Domů     Lidská inteligence: Které náhody umožnily její rozvoj?
Lidská inteligence: Které náhody umožnily její rozvoj?
15.6.2020

Proč člověk získal dar inteligence na rozdíl třeba od šimpanze, svého nejbližšího příbuzného? Byla příčinou kontumace masa, klimatické změny či genetické mutace? Které faktory umožnily vznik lidského mozku?

Co se stalo v historii našeho druhu tak zásadního, že jsme se začali svou inteligencí tolik odlišovat od zbytku zvířecí říše?

Jednou ze zásadních událostí je pravděpodobně přechod na masitou stravu, kterou naši předkové začali jíst někdy před 2,6–2 miliony lety.

Zatímco naši nejbližší příbuzní, šimpanzi a gorily, ke shánění rostlinné potravy nepotřebují příliš velikou inteligenci, masožravci to mají složitější. Zvířata se brání a utíkají před predátory.

Pokud nemáte gepardí rychlost nebo krokodýlí zuby, potřebujete k lovu nástroje, plánování a komunikaci s ostatními členy tlupy. A to vše vyžadovalo vyvinutý mozek.

Ke shánění rostlinné stravy nepotřebují zvířata tolik inteligence.
Ke shánění rostlinné stravy nepotřebují zvířata tolik inteligence.

Více masa, lepší mozek

Podle evolučního genetika Normana Johnsona není jasné, zda zvětšený mozek vedl k požadavkům, které byly splněny konzumací masa, nebo jestli pojídání masa dovolilo zvětšování mozku.

Přesto existují důkazy, že mezi zvýšením podílu masa v potravě a velkým mozkem souvislost existuje. Studie švédských vědců navíc ukázala, že jedení masa zkrátilo dobu kojení, což zase našim předkům umožnilo mít více potomků. To mohlo urychlit expanzi lidského druhu do celého světa.

Přizpůsobit se, nebo vyhynout

Maso ovšem samozřejmě konzumuje spousta dalších živočichů, a přesto nepíšou básně, neumí ovládat počítače ani stavět mrakodrapy. Je tedy zřejmé, že to nemůže být jediný faktor, který ke vzniku inteligence vedl.

Na zvětšování mozku našich dávných předků měly pravděpodobně vliv i klimatické změny. Zdá se totiž, že k největšímu růstu velikosti mozku docházelo v době, kdy probíhaly největší výkyvy klimatu.

Měnící se podmínky nejspíš vytvářely selekční tlak na vývoj inteligence. Druhy se jednoduše musely buď přizpůsobit, nebo vyhynuly.

Vliv na inteligenci měly i klimatické změny.
Vliv na inteligenci měly i klimatické změny.

Výhoda života v tlupě

Evoluční tlak na zvětšování mozku měl nejspíš také život ve skupinách a spolupráce mezi jejími členy. Nasvědčují tomu některé studie, které ukázaly, že živočichové s větším mozkem žijí často ve větších skupinách.

Ačkoli toto pravidlo neplatí univerzálně, počítačové simulace ukázaly, že spolupráce skutečně může vést ke zvětšování mozku.

Pokud totiž žijete ve skupině, vyplatí se pamatovat si, kdo je přítel a kdo nepřítel, kdo zneužívá dobroty druhých, chová se sobecky a tak podobně.

Ve skupině se nevyhnutelně objeví jedinci, kteří se snaží druhé přechytračit, ostatní na to musejí reagovat a vytvářet si vlastní účinné strategie přežití. To vše vede ke zvyšování kapacity a průměrné velikosti mozku.

Živočichové včetně člověka, kteří žijí ve skupině, jsou inteligentnější.
Živočichové včetně člověka, kteří žijí ve skupině, jsou inteligentnější.

Genetické mutace, klíč k inteligenci

Přírodní výběr a selekční tlaky jsou ale jen jednou podmínkou. Druhou jsou správné genetické mutace, které musely v historii našeho druhu nastat. Díky nim se dnes chodíme dívat na své nejbližší příbuzné – šimpanze – do zoo, a ne oni na nás.

Kolik takových správných mutací bylo potřeba? To zatím vědci nedokážou přesně říct. Ačkoli se šimpanz od člověka liší zhruba ve 4 % svého genomu, většinu z tohoto čísla tvoří sekvence, které nekódují žádné proteiny.

