Bojí se jí úplně každý. Když zaútočí, nebere ohled na věk, společenské postavení ani pohlaví. To je rakovina. Proč vzniká? Jak ji můžeme léčit? 

Co jste nevěděli:

Každoročně onemocní v ČR rakovinou více než 94 000 lidí.

Každý rok u nás na tuto nemoc zemře asi 27 000 lidí (zhruba každých 20 minut tedy umírá jeden člověk).

V roce 2012 bylo na světě zaznamenáno 14 100 000 pacientů s rakovinou, zemřelo jich 8 200 000.

Nejčastějšími zhoubnými onemocněními v letech 2011–2015 byly kožní nádory, karcinomy tlustého střeva a konečníku, karcinomy prsu u žen a zhoubné nádory prostaty a plic.

Zhoubný nádor postihne zhruba každého 3. člověka na světě.

Nádorová onemocnění jsou častější u mužů než u žen.

V 18. století si v Itálii poprvé všimli, že se u jeptišek téměř nevyskytuje rakovina děložního čípku (zřejmě to souvisí s absencí pohlavního styku).

Rakovina provází lidstvo od počátku věků. Jedná se o chorobu, která vzniká v momentě, kdy se některé buňky v organismu začnou nekontrolovaně množit a potlačovat tak zdravé buňky. Tato nemoc přitom patří mezi ty nejzákeřnější.

Statistiky uvádějí, že nádorová onemocnění jsou, hned po nemocech oběhové soustavy, na druhé příčce žebříčku nejčastějších příčin úmrtí.

Nemocí trpěli i neandrtálci

První zmínky o této nemoci najdeme už u nejslavnějšího lékaře starověku Hippokrata (460–370 př. n. l.). Ten ji pojmenoval řeckým výrazem carcinos, což v češtině znamená „krab“.

Podle nejnovějšího průzkumu ovšem rakovina existovala už před 120 000 lety. Americký paleoantropolog z Kansaské univerzity David Frayer totiž v chorvatské jeskyni Krapina nalezl žebro neandrtálce, které nese jasné stopy po nádorovém bujení.

Také ve starověkém Egyptě lze najít po nemoci stopy, konkrétně v tzv. papyru Edwina Smitha, který uvádí 8 případů nádorů prsů.

Zasahuje u nejaktivnějších buněk

Nádor může vzniknout v jakékoli tkáni. Nejčastěji je to ale tam, kde se množí velký počet buněk (např. v dýchací a trávicí soustavě), nebo na místech, která jsou stimulována hormony (prostata, vaječníky, prsy).

Rakovinu děložního čípku, konečníku a penisu mohou způsobit tzv. papilomaviry. Přenášejí se nejen pohlavním stykem, ale i dotekem nebo ústy.

Vznik nádoru přitom mohou výrazně podpořit karcinogenní látky (přítomné například v cigaretách) nebo radiace o vysoké energii (nachází se v ultrafialovém nebo rentgenovém záření).

Předejít nemoci se dá životním stylem

Propuknutí choroby lze zabránit jen těžko. Přesto může každý z nás pravděpodobnost vzniku onemocnění rapidně snížit, a to především zdravým způsobem života. Za velmi rizikové faktory jsou považovány obezita a nedostatek pohybu.

Tělu jednoznačně neprospívá ani zvýšený příjem alkoholu nebo kouření (to je nicméně považováno za druhou nejčastější příčinu vzniku rakoviny).

Ne každý nádor je zabiják

Karcinomy obecně lze rozdělit na zhoubné (neboli maligní) a nezhoubné (čili benigní). Oba druhy nemoci mají přitom rozdílné vlastnosti i chování. Náš život ohrožují především zhoubné nádory, protože ničí okolní tkáně.

Nádor o sobě může dát vědět v samotném místě, kde se vyskytuje (např. tlakem, bolestí, krvácením nebo poruchou funkce daného orgánu). Jenže jen velmi malé procento nemocných umírá následkem přílišné velikosti primárního nádoru.

Úmrtí je daleko častěji způsobeno vznikem metastáz, tedy rozšířením se rakovinových buněk do jiných částí těla.

Jak se dá rakovina léčit?

Chemoterapie – Léčebná terapie spočívá ve vpravování chemických látek, tzv. cytostatik, do organismu. Tato terapie svým zásahem brání buňkám v dalším dělení. Bohužel, léčba postihuje i zdravé buňky.

Radioterapie – V současné době patří mezi nejúčinnější metody léčby. Jejím cílem je zničit nádor, a přitom co nejméně poškodit okolní zdravé tkáně.

Chirurgická léčba – Touto metodou se chirurgicky vyjímá nádor z těla. V některých případech se používá ke zmenšení nebo oslabení nádoru před ozařováním.

Biologická léčba – Používá se zejména při pokročilých stadiích onemocnění. Tato léčba, na rozdíl od chemoterapie, cílí pouze na nádorové, nikoliv zdravé buňky.

