Skip to content

Odčinila křivdu na bratrancích Veverkových teprve výpověď pěti svědků?

„Rádlo půdu jenom rozryje. Nedokáže ji obrátit. Jak se tedy v té udusané zemi má něco urodit?“ přemítá František Veverka. Patří mezi hloubavé lidi, kteří přemýšlejí o tom, jak usnadnit práci sobě i ostatním zemědělcům v Rybitví u Pardubic, kde se stará o rodinné hospodářství.

 Jednou za ním na pole přijde jeho bratranec Václav, vyučený kovář. Společně pak přemýšlí o tom, jak rádlo vylepšit, aby se oralo lépe. „Truhlářský hoblík je to pravé. Vrstvu hlíny prostě ohobluje,“ povídá najednou Václav. František na něj chvíli překvapeně kouká, ale pak se zamyslí a přikývne. Přemýšlivý František přijde na způsob, jak rádlo upravit a Václav ve své kovárně promění jeho nápad ve skutečnost. V březnu roku 1825 ukazují sousedům svůj nový pluh.

Za ruchadlo nechtějí žádné peníze a na patenty nemyslí. I proto jim vynález ukradnou…

Továrníci si mastí kapsu

„Předěláte mi moje rádlo na ten váš vynález?,“ chodí za nimi ostatní vesničané. František s Václavem nikoho neodmítnou. Naopak. Mají velkou radost, že mohou lidem pomoci. Od nikoho nechtějí žádné peníze. Nějaký patent? Co to je? O to větší je překvapení zažívají lidé z Pardubicka, kteří roku 1832 náhodou zavítají na hospodářskou výstavu do Prahy.

Jednoduchý a praktický pomocník zemědělců – ruchadlo prý stvoří Jistý Němec Hans Kainz. Co na tom, že ho jiní už předběhli…

V plné kráse se tu skví Veverkovic pluh, ovšem jeho autorem je prý jistý Hans Kainz, hospodář z choltického velkostatku. Weissova továrna už tehdy chrlí jeden pluh za druhým. „Zásluhy Hanse Kainze o úpravu pluhu jsou veliké,“ tvrdí továrník Weiss. V Češích, kteří dobře vědí, jak to ve skutečnosti bylo, se vaří krev.

Novinář Josef Jaroslav Langer si bere boj za bratrance Veverkovy za svůj.

Češi si berou křivdu za své

Není jim to ale nic platné. Přibývají i další továrny, které si na ruchadle mastí kapsu. Oba bratranci Veverkovi umírají roku 1849. Češi ale vezmou už před jejich smrtí křivdu s ukradeným prvenstvím za svoji. „My to tak nenecháme,“ rozhodnou se a pustí se do boje. Není to jednoduché. Hans Kainz totiž chápe, jak mimořádný vynález má v rukou. Dělá všechno proto, aby prvenství připadlo jemu. Básník a novinář Josef Jaroslav Langer (1806–1846) proto bouří za práva Veverkových v časopise Čechoslav.  Profesor bohoslovectví v Hradci Králové Ignác Lhotský by také dal svoji víru za prvenství bratranců. Redaktor Hospodářských novin Karel Procházka (1839–1878) v roce 1868 provádí šetření v Rybitví.

Vynález obrovsky zjednoduší zemědělcům práci.

Vykoleduje si výpověď

„Mám výpovědí pěti očitých svědků orby Veverkových,“ prohlašuje. Jenže za účast v téhle kauze si od svého zaměstnavatele bohužel vykoleduje výpověď. Teprve v roce 1883 se podaří Františku V. Sovovi, jednateli Hospodářského spolku v Pardubicích, konečně dokázat, že Veverkovi svým ruchadlem skutečně orali už v roce 1825. Najde očité svědky. Z jejich vynálezu ale zatím bohatnou jiní. Například berlínské Eckertově továrně se v letech 1849–1879 podaří prodat asi milion ruchadel.

Foto: wikipedia.org, flickr.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti
Zobrazit více …