Dáma v těžkém, drahém kožichu vstupuje do soudní síně. Porotu okamžitě oslní zář diamantů, které zdobí každičký její prst. Kdo by hádal, že před spravedlností stojí nějaká aristokratka, bude na omylu. Kate Leighová je tu kvůli prodeji kokainu.

I když jí v žilách nekoluje modrá krev, může se ale směle nazývat královnou – královnou podsvětí v Sydney.

Australská metropole Sydney je na přelomu 19. a 20. století doslova rájem hazardních hráčů, opilců a prostitutek. U místních lékárníků je možné bez problémů koupit kokain, lidem se běžně za opaskem pohupují zbraně. Vše je legální. To se však brzy změní.

Radní se rozhodnou vylepšit renomé svého města a sérií zákonů, vydávaných v letech 1902–1927, postihují potulku, pouliční prostituci, gamblerství, prodej drog a nakonec i nošení střelných zbraní.

Rozlévání alkoholu po šesté hodině večerní se napříště stává nelegálním. Prohibice ovšem nahrává kriminálním živlům a Východnímu Sydney se zakrátko začíná přezdívat „Chicago Jihu“…

Mezírka v zákoně

Je krásná, rozpustilá, plná života. Jako londýnská prostitutka si Matilda Twissová (1900–1970) na rozdíl od řady svých kolegyň přijde na poměrně slušné peníze.

Pak se ale zamiluje do australského vojáka Jamese „Jima“ Devinea a vezme si ho za muže. Po skončení první světové války ho následuje do jeho domoviny a zakrátko už v Sydney pod dohledem manžela prodává dál své tělo.

Jim kromě toho pracuje pro podsvětí jako bílý kůň. Pro policii se pár stává známou firmou. Matilda, nyní Tilly, rychle nastřádá řadu prohřešků. Uvádí se, že v letech 1921–1925 je zatčena celkem 79krát – za prostituci, pomluvu, napadení…

V roce 1925 jí to soud všechno spočítá a pošle ji na dva roky za mříže. Ve vězení má žena dost času přemýšlet co dál. V australském právu nachází mezeru – zatímco zákon zakazuje provozovat nevěstince mužům, o ženách se v něm nic nepraví.

Jakmile Tilly opouští žalář, vrhá se na zakládání vykřičených domů. Brzy jich vlastní několik v částech Woolloomooloo a Darlinghurst. Jenže její aktivity ve Východním Sydney narážejí na zájmy další podnikavé dámy – Kate Leighové (1881–1964).

Sáhnou po břitvách

Kate si založila živobytí na prohibici. V oblasti Surry Hills jí patří na 20 podniků, které se navenek tváří jako slušné prodejny s potravinami, ale všechny mají tajné zadní místnosti, kde alkohol po nocích teče proudem.

Zatímco ho Kate nakupuje přímo od výrobců za jeden šilink a šest pencí, drink pak prodává za tři šilinky. Její zisky jsou závratné, stejně jako ty z prodeje kokainu. Dáma se pyšní kožichy, diamanty, luxusními automobily. Konkurenci v „rajónu“ ale snáší těžko.

Ostří hoši, kteří obklopují Tilly i Kate, se nejednou pouštějí do sebe v regulérní pouliční válce. Poté, co v roce 1927 vchází v platnost nařízení o zákazu nošení palných zbraní, gangstaři v Sydney sáhnou po břitvách.

Jsou levnější, snadněji dostupné a zohavení na tváři často působí hrozivěji než střelné zranění.

Byznys se bortí

Ulicemi města teče krev. Kumpáni Leighové útočí na prostitutky, které pracují pro Tilly. Její nohsledi zase podnikají nájezdy na podniky Kate a obě dámy se střídají na policejní stanici a udávají se navzájem.

Úřadům dochází trpělivost až na sklonku roku 1929. Každý, kdo bude přištižen s břitvou, aniž by k jejímu držení měl zjevný důvod, půjde podle nové vyhlášky natvrdo do vězení. Policie také dostává mnohem větší pravomoci pro zatýkání mezi gangstery.

Kate i Tilly končí za mřížemi. Druhá jmenovaná je propuštěna poté, co slibuje, že na dva roky opustí Sydney. Jejich byznys se rychle bortí, gangy se rozpadají. „Vláda teroru skončila,“ může konečně v polovině 30. let prohlásit policejní ředitel.