Hormonální terapie – Využívá se především u nádorů prsu. Aplikuje se zpravidla samostatně nebo po chemoterapii.

Nejčastější typy rakoviny:

Rakovina kůže

Rakovina kůže patří mezi nejrozšířenější typy nemoci. Má specifické příznaky a dá se relativně snadno léčit.

Příznaky: Nemoc se projevuje na kůži, a to nebolestivými hladkými bulkami nebo červenými skvrnami. Horší variantu přestavují tmavé bulky nebo nepravidelná znaménka, kterým se říká melanomy.

Úmrtí: Nemocný s rakovinou kůže má dobré vyhlídky na vyléčení, pokud se nádor včas zjistí a začne léčit. V ČR na tuto diagnózu umírá v průměru 300 osob ročně.

Rizika: Vysoké riziko vzniku nemoci se objevuje lidí, kteří mají bledou kůži a hodně mateřských znamének, a přitom se často a hodně vystavují slunečnímu záření.

Léčení: Operační zákrok, ozařování, chemoterapie nebo biologická terapie.

Rakovina prsu

Karcinom prsu představuje v ČR nejčastěji se objevující nádor u žen. Nejspolehlivější vyšetřovací metodou je mamografie, které spočívá ve speciálním rentgenovém vyšetření prsu.

Příznaky: Nejčastěji se nemoc projevuje nebolestivou bulkou v prsu nebo podpaží (vyskytuje se asi u ¾ nemocných). Mezi méně časté příznaky patří bolest prsu, jeho zvětšení, vtažení kůže či bradavky nebo povrchové změny na bradavce.

Úmrtí: Ročně je u nás tato nemoc diagnostikována asi u 6500 žen. Asi čtvrtina jich nemoci podlehne. Na světě v důsledku této nemoci umírá kolem 450 000 žen ročně.

Rizika: Dědičnost, hormony, obezita, věk, kouření, nedostatek pohybu.

Léčení: Během chirurgického zákroku se ženě kromě nádoru odebere buď celé prso, nebo jeho část. Poté se nasadí chemoterapie. Novou léčebnou možností je biologická léčba.

Rakovina plic

Přesnější označení této nemoci je „rakovina průdušek a plicních sklípků“. Ještě v minulém století byla přitom rakovina plic mimořádně vzácná, rozšířila se až po 2. sv. válce a s masivním nárůstem kouření. Postihuje především muže mezi 55. a 65. rokem života.

Příznaky: Chronický kašel, záněty průdušek, krev při vykašlávání, ztráta hmotnosti.

Úmrtí: Ročně se u nás objeví asi 6000 nových případů, přičemž 80 % pacientů na nemoc umírá. Na světě si tato nemoc ročně vyžádá kolem 1 000 000 obětí.

Rizika: Kouření, život v průmyslem silně znečištěných oblastech, genetické faktory.

Léčení: Hlavním léčebným postupem je chemoterapie kombinovaná s radioterapií. Může dojít i k operativnímu odstranění plíce.

Rakovina tlustého střeva

Tlusté střevo funguje v těle jako místo, kde se hromadí přebytečný materiál. Onemocnění se dá snadno identifikovat kolonoskopií (metodou vyšetření střev). Nemoc postihuje v naprosté většině lidi starší 50 let.

Příznaky: Krev ve stolici, průjem, zvracení nebo zácpa, bolestivé křeče, úbytek na váze.

Úmrtí: Na světě na tento typ rakoviny zemře kolem 600 000 osob ročně, v ČR se toto číslo pohybuje kolem 5000.

Rizika: Špatné stravovací návyky, nadbytečný příjem tuků v potravě, kouření, věk.

Léčení: Nejběžnější léčbou je operace, kdy se nádor odoperuje spolu s několika mízními uzlinami. Pokud se prokážou metastáze, přikročí se k chemoterapii.

Rakovina vaječníků

Tato rakovina patří mezi nejzákeřnější, protože se navenek nemusí vůbec projevit. Jen málokdy se šíří krevní cestou, využívá spíše cévy mízní.

Příznaky: Nenese s sebou žádné specifické příznaky. V pokročilém stadiu může žena cítit pobolívání břicha, nadýmání a pálení žáhy či trpět častým močením, zácpou nebo nechutenstvím.

Úmrtí: V České republice se tento typ rakoviny objeví v průměru u 1200 žen ročně, přičemž 700 jich zemře.

Rizika: Zvýšené riziko může prozradit rodinná anamnéza. Svou roli hrají také věk, užívání léků na neplodnost, kouření a konzumace alkoholu.

Léčení: Kombinace operace a chemoterapie. Standardně se odstraňují oba vaječníky a vejcovody, děloha a slepé střevo. Současně se odebírají vzorky mízních uzlin.