V dětství se učí tanci a hudbě a na obojí má velký talent. Je jí sedm let, když se roztančí společně se sestrou Marií Annou v představení opery Euristeo. 4. listopadu 1730 se při oslavě otcova svátku rozezní sálem vídeňského dvora Mariin zvučný soprán.

Marie Terezie (1717–1780) zazpívá tatínkovi kankán „Germania il di che spende Sagro all.“ O dva roky později ji jako 15letou čeká i herecký křest, a to v komedii Il cicisbeo consolato.

Vášeň k tanci i hudbě jí neopouští ani v dospělosti. Na Mariiny umělecké schopnosti je pyšný nejenom Karel VI. ale i její manžel František Štěpán Lotrinský (1708–1765).

Kdykoli do Vídně zavítá nějaká návštěva ze zahraničí, nabádá ji, aby něco zahrála a zazpívala. Marii to nevadí, ke klavíru si vždycky sedne ráda. Hodně si oblíbí italské operní kousky, ale podporuje i rakouské umělce.

Budoucí hudební génius Wolfang Amadeus Mozart (1756–1791) u dvora v Schönbrunnu zahraje poprvé jako šestiletý chlapec.

Oblíbenec se stává ředitelem

Habsburská panovnice věnuje pozornost i malířství. Slabost má pro holandsko-švédského barokního umělce Martina Meytense mladšího (1695–1770), který se stává malířem její rodiny. U vídeňského dvora si buduje kariéru.

Kromě pověsti zřejmě nejlepšího portrétisty působícího v Rakousku 18. století si zde v roce 1759 vyslouží i funkci ředitele vídeňské galerie.

Na drahou přestavbu nedojde

Svoji dnešní podobu získává za vlády Marie Terezie také zámek Schönbrunn. Postará se o to její oblíbený rakouský architekt Nicolo Pacassi (1716–1790).

Původní plán vybudovat rozsáhlou barokní rezidenci, jež má trumfnout i francouzský zámek Versailles, se ale neuskuteční.

Je jasné, že nápad císaře Leopolda I. (1640–1705), který začal již před lety uskutečňovat rakouský architekt Johann Bernhard Fischer von Erlach (1656–1723), by byl příliš drahý. Proto se zámek buduje v omezené podobě.