„Moje srdce bilo jako o život, jak jsem se toužebně díval na tu zemi. Představoval jsem si, že kráčím po jejich březích a šplhám její vrcholy,“ nechává se slyšet americký polárník Robert Peary. Jenže zemi, kterou údajně zahlédl v dálce, si opravdu jen představuje. Žádná tam není a nebyla.
První dekáda 20. století je obdobím soupeření o to, kdo jako první zanechá na severním pólu otisk své boty. Když se roku 1906 vrací z neúspěšné expedice americký polárník Robert Peary (1856-1920), leží mu v hlavě nejisté financování další výpravy. Rozhodne se tedy zainteresovat svého bankéře George Crockera a ohlásí objev nové pevniny za polárním kruhem. Pojmenuje ji po něm jako Crockerova země. Brzy si ale tato nevinná lež začne žít vlastním životem.
Pearyho označí za lháře
Kandidáti na prvního pokořitele pólu jsou v roce 1909 hned dva – vedle Pearyho také Frederick Cook (1865-1940). Ten nejenže prý dosáhl pólu první, dovolí si zpochybňovat i existenci Crockerovy země a jejího objevitele označí rovnou za lháře! Za Pearyho se postaví skupinka kolegů, kteří se rozhodnou zmapováním nové země potvrdit i jeho nárok na dosažení pólu. Expedici vede Donald MacMillan (1874-1970) a jeho plány jsou vskutku ambiciózní. Předpokládá nejen že zemi najde, ale že objeví také novou domorodou kulturu a faunu.
Nepřízen osudu
Celou výpravu od počátku provází nepřízeň osudu. Loď málem ztroskotá vinou opilého kapitána, zůstanou bez spojení s okolním světem a kvůli omrzlinám musí cestu vzdát většina členů výpravy. Posledním, kdo nepřestává pochybovat, je MacMillan. „Země! Konečně!“ zvolá zoufalý muž, když jednoho rána zahlédne na obzoru vlnit se přízračné kopce. Jeho inuitský průvodce jen kroutí hlavou. Tím se ale vůdce expedice nenechává zviklat a přelud dalších pět dní pronásledují.
Vražda eskymáka
Tragičnost celého podniku vyvrcholí zavražděním eskymáckého kolegy Piugaattoqa mladým polárníkem Fitzhughem Greenem. Roli v tom pravděpodobně sehraje jeho zálusk na krásnou Inuitovu ženu a dost jistě také frustrace z celého nesmyslného počínání. Kapitán se rozhodne vraždu před světem utajit, Green tak za svůj čin nikdy nepyká. Zpět do USA se nakonec vrátí jen zlomek výpravy po čtyřech letech. Výsledek? Crockerova země není nic jiného než fatamorgána.
Přijde o titul
I když se s existencí Crockerovy země alespoň potencionálně počítá pouze v letech 1906 – 1914, Peary je za objevitele severního pólu považován celých 80 let. Analýza jeho expedičních deníků ukáže, že ač byl v roce 1909 na vzdálenost pouhých 8 kilometrů od severního pólu, jeho skutečným dobyvatelem není, a tento titul je mu v roce 1989 odebrán. Zároveň se zjistí, že ve dni, kdy došlo k údajnému objevení Crockerovy země, se na stránkách krčí jen strohá poznámka: „Žádná země na obzoru.“