U velké části genomu stále nikdo neví, co který gen dělá, a nelze tak zatím ani říct, jak důležitý je z hlediska evoluce. Některé studie z poslední doby ale naznačují, že mutací potřebných pro vznik „člověka rozumného“ nemuselo být zase tak moc.

Co se děje v mozku?

Mehmet Somel z Kalifornské univerzity porovnával aktivitu genů v průběhu života u makaků, šimpanzů a lidí.

Zjistil, že největší rozdíly se nacházejí v části mozku, zvané prefrontální kůra, kde se funkce genů měnila v průběhu života jinak u lidí a jinak u našich zvířecích příbuzných.

Dalším pátráním však přišel na to, že tyto rozdíly má na svědomí jen několik řetězců molekul zvaných microRNA, které fungují jako jakési regulátory ovlivňující funkci stovek genů.

Změna v těchto regulačních mechanismech tak mohla způsobit dalekosáhlé změny ve stavbě živočichů a může být hlavním hnacím mechanismem rychlé evoluci lidského mozku.

Rozdíly mezi živočichy a člověkem je prefrontální kůře mozku.
Rozdíly mezi živočichy a člověkem je prefrontální kůře mozku.

Jak zvýšit IQ

Zajímavé zjištění přinesla také nedávná společná studie vědců z desítek různých institucí. Přišla na to, že změna jediného písmene genetického kódu na určitém místě v genu HMGA2 má měřitelný vliv na inteligenci.

Jedinci, kteří mají na tomto úseku písmeno C (což je zkratka nukleové kyseliny cytosin) místo T (thymin), mají o něco větší mozek a vyšší IQ zhruba o 1,29 bodu.

Ačkoli je to poměrně malý rozdíl, studie zkoumala zhruba 20 000 lidí, takže výsledky mají statistickou váhu.

Člověk versus šimpanz

Navíc u osob, které zdědily variantu genu s písmenem C od obou rodičů, je efekt dvojnásobný – IQ mají vyšší v průměru o 2,6 bodu. O lidském mozku se říká, že je to ten nejsložitější objekt ve známém vesmíru.

Zdánlivě propastný rozdíl mezi intelektuálními schopnosti člověka a jeho nejbližšího příbuzného, šimpanze, však možná povstal pouze z několika málo šťastných náhodných změn v genetickém kódu.

