Lidské srdce patří společně s mozkem k nejdůležitějším orgánům našeho těla. Pracuje 24 hodin denně po celý život, je pevně svázáno s lidskými emocemi. Co když ale naše životodárná pumpa onemocní?

Srdce je všeobecně považováno jako symbol lásky, náklonnosti nebo přátelství. Naši předkové se domnívali, že v srdci sídlí city, myšlení a duše. Dnes víme, že centrum našich citů se nachází v mozku.

I přesto srdce při některých emocích bije rychleji než obvykle. Například když jsme šťastní nebo zamilovaní. Podle studií ale srdce nejvíce reaguje na závist a strach.

To by pak mohlo vysvětlovat, proč mohou tyto emoce skutečně vyvolat fyzické projevy nemocí, jakým je například infarkt.

Neúnavná pumpa

O tom, že se jedná o zcela výjimečný orgán, svědčí i to, že začíná bít už u čtyřtýdenního plodu v matčině děloze. Svými pravidelnými stahy zajišťuje oběh krve po celém těle a přenos dýchacích plynů, živin a odpadních látek.

Naše tělo si také tento vzácný orgán chrání, jelikož se nachází v hrudním koši, a ještě ho kryje vazivový obal, který se nazývá osrdečník. Uvnitř ho ještě celé hydraulicky utěsňuje srdeční nitroblána – endokard.

Pracuje bez našeho vědomí

Hlavní zdroj síly srdce ale spočívá v myokardu, jenž tvoří příčně pruhované svalstvo i hladké svalstvo, které silou vůle nemůžeme ovládat. Stejně jako u ostatních savců se skládá ze čtyř dutin, na každé straně po dvou.

Zatímco pravá strana se zásobuje neokysličenou krví z těla a vhání ji do plic, kde se okysličuje vdechovaným kyslíkem, do levé strany vtéká již okysličená krev, odkud se rozvádí oběhovým systémem a roznáší buňkám kyslík a živiny.

Nemocné srdce, jisté problémy

Když srdce postihne nemoc, vždy to znamená pro člověka vážnou komplikaci. Ne nadarmo patří kardiovaskulární choroby mezi nejčastější příčiny smrti, a to především ve vyvinutých zemích.

To je způsobeno především životním stylem, spojeným se stresem, špatným stravováním nebo nedostatkem pohybu. Nejzáludnější je ischemická choroba srdeční, do které spadá ateroskleróza nebo infarkt myokardu, nebezpečné jsou ale i ostatní nemoci.

Ateroskleróza

O co jde: Aterosklerózu popsali lékaři už v 18. století. Rozšířila se ale až v poslední době a je považována za civilizační chorobu. Při ateroskleróze dochází ke kornatění tepen, kdy se do jejich stěn ukládá tuk, cholesterol a vápník.

Z toho důvodu vzniká plát, který zužuje průměr tepny, a tím i její průchodnost. Kornatění začíná již v mládí, nejčastěji se ale projeví kolem 50. až 60. roku života.

Příčiny: U stěn tepen dochází ke změnám, které je poškozují. Tepny ztrácejí pružnost a stávají se tvrdšími a křehčími než ty zdravé. Plát pak může cévu ucpat a utrhnout ji. Krevní proud ji následně odnese do tenčích tepen, které plát uzavře.

Tkáň kvůli tomu trpí nedostatkem kyslíku a živin a v průběhu několika minut začne odumírat. Nebezpečná je hlavně ve chvíli, kdy k ní dojde ve věnčitých tepnách, jelikož pak dochází k infarktu myokardu.

Rizika: Ateroskleróza vzniká kvůli nadměrnému příjmu potravy, a to hlavně tučných jídel. Určitou roli hraje i genetika. Negativní vliv má na srdce také kouření nebo zvýšený tlak.

Léčba: Léčí se především příčiny, převládá léčba vysoké hladiny cholesterolu, vysokého krevního tlaku, obezity nebo cukrovky. Důležité je odvykání kouření.

Infarkt myokardu

O co jde: Dochází při něm k úplnému ucpání jedné z věnčitých tepen, kdy srdeční sval v postiženém místě odumírá. Infarkt patří mezi nejnebezpečnější srdeční choroby, jelikož může způsobit vážnou zástavu srdce, a dokonce i smrt.

Odumřelá tkáň se zahojí pouze jizvou, která poškodí pružnost svalu a vede tak ke zmenšení množství krve proudící do těla nebo k poruchám srdečního rytmu.

Projevy: U mužů se projevuje řezavou a pálivou bolestí na hrudi, přičemž vystřeluje do ramene, levé paže, a často též do oblasti žaludku a zad. Postižení často trpí silným pocitem strachu ze smrti a dostavují se dechové obtíže.

Naopak u žen se neprojevuje tak zřetelně, objevují se spíše bolesti zad, únava, ale i nevolnost a zvracení.

Příčiny: Při této srdeční atace se uzavřou srdeční tepny, častokrát kvůli krevní sraženině. Ta vzniká po prasknutí aterosklerotického plátu, čímž zaniká protisrážlivá ochrana povrchu tepny.

Další příčinou může být krevní sraženina, která vznikla na jiném místě cévního řečiště, céva může být také uzavřena vzduchovou bublinkou.

Rizika: Krevní proud v postižené tepně musí být obnoven do dvou hodin, jinak dochází k nevratnému poškození postižené části srdce. Pokud infarkt zasáhne levou srdeční komoru, plicím se nedostává dost okysličené krve a dochází k jejich otoku.

