Sever Egypta, polovina července 4000 př. n. l. Řeka Nil opouští své břehy a rozlévá se do šířky. Když se přibližně za tři měsíce vrátí do svého původního koryta, zanechá za sebou vrstvu naplavenin.
Semínka rostlin, která do ní zapadnou, okamžitě klíčí a rostou. Lidé, kteří sem přicházejí, rychle pochopí, že Země je nejúrodnější právě tady.
Král Meni sjednocuje v době kolem roku 3100 př. n. l. Horní a Dolní Egypt v jednu říši. Pravidelné rozvodnění Nilu přináší zdejším lidem dostatek obživy. Systém zavlažování, který vytvářejí, využívá pravidelných záplav.
Díky tomu sklízí úrodu dokonce dvakrát za rok! Daří se tu pšenici i ječmenu. Vaří pivo a pečou chleba.
![Hieroglaf krále Meniho, muže, který sjednotil Horní a Dolní Egypt v jednu říši.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/06/abydos_kl_01-01_n01.jpg)
Vůně z pekárny
Současné archeologické vykopávky z egyptské oázy El Kharga dokazují, že v jihoegyptské oáze El Kharga voněl čerstvý chléb už před více než 3500 lety, byla tu totiž významná křižovatka karavan a kvetl čilý obchod.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Převážela se slonovina, zlato, zvířata, exotické koření i rostliny. „Pečením chleba se tehdy zaměstnávala většina obyvatel,“ potvrzuje Zahi Hawass, bývalý šéf Egyptské rady pro památky. Když se Egypt v roce 31 př. n l.
stane římskou kolonií, je zásobárnou obilí, bez které by hlavní město říše trpělo nouzí.
![Někdejší vedoucí Egyptské rady pro památky potvrzuje, že pečení se stalo ve starověkém Egyptě samozřejmostí.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/06/zahi_hawass.jpg)
Luxus denního života
Egypťané si pozemský život umí jaksepatří užít. Ženy si libují v kosmetických přípravcích, které si příliš nezadají s dnešními. Už v období 4300–3800 př. n. l. si líčí oči.
Kovově lesklý malachitový prášek smíchaný s tukem, případně olejem, vytváří nádherné stíny. Nejde ale jenom o parádu, barva odráží sluneční paprsky a chrání proti zvířenému prachu.
Jsou posedlí mytím, muž musí mít hladkou tvář, vousaté a ochlupené považují za chudáky nebo v lepším případě cizince. První měděná holítka pocházejí z doby cca 3 000 př. n. l.
![Egypťanky si uměly užívat života a také se výrazně líčily.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/06/ancient-egypt-egyptian-art-painings-hd-pictures-768x432.jpg)
Znali i smrtelné choroby
Svým písmem (přibližně 700 hieroglyfů) sepisují na papyry nejrůznější vědomosti včetně první lékařské příručky datované do období kolem roku 1600 př. n. l.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Obsahuje základy anatomie, postup mumifikace, popisy různých nemocí a jejich léčení i cca 700 receptů na nejrůznější léky. Kahúnský papyrus se dokonce zmiňuje o chorobě, která „požírá tkáně,“ nejde o nic jiného než o nám dobře známou rakovinu.
![Průzkumy sarkofágů z dob starého Egypta odhalují mnoho chorob, rakovinu nevyjímaje.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/06/sarcophagus-4078156_960_720-768x510.jpg)
Přestože měli vynikající lékařství, zdraví rozhodně nebyli. Lékařské analýzy mumií potvrzují, že už před 3500 lety trpěli kornatěním tepen.