Ting, vyčerpaná po celodenní dřině, si sedne ke své misce nudlí. S chutí se zakousne do jídla. Bez těstovin by na samé výspě Říše středu se svou rodinou nepřežila. Navíc je neustále sužují záplavy nebo zemětřesení.
Rychle hotové jídlo v podobě misky nudlí vítězí v čínské kuchyni už po tisíce let. Jeden archeologický objev rozsekne i dlouholetý spor Číňanů s Italy, kdo vlastně stojí za vynálezem těstovin: pravlast nudlí je Čína.
Výsledek analýzy
Půda se chvěje. Muž převrhne misku s jídlem a utíká do bezpečí. Život v západočínské provincii Čching-chaj není jednoduchý.
Lidé umírají a poslední památku na nedojedený oběd v dalších staletích pohřbí říční usazeniny až do výšky tří metrů. V roce 2005 v místě provádí vykopávky archeologický tým. Narazí na misku a podivné klubko.
Analýzy napoví, že jde o cca 50 cm dlouhé žluté nudle staré asi 4000 let. Na rozdíl od moderních čínský nudlí vyráběných z rýže nebo pšenice, tyhle obsahují proso a čiroko.
Smotek v usazeninách
„Oblast nejprve opakovaně postihla zemětřesení a následně také záplavy,“ vysvětluje čínský profesor Kam-biu Liu z univerzity v americké Louisianě.
Nánosy sedimentů z přírodních katastrof poskytnou těstovinám ochranu a mezi nimi a horní vrstvou se vytvoří vakuum. „Jde o nejstarší nudle, které byly kdy nalezeny,“ uvádí Čou-Jüan Lu, profesor Pekingského geologického institutu.
