Domů     Kolibřík: Na jeden zátah zvládne uletět 800 km!
Kolibřík: Na jeden zátah zvládne uletět 800 km!
30.4.2018

Ti nejmenší jsou o trochu větší než čmelák, stokrát víc frenetičtí a krásní jako květy, z kterých sají nektar. Kolibřík denně spotřebuje ohromné množství energie, odpovídající půl kostce cukru (8 kalorií).

Mají 10krát větší nároky kyslíku na gram svalové hmoty než atleti, ale oni šťávu potřebují, protože jim srdce bije v klidu 20krát za vteřinu! Jsou to okřídlené diamanty světa…

V ptačí říši neexistuje žádný podobný druh, který by byl tak všestranně unikátní jako kolibříci. Biologové by je nejraději přiřadili k hmyzu, protože mají nejrychlejší metabolismus ze všech obratlovců.

Ti nejmenší kolibříci váží něco kolem 2 gramů, vlastnostmi letu zcela vybočují mimo rámec, jsou to nejmenší ptáci planety i nejmenší teplokrevní obratlovci.

Kolibřík přibitý ve vzduchu

reklama

Průměrný kolibřík je lenoch. Udivuje aviatickými schopnostmi hlavně tehdy, když má hlad a shání potravu, a ten má jen 15 procent dne. Jinak odpočívá.

Průměrný kolibřík přesto denně vypije dvakrát tolik sladkého nektaru z rostlin, co sám váží, a při migraci uletí bez přestávky i 800 kilometrů.

Průměrný kolibřík je machr, létající svaly tvoří asi třetinu hmotnosti a jeho srdce představuje neuvěřitelně výkonnou pumpu.

Těm nejmenším druhům rodu kalypta bije srdce frekvencí až 20 tepů za vteřinu (tedy 1 200 tepů za minutu, zatím nejvyšší změřená srdeční frekvence je 1 260 úderů/minutu) a za stejnou dobu kmitnou křidélky 80krát.

Kolibříkům se říká „létající drahokamy“ kvůli velikosti a pestrobarevnosti. Jejich váha by se spíš měla počítat v karátech než gramech.
Kolibříkům se říká „létající drahokamy“ kvůli velikosti a pestrobarevnosti. Jejich váha by se spíš měla počítat v karátech než gramech.

„Nos“ na sladké

Kdysi žili po celém světě, dnes osidlují jenom americký kontinent. Podle neurčitých paleontologických nálezů je tu důvod domnívat se, že kolibříci se vyvinuli někdy před 30 miliony lety.

Měli tak dost času, aby se těch 330 jednotlivých druhů přizpůsobilo různým specifickým prostředím. A taky měli čas připravit tělo na zimu.

Jako nejmenší teplokrevní živočichové s nejrychlejším metabolismem je pro ně udržení energetické hladiny zásadní, takže když sají nektar, vyhledávají jen ten, který má minimálně 10 procent cukru (k tomu ještě požírají drobný hmyz).

Jenže k této dovednosti museli uzpůsobit další schopnosti – jde o to, že za vnímání sladkého je u obratlovců zodpovědný konkrétně jeden kousek DNA, který ale ptáci nemají. Jak tedy kolibříci vědí, že sladký nektar je dostatečně sladký?

Po letech výzkumů na to vědci přišli – kolibříci si chuť sladkého přeměnili na jinou.

Kdyby měl kolibřík velikost člověka, potřeboval by tolik energie, kolik spálí 10 maratonských běžců?
Kdyby měl kolibřík velikost člověka, potřeboval by tolik energie, kolik spálí 10 maratonských běžců?

Božské spalování

Kolibříci cukry opravdu potřebují, protože přes den ztrácejí enormní množství energie. Kolibříci jsou rychlí (až 54 km/h) a čilí. Navíc vyhřát malé tělo stojí velké zásoby, takže chladné noci je mohou zabít. Proto si vyvinuli „režim spánku“.

Kolibříci jsou jedni z mála obratlovců, kteří dokážou na několik hodin „ustrnout“, vypnout všechny neživotně důležité orgány, snížit metabolismus až o 95 procent a spotřebovat o 50 procent méně energie.

Je to forma hibernace, ale jen na noc… Kolibříci mají vůbec jedinečnou adaptaci mezi obratlovci, protože mohou spalovat stejně efektivně jak glukózu, tak i fruktózu. To lidé nedokážou!

I když nemají geny vnímání sladkého, sají pouze nektar, který obsahuje 10 procent cukru.
I když nemají geny vnímání sladkého, sají pouze nektar, který obsahuje 10 procent cukru.

Všechno na nich je unikátní

Výzkumníci ze Stanfordovy univerzity zkusili porovnat 12 druhů kolibříků s jedním z nejmenších dronů na světě. Black Hornet Nano je vojenská neozbrojená mikrověcička s vrtulkou o velikosti 10 x 2,5 cm a váze 16 gramů včetně baterií.

Podle všeho by měl být mnohem flexibilnější než ptáci, avšak většina z těch 12 druhů kolibříků byla minimálně stejně efektivní. „Jeden druh kolibříků byl ale někde úplně jinde.

Kolibřík stříbrný (Calypte anna) prokázal, že jeho křídla byla o 22 procent efektivnější než rotor dronu,“ říkají vědci.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Věda a technika
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
záhady a tajemství
Ztracená ponorka: Na hlídce je už 86 let
„Still on patrol“ – Stále na hlídce. Tento status patří v námořní terminologii bojovému plavidlu, které se ztratilo, avšak jeho vrak stále nebyl objeven. Vztahuje se i na nizozemskou ponorku HNLMS O 13, která se nevrátila z hlídkové plavby v roce 1940. Co o této poslední misi víme? Podaří se někdy vrak ponorky objevit? V kalendáři je červen […]
Některá místa se nám zdají povědomá, přestože jsme tam nikdy nebyli. Záhada déjà vu
Vstoupíte do cizího domu, rozhlédnete se po místnosti a najednou vás polije zvláštní pocit: přesně tohle už jste přece někdy zažili! Víte, kde stojí stůl, tušíte, co přijde za okamžik, a přesto si nedokážete vybavit jedinou skutečnou vzpomínku. Jako by vám někdo na okamžik pustil reprízu života, který jste nikdy nežili. Jde o tajemné poselství […]
Karyn Kupcinetová: Věděla víc, než měla?
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí a nikdy neobjasněné vraždy. Jako příběh mladé herečky, která zemřela dřív než se stihla proslavit. Dvaadvacetiletá Karyn Kupcinetová (1941-1963) je na počátku slibné kariéry. Za sebou má téměř dvě desítky seriálů a malých filmových rolí. Zemře však dřív než […]
Člověk slabě svítí. Jenže vlastní světlo nikdy neuvidíme
Když večer zhasneme, naše tělo podle všeho úplně nezmizí ze světa světla. Člověk totiž skutečně vysílá fotony. Ne takové množství, aby se podle něj dala najít cesta do kuchyně, natož aby se rozzářila ložnice. Jde o tak slabé světlo, že lidské oko nemá šanci ho zachytit. Přesto ho dokážou odhalit citlivé vědecké přístroje. Každý z […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz