Skip to content

Smrtonosná nemoc z ozáření – jakým peklem si prošli lidé v Černobylu či Hirošimě?

Při výbuchu jaderné bomby se uvolní radioaktivní záření, které má devastující účinky na lidské tělo. Ničí tělní buňky, zejména ty, které se rychle dělí. Co si museli vytrpět lidé postižení nemocí z ozáření, než je vysvobodila milosrdná smrt?

V sobotu 26. dubna 1986 došlo v Černobylské jaderné elektrárně na severu Ukrajiny k explozi jejího 4. bloku. Do atmosféry uvolněný radioaktivní mrak s sebou přinesl zkázu v podobě nemoci z ozáření, která si vyžádala mnoho lidských životů.

Především mezi tzv. likvidátory, nejčastěji hasiči, kteří byli okamžitě vysláni na místo havárie, aby hasili požár reaktoru. Ti byli vystaveni radiaci o síle až 16 sievertů, což je jako by vám naráz zhotovili 160 000 rentgenových snímků.

Výbuch Černobylu patřil k nejhorším jaderným katastrofám.

Smrtonosná ionizace

Radioaktivní záření se v přírodě vyskytuje běžně. Když sníte banán, vstřebáte do těla 0,1 mikrosievertu (vyjadřuje ekvivalentní dávku ionizujícího záření), při rentgenu pak 0,1 milisievertu. Za rok celkem asi 3 milisieverty.

Likvidátoři však byli bez jakýchkoli ochranných pomůcek vystaveni ještě nebezpečnějším, tzv. gama paprskům, které způsobují ionizaci. Při ní jsou z atomů lidského těla odstraňovány elektrony, což vede k poškození tělesných tkání.

Při ionizaci se z atomů odstraňují elektrony.

Jen bolest a utrpení

Po enormním ozáření se u černobylských pracovníků začaly projevovat zvracení, nevolnost a průjem. Vysoká radiace jim způsobila rovněž popáleniny a puchýře v obličeji, které následně zčernaly. Sliznice trávicího traktu se jim zbortila a obsah střev se tak dostal do krevního oběhu.

Kostní dřeň fungovala ještě několik dní, takže po akutní fází došlo ke zlepšení následovanému prudkým zhoršením stavu a ve většině případů smrtí. Po havárii bylo hospitalizováno 237 lidí, u 134 z nich byl diagnostikován akutní radiační syndrom, přičemž všichni zemřeli.

Radiace způsobila pracovníkům popáleniny na obličeji.

Vypalování šatů do kůže obětí v Hirošimě

Na japonskou Hirošimu byla dne 6. srpna 1945 shozena atomová bomba „Little Boy“. Její výbuch zabil 30 % populace města, tedy asi 80 000 lidí, na následky zranění jich poté zemřelo dalších 70 000. O tři dny později se stejná situace opakovala v Nagasaki, bomba „Fat Man“ zabila 40 000 obyvatel města, zraněním následně podlehlo ještě jednou tolik lidí.

V Hirošimě po dopadu bomby více než polovina zemřelých uhořela, 40 % jich podlehlo nemoci z ozáření. Uvolněná energie byla tak silná, že lidem vypalovala šatstvo do kůže jako jizvy. Tisíce lidí po výbuchu ohluchly, také došlo k výraznému zvýšení výskytu rakoviny a leukémie v dalších letech.

Bomba v Nagasaki zabila celkem 40 000 lidí.

Kde se léčí akutní radiační syndrom?

V Evropě existují jen dvě specializovaná zařízení, kde si s nemocí z ozáření poradí. Jedno se nachází v Moskvě (Nemocnice číslo 6), druhá v Paříži (Curie institut). Kdyby u nás došlo k havárii Temelína nebo Dukovan, postižení by dle uzavřené dohody byli převezeni do Paříže.

Před rokem 1992 by to bylo do Moskvy. Obě nemocnice jsou pro boj s touto nemocí špičkově vybaveny, moskevská je například uzpůsobena k provádění hromadných transplantací kostní dřeně, disponuje také hermetizovanými prostorami pro pacienty s oslabenou imunitou.

Postižení v Japonsku.

Ozáření a jeho důsledky:

Do 0,5 Sv: Bez příznaků, dočasně dojde ke snížení počtu červených krvinek. Zvyšuje se riziko vzniku rakoviny v pozdějších letech.

0,5–1 Sv: Bolesti hlavy, zvýšené riziko infekce kvůli oslabení imunity, dočasná sterilita u mužů.

1–2 Sv: Mírná jednodenní nevolnost s občasným zvracení po 3 až 6 hodinách od ozáření, po asi 14denní klidové fázi se dostaví vyčerpanost, utlumení imunitního systému, pomalejší léčba nemocí a zvýšené riziko infekce, u těhotných dojde ke spontánnímu potratu.

2–4 Sv: Po 1 až 6 hodinách od ozáření nastupuje nevolnost se zvracením, která trvá až dva dny. Během následné klidové fáze dojde k vypadání všech vlasů a chlupů na těle, dostaví se únava. Poté klesne počet bílých krvinek, což umožní rozvoj infekcí.

U žen hrozí sterilita. Nad 3 Sv se přidává ještě nekontrolovatelné krvácení z úst, zpod kůže a z ledvin.

4–6 Sv: Objeví se po půl až 2 hodinách od ozáření, po 7 až 14 dnech se objeví podobné příznaky jako u dávky 3 až 4 Sv. U žen dochází ke vzniku sterility. Při delšímu vystavení této dávce hrozí postiženému smrt v důsledku infekce a vnitřního krvácení.

6–10 Sv: Symptomy nemoci z ozáření se projeví během 15 minut a trvají asi dva dny. Je nutná transplantace zničené kostní dřeně, vážně poškozená je také střevní tkáň. Po 5 až 10denní latentní fázi většinou postižení umírají na infekci nebo vnitřní krvácení.

Přežijí-li, nikdy se plně nezotaví.

10–50 Sv: Nevolnost a vyčerpání propuknou během 5 až 30 minut, po klidové fázi dojde k buněčné smrti střevní tkáně doprovázené masivními průjmy a krvácením ze střev. Ke smrti dojde v důsledku selhání oběhu, pacient je v té chvíli v kómatu či deliriu.

50–80 Sv: V řádech sekund či minut dojde ke ztrátě orientace a postižený upadne do kómatu. Smrt nastane po několika hodinách kvůli zkolabování nervového systému. Nad 80 Sv dochází k letální (smrtelné) otravě a okamžitému úmrtí.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Zajímavosti
Zobrazit více …