Jeden z největších požárů v historii Spojených států amerických postihl v roce 1849 město St. Louis. V polovině devatenáctého století bylo St. Louis živým centrem, které těžilo zejména ze své výhodné polohy poblíž soutoků řek Mississippi a Missouri.
Město sehrálo důležitou úlohu v logistické podpoře takzvané kalifornské zlaté horečky. V době požáru mělo šedesát tři tisíc obyvatel. Kotvilo zde množství říčních kolesových parníků pro dopravu osob i nákladu. Byly to právě parníky, které sehrály při šíření požáru osudovou úlohu…

Parník v plamenech
V kalendáři byl 17. květen 1849. Na parníku The White Cloud řešila posádka drobný požár. Pár kusů matrací se však podařilo rychle uhasit. Byly na chvíli vyneseny na palubu k vyvětrání a pak vráceny zpět do prostoru pro cestující.
Byla to trestuhodná nedbalost, že hořící matrace nebyly důkladně prolity vodou, neboť se v nich nacházelo ohnisko budoucí katastrofy. V devět hodin večer se rozezněl požární poplach. Kolesový parník The White Cloud se ocitl v plamenech.

V té době již působil v St. Louis akceschopný dobrovolný hasičský sbor. Bohužel, než se hasiči k parníku dostali, prohořelo kotviště a hořící plavidlo bylo nekontrolovaně unášeno proudem řeky Mississippi.
Situaci zhoršil i silný vítr, který jako obří měch znásoboval sílu požáru. Nechtěná paličská loď způsobila požár na desítkách dalších lodí. Z hořících parníků vznikla „zápalná šňůra“, která přenesla požár i do městské zástavby.
Exploze proti ohni
Nakonec se hasiči rozhodli použít pro zamezení dalšího šíření požáru velmi drastickou metodu. Pomocí náloží, které tvořily sudy s černým střelným prachem, vyhodili do povětří větší množství budov.
Tím vytvořili „průseky“ v zástavbě, které nakonec oheň nebyl schopný překonat. Bilance největšího a nejničivějšího požáru v historii St. Louis byla neutěšená. Plných jedenáct hodin trvající požár zničil čtyři sta třicet budov.

Ohněm bylo zcela zničeno dvacet tři parníků a dvanáct dopravních člunů s plochým dnem. Naštěstí se ztráty na životech omezily na tři oběti. Jako z každé katastrofy, i z tohoto požáru se chtěli lidé poučit, aby byli schopni podobné zkáze do budoucna zabránit.
Městská samospráva uvedla v platnost nové stavební předpisy. Vybudován byl i nový vodovodní systém, který zaručoval hasičům přístup k vodě ve všech částech města.
