Domů     Tchang-šan: Od nejhoršího zemětřesení 20. století uplynulo 50 let
Tchang-šan: Od nejhoršího zemětřesení 20. století uplynulo 50 let
7.10.2026

Těsně před tím než usne si uvědomí svou chybu. Zapomněl si nařídit budík, aby mohl druhý den vstát do práce. V tu chvíli ještě netuší, že osud s ním má zcela jiné plány. Probudí se předčasně a jeho město už nikdy nebude takové jako předtím.

Hodiny ukazují 3 hodiny a 42 minut ráno, kalendář pro změnu hlásá datum 28. července 1976. Obyvatelé zhruba milionového čínského města Tchang-šan spokojeně spí. To se rázem změní. A stačí k tomu jen pár sekund!

Je tu bezpečno?

Město najdeme asi 150 kilometrů od Pekingu a komunistická vláda s Mao Ce-tungem (1893–1976) je na něj patřičně hrdá. Má pověst kolébky čínské industrializace a okolí zkrášlují uhelné doly a železárny.

Málokdo ale tuší, že leží v seizmicky aktivní oblasti, paradoxně úřady tuto krajinu považují za bezpečnou. Až později budou místní poukazovat na podivné jevy, jež se udály pár dní před katastrofou.

reklama

Zvířata se chovala zvláštně, někdo cítil drobné otřesy a vesničanům mizela voda ve studních. Zemětřesení přichází krátce před čtvrtou ranní a epicentrum má jen zhruba 12 kilometrů pod povrchem, což je nezvykle mělké, a tak jsou následky zničující.

Pokud si vypůjčíme stupnici Giuseppe Mercalliho (1850–1914), na níž dvanáctka značí maximum, zemětřesení v Tchang-šanu je ohodnoceno číslem jedenáct. Zem se klepe pouhých 15 sekund, i to stačí, aby se naplno rozjela apokalypsa. Nepřipravené budovy se velmi rychle poroučí k zemi.

Zeď, která připomíná oběti ničivého zemětřesení, měří několik desítek metrů.
Zeď, která připomíná oběti ničivého zemětřesení, měří několik desítek metrů.

Všechno v troskách

Lidé umírají v sutinách, sotva rozlepí oči, některé zastihuje smrt ve spánku. Přeživší si sice vyberou velkou porci štěstí, jenže zemětřesení vyřadí z provozu elektřinu, popraskají vodovody i plynovody.

Město údajně ještě s východem Slunce halí obří prašná mračna. Až později odborníci odhalí, že má sílu magnituda 7,5.  Ostatně o ničivosti svědčí fakt, že ho pocítí v Pekingu či vzdáleném Mongolsku!

Krátce po apokalypse se Tchang-šan topí v hrobovém tichu, poté se ze sutin hrabou první lidé. Pomoci si musí sami, protože nemocnice jsou rovněž zničené a spojení s okolním světem prakticky nefunguje.

Jakmile se najde lékař, okamžitě se vrhá do práce – někteří dokonce operují přímo pod širým nebem. Komunisté se o katastrofě dozvídají a začnou organizovat záchranné akce. Když se obyvatelé Tchang-šanu a okolních vesnic zmátoří, přichází další katastrofa.

V 18:45 téhož dne se země roztřese znovu. A právě zemětřesení o magnitudě 7 dokoná zkázu. Budovy, jež přečkaly první úder, další otřesy nevydrží.

900 za 2 dny

„Vůbec jsem nevěděl, kde zrovna jsem, a to jsem v tom městě vyrostl,“ vypráví později starší muž, jenž zemětřesení přežije. Mizí bloky domů, někdy chybí i celé čtvrti. Situaci komplikují další a další otřesy, které během následujících 48 hodin město postihují.

Celkem jich je na devět stovek – žádný není tak razantní jako předchozí dva. Záchranáři se konečně pouští do práce, postupují systematicky. V orientaci jim pomáhají nezničené komíny a továrny. Souběžně probíhá i sčítání škod.

Mnohem více prosakuje na povrch, že vláda zemětřesení podcenila. Domům chyběly výztuže, a tak mnohdy během pár sekund vymírají celé rodiny, jindy ze sutin vytáhnou dítě, které později zjistí, že je sirotek.

Překvapení horníci

Komunisté nezapomenou na důležité uhelné doly, protože v době zemětřesení fárá 10 tisíc horníků. Chodby jsou ale proti závalům vybaveny, a tak zemětřesení nezpůsobí výraznější škody.

Horníci postrádají elektřinu, a tak sedí v chodbách po tmě jen s rozsvícenými čelovkami. Nefungují ani výtahy. Číňané však dokáží během tří dnů obnovit elektrické dodávky a těžba velmi důležité komody se obnoví během jediného týdne.

Na katastrofy se v Číně moc nevzpomíná, jeden z pomníků ale přežije.
Na katastrofy se v Číně moc nevzpomíná, jeden z pomníků ale přežije.