Foto: Shutterstock.com, Wikimedia Commons
reklama
Související články
Zajímavosti
Mravenci: Skrytí vládci světa
Na světě žije odhadem 14 000 druhů mravenců, přičemž jejichž celkový počet se počítá na triliony. Tento všudypřítomný hmyz se rozšířil po všech kontinentech s výjimkou zamrzlé Antarktidy, což představuje neuvěřitelný evoluční úspěch. Čím to, že zrovna mravenci jsou natolik úspěšní?   Německý výzkumný tým z univerzity ve Würzburgu odhadl, že celkový počet mravenců překračuje […]
Zajímavosti
Rozšíření kávy: Vojáci vyráběli mlýnky z munice
Město Mokha (v dnešním Jemenu) na břehu Rudého moře se v 16. století stává centrem obchodu s kávou. Zdejší vládci ale touží mít v pěstování kávovníku světový monopol, a proto zakazují vývoz sazenic. Teprve roku 1618 se jednomu holandskému obchodníkovi podaří propašovat několik keřů kávovníku ze země. Benátčané se o omamném nápoji údajně doslechli poprvé […]
Zajímavosti
Zápas století: Šachy, které rozhodují o politice
Na první pohled jsou to jen dva muži, sedící nad 64 černobílými čtvercovými poli. Jenže v sázce je mnohem víc. Nejde jen o to, kdo bude nejlepší šachista světa. Je to souboj mezi demokracií a komunismem. Mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem. S trochou nadsázky jde o nejslavnější bitvu studené války. Proti sobě se […]
Zajímavosti
Boříme mýty o antikoncepci: Zabrání citron či kojení početí?
Je kolébkou medicíny civilizace Řecka a Říma ve 4. století před naším letopočtem? Zčásti. Teprve v druhé polovině 19. století se ukáže, jak vyspělá je medicína ve Starém Egyptě.   Německý egyptolog Georg Ebers (1837–1898) kupuje roku 1873 papyrus, který ponese jeho jméno. A hlavně – až jej přeloží, zboří zažité představy o egyptské kultuře. […]
reklama
věda a technika
Krabi: Vrcholný majstrštyk evoluce?
Krabi, živoucí fosilie, které byly svědky vlády dinosaurů, jsou součástí skupiny vyšších korýšů zvané desetinožci, existujících od éry pozdního devonu. Nejstarší doložený krab, Eoprosopon klugi, žil na Zemi už před 185 miliony lety. A jak se zdá, evoluce je jimi přímo posedlá. Falešná identita Krabi poustevníčci se na první pohled od ostatních krabů příliš neliší. Za […]
K rezistenci antibiotik přispívá i znečištěné ovzduší
Průmysl, výroba energie z fosilních paliv, automobilová či letecká doprava. To vše stojí za znečištěním ovzduší, které má na lidské zdraví neblahý vliv. A za špinavým ovzduším stojí i jiný fenomén, který může být pro leckoho překvapivý. Zplodiny v atmosféře přispívají i k odolnosti baktérií vůči antibiotikům.   Analýza britských a čínských badatelů, která využila […]
Slavná busta Nefertiti: Seznam nálezů usvědčil Borchardta z podvodu
Německý archeolog Ludwig Borchardt bere do ruky ušpiněný vápencový předmět. Chvíli přemýšlí. Potom dílko strčí do krabice se štukovými nálezy. V hlavě se mu rodí plán, jak si s ním trochu pohrát. Když se řekne Nefertiti (14. století př. n. l.), každý si vybaví slavnou bustu s vysokým modrým kloboukem znázorňující egyptskou královnu z doby 18. dynastie […]
Opioidová krize v USA
Spojené státy americké se od 90. let minulého století potýkají s rozsáhlou opioidovou krizí, aktuálně probíhá už její čtvrtá vlna. Podle odborníků souvisí tato krize se strukturou amerického zdravotnického systému, ve kterém je předepisování léků upřednostňováno před dražšími terapiemi.   Profesorka Judith Feinbergová z West Virginia University k tomu podotýká: „Většina pojištění, zvláště pro chudé lidi, nezaplatí v USA […]
zajímavosti
Zuby moudrosti: Proč se nám proříznou až v dospělosti?
Teplota, bolest, otoky. V horším případě i cysty nebo dokonce zlomenina zánětem oslabené čelisti. Všechny tyhle lahůdky nás mohou potkat, pokud se dens serotinus neboli třetí stoličky rozhodnou vydrat ven. Tenhle proces začíná v dospělosti a může trvat roky. Vědci přišli na to, proč si u lidí dávají zuby moudrosti tak na čas.     […]
Kult známého světce: Komunistům se svatý Václav nelíbil
Už od konce 10. století se v českých zemích začíná šířit kult svatého Václava (asi 907–935). Nejdříve se český kníže stal symbolem panovnické dynastie a poté i patronem národa. Velký význam získává svatováclavský svátek za první republiky, ale nejde to jednoduše. První republika se totiž hodně orientuje směrem na husitské tradice a svatý Václav tak zůstává […]
Proč se říká: Svině a perly, roh hojnosti a máj podzimu
V každodenním životě se setkáváme s mnoha rčeními, příslovími i pranostikami. Některá mají hodně zajímavé pozadí. V této rubrice se jim podíváme na zoubek a vysvětlíme si, co vlastně znamenají i jak vznikly. Pýcha se nevyplácí, to je známá věc. Podíváme se, co se může stát lidem, kteří nosí nos nahoru. Zjistíme i to, odkud […]