V nejhorším případě může postižená tkáň prasknout, krev se začne vylévat do osrdečníku a dochází k srdeční zástavě.

Léčba: Při infarktu je nezbytné rychle jednat a dostat nemocného do naprostého klidu. Nemocný nesmí ležet, ani pít tekutiny, a musí mít zajištěný přívod čerstvého vzduchu. Je možné také rozžvýkat půl tablety acylpyrinu.

Lékař většinou provádí angioplastiku, kdy dojde k umělému roztažení postižené cévy. Do její stěny se zároveň zabuduje kovová pružinka, která brání jejímu dalšímu zužování.

Angina pectoris

O co jde: V překladu znamená pocit tísně hrudníku. Tyto bolesti vznikají při nedostatečném okysličování srdečního svalu, které bývají vyvolány tělesným nebo duševním přetížením nemocného.

Projevy: Příznaky se podobají infarktu myokardu. Intenzivní bolest začíná většinou za hrudní kostí a proniká do paží i krku. K tomu se přidává i pocit nemožnosti zhluboka se nadechnout.

Stejně jako u infarktu jsou záchvaty anginy pectoris provázeny velkým strachem ze smrti. Na rozdíl od něj mizí příznaky během několika minut po přerušení zátěže.

Rizika: Roli hraje stupeň potíží, vyšší věk nebo další onemocnění, jako jsou cukrovka, vysoký krevní tlak nebo porucha metabolismu tuků.

Léčba: Rychlou pomoc nabízí aspirin, který snižuje shlukování krevních destiček. Nemocnému jsou předepisovány nitroglycerinové tablety, které rozšiřují krevní cévy. Při jejich použití dochází během několika minut k vymizení bolesti. U těžké formy se provádí bypass nebo angioplastika.

Myokarditida

O co jde: Jedná se zánět srdečního svalu, kdy dochází k nenapravitelnému poškození svalových buněk srdce, které způsobuje jakákoli bakteriální nebo virová infekce v organismu.

Projevy: Může se projevit nepravidelným tepem, dušností, slabostí nebo silným pocením. Velmi obtížně se diagnostikuje, především kvůli rozmanitým projevům. V popředí bývá základní nemoc, kterou viry vyvolávají.

Může se jednat o chřipku nebo záněty dýchacích cest. Pokud se srdce oslabí do takové míry, že se poruší jeho přečerpávací funkce, vzniká dušnost a otoky, které se vytvářejí především v oblasti kotníků.

Rizika: Onemocnění se projevuje hlavně u nemocných trpících chorobou AIDS, infekční endokarditidou nebo lymskou boreliózou. Důležité je při prodělané nemoci nechat tělo odpočívat, aby se s viry samo popralo.

Když ale nemocný neodpočívá, organismus spotřebovává energii na běžné činnosti, a ne na boj s viry, které se poté množí.

Léčba: Člověk s příznaky myokarditidy musí být hospitalizován v nemocnici. Klid na lůžku by měl trvat nejméně dva týdny. Užívají se antibiotika.

Srdeční arytmie

O co jde: Nepravidelnost srdečního tepu, kdy srdce bije buď příliš pomalu, příliš rychle, nebo úplně vynechává. Pro lidi, kteří jsou zdraví, je obvykle neškodná, ohrožuje především ty, kteří už nějaké srdeční onemocnění mají.

Projevy: U pomalého rytmu trpí nemocní při zátěži závratěmi, točením hlavy nebo zvýšeným zadýcháváním. Rychlý rytmus vnímá člověk jako nepříjemně rychlé a usilovné bušení.

Příčiny: Arytmie vzniká z různých důvodů, které souvisí s jinými onemocněními. Důvodem může být zánět srdečního svalu, vrozené srdeční vady nebo cukrovka. Na vině ale může být zvýšený obsah nebo nedostatek draslíku či hořčíku v těle.

Rizika: Nepravidelný tlukot srdce zhoršují podněty, které ovlivňují nervový systém, jako je stres, kouření, pití kávy či jiných kofeinových nápojů nebo nepřiměřená tělesná zátěž.

Léčba: Arytmie se diagnostikuje pomocí elektrokardiogramu (EKG) nebo pomocí Holterovské monitorace, která zaznamenává i krátkodobé změny srdečního rytmu. Kromě podávání léků se provádí i implantace kardiostimulátoru.

Arteriální hypertenze

O co jde: Častěji ho nazýváme zvýšený krevní tlak. Ten má přímý vztah k rozvoji mrtvice nebo infarktu. Pokud k němu dochází dlouhodobě, cévy se postupně poškozují.

Jako optimální se uvádí tlak 120 na 80 mm rtuťového sloupce, přičemž první hodnota odpovídá systolického tlaku, zatímco druhý představuje tlak diastolický.

Projevy: Probíhá většinou bez příznaků. Při masivním vzestupu tlaku se projeví bolestí hlavy, závratí, krvácením z nosu nebo únavou. Může se objevit i nevolnost nebo poruchy vidění.

Rizika: Z vysokého krevního tlaku může vzniknout arterioskleróza (tvrdnutí tepen). Mezi další rizikové faktory patří cukrovka nebo poruchy metabolismu tuků.

Léčba: Při terapii hraje hlavní roli změna životního stylu. Mělo by to být první opatření před nasazením léků.