Vytáhnout a pohřbít

Město se mezitím mění v peklo, protože Tchang-šan svírají extrémní vedra. Chybí voda, a tak zoufalí lidé pijí z kaluží. Vláda nezahálí a koná, protože odstartuje jedna z největších záchranných operací v dějinách Čínské lidové republiky.

Zapojí se přes 100 tisíc zdravotníků a vojáků. Armáda má za úkol zbudovat polní nemocnice, urychleně kope masové hroby, protože mrtvoly ve velkém parnu započínají svou fázi rozkladu. Zprvu se tak děje ručně, protože chybí těžká technika.

Nefunguje ani důležitý železniční koridor, na jehož obnovení se podílí 42 tisíc dobrovolníků. Současně nabízí pomoc i cizí státy, komunisté to však odmítnou, chtějí katastrofu zvládnout sami.

Později uvedou, že během jediného dne umírá 242 469 lidí, což ze zemětřesení dělá nejsmrtelnější v celém 20. století. Západní svět ale číslům nevěří, obecně je přijímán fakt, že jde až o 300 tisíc obětí.

Ve městě je navíc poškozeno 90 % obytných budov, z nichž se polovina musí zbourat. Vláda dokonce uvažuje, že město neobnoví, tento záměr nakonec nevyjde.

Vizionář Mao

Zemětřesení nezahýbe jen Tchang-šanem ale také čínskou politikou. Onen rok 1976 nezačne vůbec dobře, protože v lednu obyvatelstvo pláče nad úmrtím dlouholetého premiéra Čoun En-laje (1898–1976).

A navíc Čínu postihuje ještě 4. února 1975 jiné zemětřesení – tentokrát v Haichengu. Oficiálně jej nepřežije 300 lidí, později bilance poskočí na 2 tisíce, jenže jak je možné, že si katastrofa vyžádala tak málo životů?

Může za to Velký kormidelník čili Mao Ce-tung. Ten podle všeho přírodní katastrofu předpoví a lidé se mohou zčásti připravit. Jde samozřejmě o dílo propagandy, paradoxně si komunisté sami na sebe upletou bič.

Jak je totiž možné, že zemětřesení Tchang-šanu nikdo nedokázal odhadnout? Mao Ce-tung je tou dobou velmi nemocný, umírá dokonce šest týdnů po katastrofě. Lidé si jeho skon dávají dohromady právě s událostmi z Tchang-šanu.

Vládci Číny totiž panují jen do té doby, kdy je s nimi nebeské božstvo spokojeno, pokud to tak není, sešlou na zemi katastrofu.

Tchang-šan projde výraznou proměnou a dnes je prakticky k nepoznání.
Tchang-šan projde výraznou proměnou a dnes je prakticky k nepoznání.

Stranické boje o moc

Pokud v této smutné události existuje vítěz, bezpochyby je to Chua Kuo-feng (1921–2008). Dlouholetý komunistický funkcionář, jež se po En-lajovi stává premiérem a prakticky přebírá pravomoci za churavého Maa.

Navíc se ukáže být schopným krizovým manažerem, protože to on organizuje pomoc. Noviny dokonce referují o tom, že postiženou oblast navštíví a tím si vydobude důležité polické body. Po smrti Mao Ce-tung se rozjíždí boje o moc.

Čína rozvrácena kulturní revolucí hledá nový směr. Do čela země se dere tzv. Gang čtyř – skupina kolem Ťiang Čching (1914–1991), manželky Mao Ce-tunga. K ruce má ještě další tři spiklence z vlivných kruhů.

„Když si ve vedení ty, jsem klidný,“ pronáší údajně Mao Ce-tung směrem ke Kuo-fengovi před smrtí. To mu vlije krev do žil a odstartuje čistku strany. Když Ťiang Čching žádá o funkce pro své soukmenovce, nechá ji 6. října 1976 rovnou zatknout a uvěznit.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
svět zločinu
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému […]
Slavná záchranná akce v Entebbe: 57 minut pro Kulový blesk
Cestující se při athénském mezipřistání naloďují na palubu Airbusu Air France, aby pokračovali do Paříže. Mezi nimi i údajný německý „manželský pár“ Brigitte Kuhlmannová s Wilfriedem Bösem a dvěma Palestinci.   První dva jsou členy západoněmecké radikálně levicové organizace Revoluční buňky a Palestinci patří k PFLP. Pouhých osm minut po startu 27. června 1976 se jim […]
A zase ta fronta… Po stopách únosů letounů v září roku 1970
Na trasách Tel Aviv / Curych – New York, Bombaj – Londýn vzlétají lety El Al 219, TWA 741, Swissair 100, Pan Am 93 a BOAC 775.  Píše se 6. a 9. září roku 1970. Horor na jordánském Dawson’s Field začíná… Patrik Argüello (1943–1970) je nikaragujsko-americký marxisticko-leninský bojovník a člen Sandinistické fronty národního osvobození. Když […]
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz