Skip to content

Vzácný úkaz: Galaxie z doby, kdy byl vesmír ještě v plenkách!

To, co se na první pohled zdálo jako vzácný objev rozměrné a staré galaxie, se nakonec ukázalo jako něco ještě vzácnějšího: pár masivních galaxií, který se začal spojovat – a to v okamžiku, kdy byl vesmír starý jen miliardu let.

Tento úkaz byl poprvé identifikován kosmickou observatoří ESA Herschel. Později byl ve větším detailu prozkoumán pozemním teleskopem ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Chile.

Antény přístroje ALMA v Chile na Evropské jižní observatoři.

Prvotní galaxie ve 13,8 miliardy let staré historii našeho vesmíru se začaly utvářet několik set miliónů let po Velkém třesku. Hmota tehdy proudila do stále hustších míst a první hvězdy se začaly probouzet k životu.

Ovšem nejstarší galaxie nebyly jako ty, které známe dnes. Byly mnohem menší, než naše Mléčná dráha, která je dnes domovem miliard hvězd a která nabývala na velikosti přes miliardu let.

V tomto scénáři nedokázali astronomové snadno vysvětlit pozorování masivních galaxií plných starých hvězd z relativně rané epochy kosmické historie. Tedy z doby, kdy byl vesmír jen několik miliard let starý.

Staré galaxie byly mnohem menší než třeba Mléčná dráha.

Jak se mohly takto masivní galaxie vytvořit v tak relativně krátkém čase? Nedávný objev možných prapůvodců podobných galaxií – masivních galaxií pozorovaných na počátku kosmického věku – vnesl do těchto výzkumů nové světlo.

„Zkoumáním několika stovek galaxií pozorovaných observatoří Herschel jsme identifikovali velmi vzácný případ mimořádně masivního objektu v raném vesmíru,“ vysvětluje Dominik Riechers z Cornell University (USA), který je hlavním autorem nové studie.

Na Evropské jižní observatoři jsou téměř ideální pozorovací podmínky.

Široké spektrum infračervených a submilimetrových vlnových délek zkoumaných observatoří Herschel, která skenovala oblohu mezi lety 2009 a 13, byla klíčem k nalezení tohoto zdroje.

Galaxie, které tvoří hvězdy, září jasně v infračervené části spektra. Je to dáno tím, že kosmický prach nacházející se v hustých mračnech, z nichž se hvězdy zrodí, pohlcuje část hvězdného světla a znovu jej vyzařuje na kratších vlnových délkách.

Jeden ze snímků ESO.

A navíc, protože vesmír se rozšiřuje, vlnová délka světla emitovaná vzdálenými galaxiemi, je rozprostřena ještě více během své kosmické cesty. A to až na submilimetrovou v případě nejvzdálenějších galaxií, jejichž světlo bylo uvolněno v prvních několika miliardách let kosmické historie.

Psal se rok 2012, když Dominik Riechers a jeho kolegové označili tento zdroj za potenciálně zajímavý a hodný dalších pozorování. Následně si jej prohlédli v ještě delším submilimetrovém pásmu s pomocí evropského experimentu APEX (Atacama Pathfinder Experiment) nacházejícího se v Chile. Ukázal se jako „nejčervenější“ ze všech vzorků galaxií s tím, že je s rostoucí vlnovou délkou (až 870 mikronů) čím dál jasnější.

To naznačuje, že galaxie pochází z doby formování hvězd a nachází se ve velké vzdálenosti od nás – v hlubinách samotného počátku vesmíru.

 

 

Foto: wikipedia, template, ESO
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Vesmír
Zobrazit více …