Lodě RMS Titanic i sesterský RMS Olympic byly symbolem luxusu a inovací. Týkalo se to i možností sportování na jejich palubách. Zní to neuvěřitelně, ale v nabídce pro trávení volného času na těchto plovoucích obrech byl i squashový kurt.

Když Titanic pohltily v roce 1912 vody Atlantského oceánu, ocitl se na mořském dně i squashový kurt. Jak toto sportoviště vypadalo? Máme si ho představit tak, jak ho známe dnes?

O squash byl velký zájem

Kurt na squash byl na Titanicu i Olympicu označován jako kurt pro „squash rackets“. Squash je v tomto názvu spojován s dalším podobným raketovým sportem, kterým byla hra rackets. Sportoviště bylo určeno výhradně pro cestující první třídy.

I oni však museli za jeho použití zaplatit a nesměli zde pobývat déle než hodinu. Tím byla zajištěna obrátkovost squashového kurtu, o který byl prý mezi cestujícími velký zájem.

Kurt se nacházel hluboko v lodním trupu. Už jeho samotné umístění byl inženýrský oříšek, protože zasahoval do výšky dvou palub. Měl i samostatnou diváckou galerii chráněnou pletivem. Byl o něco menší než moderní squashové kurty.

Místo sportování přišla katastrofa

Provoz kurtu počítal rovněž s eventualitou, že si squash bude chtít zahrát i cestující, který nebude mít do hry partnera. V tomto případě na kurt nastoupil (za spropitné) profesionální trenér. Na palubě Titanicu jím byl Frederick Wright. Jaký byl jeho osud?

Bohužel, čtyřiadvacetiletý Frederick zkázu Titanicu nepřežil. Kdo měl být na Titanicu posledním hráčem squashe z řad cestujících před fatální srážkou parníku s plovoucí ledovou horou?

Bezpochyby Archibald Gracie IV, plukovník ve výslužbě, amatérský historik a spisovatel. Právě on si zarezervoval kurt na osudné ráno. Plukovník ztroskotání Titanicu přežil.

Zemřel však již v roce 1912, patrně i na následky prožitých útrap z ikonické námořní katastrofy.