Šíří se jako lavina a zdá se, že je nic nezastaví. Malí mravenci za sebou nechávají obrovské škody a jejich schopnost přizpůsobit se všem podmínkám nahání hrůzu.

Do úzkých je nepřivede ani povodeň, protože dokážou plavat a vytvořit z vlastních těl rozměrné vory, čítající více než 100 tisíc jedinců.

Koho někdy štípl mravenec, ví, že to není nic příjemného. Zdaleka se to ale nemůže vyrovnat tomu, co dokážou ohniví mravenci rodu Solenopsis. Jejich štípnutí patří k těm nejbolestivějším, jaké můžete od hmyzu utržit.

I když jsou to velmi agresivní tvorové, existuje důvod, proč je možné tato drobounká stvoření obdivovat. Přestože jsou jejich tělíčka vytvořena z pevné látky, dokážou se v určitých situacích chovat jako kapalina a dokonce sestavit živé plavidlo!

Přes všechny překážky

Ohniví mravenci původem z Jižní Ameriky se rychle šíří a nyní se nacházejí na území Austrálie, Asie i Severní Ameriky. Kam se pohnou, zanechávají za sebou spoušť. A nejde zdaleka jen o bolestivá kousnutí, ale o škody v řádech miliónů dolarů.

Dokážou zničit téměř cokoliv a zabít a sežrat mnohem větší tvory, než jsou oni samotní. Útočí přitom v dobře organizovaném šiku. Záplavu rezavých mravenců není prakticky možné zastavit.

Umí se sžít s prostředím, které pro ně není původním domovem a tak si libují i ve městech a v blízkosti lidských obydlí.

Plovoucí kolonie

Překážkou pro ně není dokonce ani voda. Snadno překonávají vodní toky a svou schopnost naplno dokázali například během loňského hurikánu Harvey, který napáchal škody na jihu Spojených států. Tehdy se předvedli opravdu ve velkém.

Navzájem v takových situacích spojí svá tělíčka a sestaví vor. Ten někdy čítá i mnohem více, než 100 tisíc jedinců. Spojení je tak pevné, že nepropustí vodu. Malí tvorové umí také velmi flexibilně reagovat na neočekávané situace.

Živá skládačka

Pokud vědci při svých experimentech odebrali horní vrstvu voru, nastalo okamžité přeskupení a to tak, aby byla zachována průměrná tloušťka plavidla. Mravenci dokážou na vodě přežít údajně až 14 dní.

K tomu jim pomáhá také chytré chování v podobě rotace, kdy se spodní mravenci pravidelně přemisťují s těmi horními. Ohniví mravenci zaujali také jiným způsobem. Ve větším množství se totiž chovají někdy jako pevná látka a jindy jako kapalina.

Skupina mravenců dokáže protékat trychtýřem jako hustá tekutina sirupovité konzistence.

Mravenci jako inspirace

Američtí vědci dále zdokumentovali, že tito „drobci“ jsou mimořádně šikovnými staviteli. Není to totiž jen vor, co dokážou ze svých těl vytvořit. Umí vybudovat například konstrukci, která má tvar kónické věže.

Podle odborníků této schopnosti využívají pravděpodobně při překonávání vysokých překážek nebo při shánění potravy.

Vědce zajímá přesný způsob, jakým na sebe mravenci svá těla napojují také proto, že by toto zjištění možná mohlo posunout kupředu vývoj takzvaných modulárních robotů, což jsou stroje, které samy přizpůsobují svůj tvar okolnostem.