Skip to content
reklama

Rebelka stráví život v bolestech

Po ulici kráčí hrdě se žlutou Davidovou hvězdou připevněnou na kabátě. Hladovějícím Židům právě pašuje jídlo. Tahle žena se nenechá zastrašit nikým – zástupy mužů ani nacisty!

Odmala je pořádné kvítko. Milena Jesenská (1896–1944) si sice nemůže stěžovat na materiální nedostatky – vždyť se narodila do rodiny čelistního chirurga a budoucího profesora Karlovy univerzity, Jana Jesenského (1870–1947) – ale v dospívání jí bude zoufale chybět matka.

Ta umírá chvíli před Mileninými 16. narozeninami.

Napospas pubertě

Potají se plíží potemnělou otcovou ordinací. Z šuplíku vytahuje morfium. Brzy je na něm závislá. A to není zdaleka vše. Studia na elitním gymnáziu Minerva prokládá alkoholickými dýchánky s literáty a nekonečným flirtem, který někdy přeroste i v něco víc.

Co na to její otec? S výchovou je bezradný. Musí ale uznat, že se Milena učí skvěle. A tak ji nechá napospas zdrcující pubertě.

S Maxem Brodem se seznámila v německo-židovské společnosti kolem kavárny Cafe Arco. FOTO: Neznámý autor / Creative Commons / volné dílo

Osudové setkání? Ani náhodou!

Směje se jen nad několikátou vypitou skleničkou, jinak propadá depresím. Na noční tahy padá celé její kapesné. Co neutratí, prohraje v kartách. V proslulém pražském podniku Cafe Arco patří k nejmladším návštěvníkům.

U stolu klábosí s intelektuální elitou své doby, ke které patří například literát Franz Werfel (1890–1945) i Max Brod (1884–1968). Právě tady proběhne Milenino první setkání s Franzem Kafkou. Chtělo by se říci osudové, pravdou však je, že na první pohled ji spisovatel naprosto nezaujme.

Pollaka jí neschválí

Jana Jesenského rozpálí doběla Milenin první vážný vztah. Jiný otec by byl možná s Ernstem Pollakem (1886–1947) spokojen. Ne tak Jesenský. Jičínský rodák se živí jako překladatel a literární kritik, ale Milenin otec dobře ví, o jak mizerně placenou profesi jde.

A co hůř, Pollak je Žid a neumí takřka vůbec česky! Milena se otci vzepře. Teprve později přizná, že čeká dítě. O Jesenského se pokoušejí mrákoty. Dcerku, tou dobou již vysokoškolačku, donutí k potratu.

Milena rozpoutá vendetu. Skončí studia a sbalí kufry. Chce utéct s Pollakem. Otec jí coby lékař zařídí ale jiný výlet, a to na osm měsíců – do psychiatrické léčebny v Bohnicích!

blank
Mezi přátele Mileny Jesenské patřil i spisovatel Franz Werfel. FOTO: Max Fenichel / Creative Commons / volné dílo

Zahýbá jí na každém rohu

Hned po propuštění mizí Milena s Pollakem do Vídně. Jednu výhodu ale léčebna měla – dívka musela skončit se závislostí. Vídeňské štěstí však literátku nečeká. Ernst jí zahýbá na každém rohu, a zatímco ona dře, on vysedává po putykách.

Milena tak sáhne po jediné berličce, kterou zná. Po věrném příteli v podobě morfia.

Nehoda na lyžích

Potomka se Milena dočká až po návratu do Čech. Nenapravitelná bohémka si ale ve vysokém stadiu těhotenství ještě vyrazí na lyže. Pokud do teď bylo morfium jen výstřelkem na zahnání deprese, po ošklivé zlomenině nohy se stane nutným bojovníkem proti věčným bolestem.

Kvůli těhotenství se totiž lékařům nepodaří nohu zcela spravit. Společně s dcerkou Janou Krejcarovou (1928–1981), které všichni říkají Honza, tak přijdou i táhlé zdravotní potíže a opět deprese.

blank
Z koncentračního tábora Ravensbrück už se Milena Jesenská nevrátila. FOTO: Norbert Radtke / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Vyrůstat ji neuvidí

Mateřská úloha ale není Mileně souzena. Svou dcerku dospělou nikdy neuvidí. Otevřeně totiž dává najevo svůj odpor k nacistické okupaci, pašuje židovským rodinám jídlo a na znamení solidarity nosí židovskou hvězdu.

Nacisté ji pošlou na „převýchovu“ do koncentračního tábora Ravensbrück. I tady Milena pomáhá. Během epidemie se ale nakazí a 17. května 1944 umírá.

Foto: Neznámý autor / Creative Commons / volné dílo, Max Fenichel / Creative Commons / volné dílo, Norbert Radtke / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články