje Zahi Hawass, bývalý šéf Egyptské rady pro památky. Když se Egypt v roce 31 př.

n l. stane římskou kolonií, je zásobárnou obilí, bez které by hlavní město říše trpělo nouzí.

Někdejší vedoucí Egyptské rady pro památky potvrzuje, že pečení se stalo ve starověkém Egyptě samozřejmostí.

Luxus denního života

Egypťané si pozemský život umí jaksepatří užít. Ženy si libují v kosmetických přípravcích, které si příliš nezadají s dnešními. Už v období 4300–3800 př. n. l. si líčí oči. Kovově lesklý malachitový prášek smíchaný s tukem, případně olejem, vytváří nádherné stíny.

Nejde ale jenom o parádu, barva odráží sluneční paprsky a chrání proti zvířenému prachu. Jsou posedlí mytím, muž musí mít hladkou tvář, vousaté a ochlupené považují za chudáky nebo v lepším případě cizince.

První měděná holítka pocházejí z doby cca 3 000 př. n. l.

Egypťanky si uměly užívat života a také se výrazně líčily.

Znali i smrtelné choroby

Svým písmem (přibližně 700 hieroglyfů) sepisují na papyry nejrůznější vědomosti včetně první lékařské příručky datované do období kolem roku 1600 př. n. l. Obsahuje základy anatomie, postup mumifikace, popisy různých nemocí a jejich léčení i cca 700 receptů na nejrůznější léky.

Kahúnský papyrus se dokonce zmiňuje o chorobě, která „požírá tkáně,“ nejde o nic jiného než o nám dobře známou rakovinu.

Průzkumy sarkofágů z dob starého Egypta odhalují mnoho chorob, rakovinu nevyjímaje.

Přestože měli vynikající lékařství, zdraví rozhodně nebyli. Lékařské analýzy mumií potvrzují, že už před 3500 lety trpěli kornatěním tepen.

Foto: wikipedia.org, pixabay.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Impéria
Zobrazit více …