Domů     Konec templářů: Neposlušné bratry natahovali na skřipec a pálili ohněm
Konec templářů: Neposlušné bratry natahovali na skřipec a pálili ohněm

Proces s řádem templářů je na podzim roku 1307 v plném proudu. Francouzský král Filip IV. Sličný řádí. „Budu prověřovat obvinění templářů. Věřím, že jsou neodůvodněná,“ rozhodne papež Klement V. a v prosinci 1307 vysílá do Paříže dva kardinály.

Velmistr řádu templářů Jakub de Molay (kolem r. 1243–1314) a řada dalších templářů odvolává své vynucené přiznání. Svatá otec Klement V. (1264–1314) nařizuje zastavit činnost inkvizice. „Shromážděte důkazy a všechny spisy.

Proces musí vést nezávislá papežská komise,“ přikazuje. Francouzský král Filip IV. Sličný (1268–1314) ale neposlechne. Místo toho nechává šířit pomluvy, které papeže viní z korupce a ochrany kacířů.

Na květen 1308 také svolá do Paříže generální stavy. Zástupci šlechty, duchovenstva a měšťanů na jednání odhlasují, že stojí za svým králem. Ten následně vyráží do Poitiers, kde chce papeže přinutit, aby přistoupil na jeho požadavky.

„Všechno musí proběhnout legálně,“ trvá ale na svém Klement. Francouzský panovník proto zajistí, aby se před Svatým otcem k vině přiznalo 72 templářů. Jejich vystoupení Klementa přesvědčí.

reklama

Svolí, aby vyšetřování měla kromě papežské komise na starosti i francouzská inkvizice.

Takto zřejmě vypadal templářský rytíř. FOTO: JoJan/Creative Commons/CC BY 3.0
Takto zřejmě vypadal templářský rytíř. FOTO: JoJan/Creative Commons/CC BY 3.0

Měli plivat na kříž

Světlo světa spatří 12. srpna 1308 papežovo nařízení Faciens misericordiam, 127 obvinění proti templářům. Mezi ta nejdůležitější patří, že „při obřadu přijímání řád vyžadoval po svých nových členech, aby zapřeli Krista“.

Současně také „učil, že Ježíš nebyl opravdový bůh, ale falešný prorok, netrpěl na kříži, nezemřel kvůli spasení lidstva, ale kvůli svým vlastním hříchům“ a stejně, že „při obřadu bylo kandidátovi přikázáno, aby poplival kříž“.

V Paříži probíhá v listopadu 1309 první sezení papežské komise. Filip potvrzuje osm vysoce postavených duchovních, které do tribunálu jmenoval sám papež. Rytíři mají smůlu, nedostanou žádnou příležitost k obhajobě. Králi brzy dojde, že je to chyba.

Potřebuje přece udržet zdání, že vše probíhá zcela v souladu se zákonem. Proto se rozhodne, že jim příště možnost k obhajobě poskytne. Templářů se nebojí. Vůbec si nepřipouští, že by dokázali vyvrátit své těžké zločiny.

Ilustrace ze středověkého rukopisu (kolem roku 1350), narážející na obvinění templářů ze sodomie. FOTO: Neznámý autor/Creative Commons/Public domain
Ilustrace ze středověkého rukopisu (kolem roku 1350), narážející na obvinění templářů ze sodomie. FOTO: Neznámý autor/Creative Commons/Public domain

Se svědky se roztrhne pytel

Druhé jednání tribunálu začíná 3. února 1310. 15 templářů prohlašuje, že jsou nevinní. Díky jejich odvaze se s dalšími svědky roztrhne pytel. O slovo se hlásí 597 bratří, kteří chtějí všechna obvinění vyvrátit.

28. března téhož roku se řád dohodne na tom, že ho budou zastupovat čtyři mluvčí.

„Stíhání templářů je uspěchané, nepřátelské a protiprávní… Zato plné hrozných škod, nejhrubšího násilí a nesnesitelných chyb!“ vystoupí 7. dubna jeden z nich, Pierre de Bologna. Zdůrazňuje, že věznění a mučení vylučuje svobodné rozhodování.

A připomíná staletí dobrých služeb, které řád církvi prokázal. Plamenná obhajoba de Bologny 11.–12. května 1310 celou situaci zvrátí. Zdá se, že templáři přece jen budou osvobozeni. Filipovy plány se začínají bortit, a proto musí změnit dosavadní taktiku.

Pomůže mu souhra náhod. Novým arcibiskupem v oblasti Sens, pod níž spadá i Paříž, se stává nevlastní bratr jednoho jeho oblíbeného úředníka. Král tak konečně zase může jednat.

Zatímco papežská komise bude rozhodovat o řádu jako celku, senský arcibiskup bude soudit jednotlivé templáře, na což má podle církevních regulí plné právo. Arcibiskup neztrácí čas. 11. května 1310 začíná v Paříži na jeho popud církevní sněm.

Následujícího dne je 54 templářů, kteří vypovídali ve prospěch řádu, odsouzeno na smrt. Všichni skončí na hranici za městem. Filip dosáhl svého. Odvážlivcům, kteří až dosud měli chuť vystoupit na obranu templářů, zpráva o krutém trestu sebere veškerou odvahu.

