Hrad v lotyšském městě Bauska je nyní ikonou mezi kulturními a historickými památkami této pobaltské země. Má za sebou dlouhé a dramatické dějiny. Říká se o něm, že povstal z popela jako bájný pták fénix. Jakým zásadním způsobem se při jeho záchraně angažovali Češi?

Hrad v Bausce byl původně křižáckou pevností. Pevnostní charakter si zachoval i v pozdějších letech. Osudovou se mu však stala válka mezi Ruskem a Švédskem.

Aby jej nemohla použít švédská vojska, vojáci ruského cara Petra I. Velikého v roce 1706 vyhodili celý areál do povětří. Změnil se v ruiny…

Psaníčková sgrafita

V 90. letech minulého století byli čeští restaurátoři, architekti a památkáři požádáni svými lotyšskými protějšky o pomoc. Proč padla volba právě na Českou republiku? Rekonstrukci hradu komplikovala specifická forma fasády. Jednalo se o tzv. psaníčková sgrafita.

Tento prvek byl v Lotyšsku unikátní, avšak velmi častý na historických památkách v České republice. Do celého mezinárodního vyjednávání se aktivně zapojil i tehdejší český prezident Václav Havel. Jaký byl výsledek?

Češi v Bausce

Do dlouholeté rekonstrukce hradu Bauska se v letech 1997–2020 zapojili čeští architekti Miroslav Hanzl a Václav Girsa. Do Lotyšska se vypravil i restaurátor Miloš Gavenda.

Vypracován byl plán, který pro rekonstrukci zvolil výjimečně originální restaurátorské konzervační metody, jež byly velmi citlivé k autenticitě celého hradního areálu.

Část byla například ponechána v původním stavu, zatímco věže gotického hradu se dočkaly obnovy do původního stavu.

Právě obnova věží získala v roce 2020 ocenění v prestižní soutěži Lotyšská stavba roku v kategorii restaurování. Bauska se tak stala spojovníkem ve spolupráci českých a lotyšských památkářů.