Ochrana nohou před chladem: Propagovali ponožky kazatelé?
Nutnost ochránit si nohy před zimou je stará prakticky jako lidstvo samo. Už naši dávní předkové si prostě nohy v botách něčím ovinuli a bojovali tak proti chladu. Kusy látky, zvířecí chlupy, to jsou předchůdkyně dnešních ponožek a punčoch. Staří Římané už navlékají na nohy první opravdové ponožky – ty pletené se u nich objevují už […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Neštovice s námi ještě neskončily
21stoleti.cz
Neštovice s námi ještě neskončily
Že jsou vymýcené? To je relativní už jen s ohledem na tající věčně zmrzlou půdu, která může vydat kdejaké překvapení. Pravé neštovice navíc mají několik blízkých příbuzných a loňský poplach kolem těch
Záhadné zmizení Karlie Gusé
enigmaplus.cz
Záhadné zmizení Karlie Gusé
Šestnáctiletá Američanka Karlie Gusé se ztratila již před více než třemi lety. Pátrání nepřineslo téměř žádné výsledky a okolnosti jejího zmizení tak dodnes zůstávají záhadou. Co se stalo na party, kt
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
rezidenceonline.cz
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
Nádherný byt s desítkou rozmanitých luxusních pokojů představuje esenci dokonalého souznění orientální atmosféry se soudobou precizností, tak typickou pro nábytek a doplňky společnosti Covet House, je
Brit Dental Stick: zdraví i mlsání pro domácí mazlíčky v jednom
iluxus.cz
Brit Dental Stick: zdraví i mlsání pro domácí mazlíčky v jednom
Každodenní užití tyčinek Brit Dental Stick podporuje zdraví psích zubů, a to díky mechanickému čištění a působení známých bylin. Pomáhá také odstraňovat zubní plak, čímž působí preventivně proti tvorb
Pyramidy v Gíze: Záhadné větrací šachty jsou „výtahy ke hvězdám“
enigmaplus.cz
Pyramidy v Gíze: Záhadné větrací šachty jsou „výtahy ke hvězdám“
V egyptské archeologické lokalitě Gíza se nacházejí tři hlavní pyramidy – Cheopsova, Rachefova a Menkaureova. Jedná se o skutečné divy lidské civilizace. Ačkoli se o ně vědci a badatelé zajímají již c
Byl v Polsku odkryt masový hrob upírů?
epochalnisvet.cz
Byl v Polsku odkryt masový hrob upírů?
Ostatky 450 osob nesoucí znaky protiupírských zásahů byly před nedávnem odkryty v obci Luzino na severu Polska. Mrtví jsou pohřbeni s useknutou hlavou položenou mezi nohama a zatěžkaní kameny, aby nem
Mají pro sebe slabost
nasehvezdy.cz
Mají pro sebe slabost
Pohledný herec ze seriálu Eliška a Damián Robert Urban (37) je evidentně zamilovaný do své krásné kolegyně Emmy Smetany (35). Začalo to tím, že o ní řekl, že je „jedna z jeho nej“, a díval se na ni
JOSEFÍNSKÉ SLAVNOSTI 2023
epochanacestach.cz
JOSEFÍNSKÉ SLAVNOSTI 2023
S podtitulem pocta Marii Terezii a pevnosti samotné připomíná akce založení pevnosti Terezín 10. října 1780. Již tradičně jsou situovány především do období 18. století. Jejich cílem je připomenout jedinečnou terezínskou pevnost a události, která předcházeli její výstavbě. Jde o jedny z největších slavností zaměřených na toto období v Evropě. Každoročně je navštěvují z Čech,
Artemis II: Přepíše „bohyně“ historii lidstva?
21stoleti.cz
Artemis II: Přepíše „bohyně“ historii lidstva?
Dostat člověka na Měsíc, to je oč tu běží… A dlouho připravovaná mise Artemis II. má NASA tento sen znovu splnit. To ale není to jediné, čím se program hodlá zapsat do dějin. Od chvíle kdy noha Nei
Čočková pomazánka s mletou paprikou
tisicereceptu.cz
Čočková pomazánka s mletou paprikou
Nejlépe chutná na čerstvém chlebu, ale při oslavách do ní můžete namáčet na silnější proužky nakrájenou mrkev nebo řapíkatý celer. Suroviny 200 g žluté nebo červené čočky 200 ml vody 2 stroužk
Víte, jak jste staří?
panidomu.cz
Víte, jak jste staří?
Možná nevěřícně kroutíte hlavou. Každý přece ví, jak starý je. Omyl. Biologický věk se – podle odborníků – může značně lišit od data v rodném listě. Proč někdo stárne, jak se zdá, rychleji a někoho máte touhu zeptat se, kde koupil elixír mládí? To je právě otázka biologického věku. Věku, který dokáže určit skutečné stáří
Co předpověděla drsná věštba?
skutecnepribehy.cz
Co předpověděla drsná věštba?
Na magii jsem nikdy moc nevěřila, jednou mě za jistým šamanem vzala kamarádka. Kdyby tenkrát tušila, co karty prozradí o nás dvou! S Danielou jsme se poznaly, když mně bylo 23 let, jí o dva roky méně. Byly jsme nejmladší kolegyně, což nás spojilo dohromady. Kdybych měla vypsat nějaké rozdíly, tak bych řekla, že já jsem