Záznamy o průběhu procesu z 13.listopadu 1307. FOTO: Archives nationales/Creative Commons/Public domain
Záznamy o průběhu procesu z 13.listopadu 1307. FOTO: Archives nationales/Creative Commons/Public domain

Nechá rozhodnout koncil

Papežská komise začíná 3. listopadu 1310 znovu jednat. V atmosféře strachu má už jen málokterý templář chuť na vlastní obhajobu, většina raději znovu přiznává vinu.

„Jako by se najednou snažili jeden druhého trumfnout v detailech svého rouhačského přijímání do řádu. Zevrubně líčili kříže, na které plivali,“ líčí současná americká historička Sharan Newmanová.

V červnu 1311 dostává papež na stůl spis, shrnující výsledky vyšetřování. Je na něm, aby řekl, co s řádem bude dál. Jenže Svatý otec odmítá na svá bedra přijmout tak těžké břímě. Ví, že je v pasti. Pokud templáře osvobodí, popudí si proti sobě krále Filipa.

V opačném případě získá nepřátele v církevní opozici. Nakonec najde elegantní řešení – o celé věci musí rozhodnout církev jako celek na koncilu, který bude svolán do Vienne u Lyonu.

Upalování templářů na středověké iluminaci. FOTO: AnonymousUnknown author/Creative Commons/Public domain
Upalování templářů na středověké iluminaci. FOTO: AnonymousUnknown author/Creative Commons/Public domain

Musí se rozhodnout

Vienne se ocitá v obležení Filipova vojska. Francouzský král chce mít jistotu, že koncil, začínající 16. října 1311, dojde ke správnému rozhodnutí… Velká část hodnostářů si však vinou templářů vůbec není jistá. Čas běží a osudu řádu stále není rozhodnuto.

V březnu 1312 proto král Filip posílá papeži dopis. Za zdvořilou žádostí se skrývá další nátlak: „Tak velká nespravedlnost vůči Kristu nemůže zůstat nepotrestána.

My pokorně a oddaně prosíme Vaši Svátost, aby výše jmenovaný řád byl zničen.“ Klement nemá na vybranou. 22. března představí koncilu bulu Vox in excelso. Podle ní důkazy jednoznačně nehovoří pro zrušení řádu.

Jenže soudní proces templáře natolik zkompromitoval, že se zapomnělo i na jejich úspěchy při dobývání Svaté země. A právě to prý dává papeži oprávnění ke zrušení řádu jako nepotřebného. Templáři, které soud zprostil viny, mají být penzionováni.

Bratři, kteří se přiznali, za trest vstoupí do kláštera, kde budou činit pokání.

S krutým trestem nepočítali

O velmistru Jakubovi a jeho nejbližších však chce papež rozhodnout sám. O jejich osudu jedná až do března 1314 skupina vybraných kardinálů. Jakub a další tři rytíři se ke všemu přiznají a jsou odsouzeni k doživotnímu žaláři. S tím ale nikdo z nich nepočítal.

A zřejmě proto svoje doznání znovu odvolají. Král Filip zuří. Aniž by čekal na názor církve, rozhodne se velmistra a jeho druhy upálit.

„Je-li náš řád nevinný, ať je papež do čtyřiceti dnů a král do jednoho roku povolán před Boží soud, kde budou pykat za své zločiny,“ pronese Jakub krátce před smrtí. Den poté, 18. března 1314 je na ostrůvku na dohled pařížské katedrály Notre-Dame upálen. Klement V. i Filip IV. Sličný umírají ještě téhož roku…

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
zajímavosti
Margaux Hemingwayová drží rodinnou tradici
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1996 to byla třeba modelka, herečka a vnučka slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye. Margaux Hemingwayová (1954–1996), vnučka slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye (1899-1961), má v polovině sedmdesátých let našlápnuto k pozici […]
Osm sňatků, sedm mužů: Manželské peripetie krásné Elizabeth Taylorové
Emocionální nezralost. Tak zhodnotí Liz po letech své první manželství s Nickym Hiltonem s tím, že hledala nezávislost a viděla ji v sňatku. „Opravdu jsem si myslela, že k manželství stačí bílá chaloupka a nadýchaná zástěra,“ usmívá se. Podaří se jí to napodruhé? Když je jí 20 let, anglickému herci Michaelu Wildingovi (1912–1979) je už […]
Belmondo. Paul. Těší mě…
Tam, kde ostatní dají přednost kaskadérům, odehraje svou roli sám. Jako vždy je charismatickým dobrodruhem sázející jednu vtipně cynickou hlášku za druhou. Zkrátka světoznámý herec Belmondo, kterému se přezdívá Bébel. Paulů má v rodině jako naseto. A slavní jsou jakbysmet!   Po francouzském vpádu do Alžírska proudí do země davy evropských osadníků. Mezi nimi, ze severoitalského […]
Saxofon: Proč ho nejdřív nikdo nechce?
Většina klasických hudebních nástrojů se vyvíjela postupně a datum jejich vzniku ani vynálezce neznáme. Minimálně jeden je ale výjimkou!  Dechové nástroje jsou buď dřevěné, anebo žesťové. Ovšem striktní rozdělení platí jen do roku 1840. Tehdy totiž Belgičan Adolphe Sax (1814–1894), již dlouho přesvědčený o tom, že v hudbě něco chybí, vezme plátek typický pro dřevěné […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz