Domů     Erich Priebke: Do svých vojáků nalije koňak a poté vyráží vraždit
Erich Priebke: Do svých vojáků nalije koňak a poté vyráží vraždit
20.8.2019

Čtyřiadvacátý březnový den roku 1944 se stane bolavým dnem italských dějin. Odehraje se totiž doslova peklo v Ardeatinských jeskyních kousek za Římem. O něm se zpočátku mlčí.

Až pach mrtvol nevinných Italů odhalí naprostou bezcitnost a ukrutnost, na které se podílí i esesák Erich Priebke.

Mladý Erich Priebke (1913–2013) neprožívá zrovna nejjednodušší dětství, oba rodiče mu zemřou ještě jako malému chlapci, a tak mu výchovu chtě nechtě poskytne jeho strýc.

Zda je jeho výchova autoritativní a přísná, a proto má muž později sklony k bezcitnému a chladnému jednání, nelze s jistotou říct.

Jisté je však to, že Priebke nastupuje cestu kariérního nacisty už ve svých třiadvaceti letech, v roce 1936 se nadšeně připojí k tajné státní policii – gestapu.

Priebke je za převelení do Říma rád.
Priebke je za převelení do Říma rád.

Krvavá předehra

Jeho „nejslavnější“ den se má ale odehrát ve zcela jiné funkci. V průběhu druhé světové války se Priebke stane příslušníkem jednotek SS v hodnosti kapitána a v roce 1941 je vyslán do italského Říma.

Itálie je sice za války věrným německým spojencem, avšak v roce 1943 je fašistický režim diktátora Mussoliniho (1883–1945) svržen a následně jako odveta do země vtrhnou německé jednotky.

V pohledu nacistů je italský národ, dosud prezentovaný jako potomek antické římské říše, degradován na úroveň podlidí.

Němci se v Itálii musejí potýkat s desítkami případů partyzánských záškodnických akcí. Obzvlášť jedna se vyvede dokonale.

Píše se 23. březen 1944 a po ulici Via Rasella v Římě pochoduje rota třetího praporu Bozenského pluku SS. Ve chvíli, kdy vojáci procházejí kolem nenápadného metařského vozu, mašírování ukončí obří exploze.

Nálož připravená partyzány roztrhá desítky těl esesáků na kusy. Životy dvaačtyřiceti příslušníků SS však okupanti hodlají krutě pomstít…

Shromáždit stanovený počet odsouzenců na smrt nebylo vůbec lehké.
Shromáždit stanovený počet odsouzenců na smrt nebylo vůbec lehké.

Vypalte celou čtvrť!

Vojenský velitel Říma Kurt Mälzer na místě tragédie žádá tvrdý trest – oheň a krev! Rozčilený a podnapilý generál chce podminovat celý pouliční blok a vyhodit domy nevinných občanů do povětří.

Když se o masakru dozví Adolf Hitler, nápad Mälzera se mu zdá sympatický. Jen nechce troškařit a do povětří by nejraději vyhodil ne jen jednu ulici, nýbrž celou římskou čtvrť.

K tomu by jako třešničku na dortu chtěl postřílet za každého jednoho Němce padesátku Italů. Přes možné hrozivé scénáře nakonec zvítězí jiný postoj – za jednoho zabitého Němce padne deset Italů, navíc půjde o italské vězně.

Háček nastává ve chvíli, když pohlaváři zjistí, že v celách sedí pouhých šestnáct lidí. Kde sehnat zbytek?

Nacistická bestie v podobě Kepplera je po válce dopadena.
Nacistická bestie v podobě Kepplera je po válce dopadena.

Berte všechny

Cesta k největší nacistické ohavnosti v Itálii je umetená. Šéf římského gestapa a přímý nadřízený Priebkeho Herbert Kappler (1907–1978) se s úkolem příliš nemaže.

K oné šestnátce přihodí ještě 75 Židů a několik mužů, kteří se v době atentátu nacházeli na ulici. Kandidátů na smrt je však stále málo.

Řady proto doplní „podezřelými“ italskými vojáky, příslušníky římské inteligence a dalšími nevinnými, které dodá i sám Priebke. S takto sestaveným seznamem už je Kappler spokojený.

„Kdo odmítne střílet, bude pohnán před tribunál SS,“ pohrozí svým podřízeným poté, co jim seznam s úsměvem předá. Nacisté jednají rychle a kandidáty naženou před palác Barberini rychlostí blesku.

Svou roli hraje i strach z hněvu Hitlera, který nařídil, aby msta byla vykonána do 24 hodin od partyzánského atentátu. Náklaďáky poté s nebožáky odjíždějí z Říma.

Římská ulice Rasella po pumovém atentátu, který cílil na německé vojáky.
Římská ulice Rasella po pumovém atentátu, který cílil na německé vojáky.

Koňak na zabíjení

Celá akce má proběhnout bez jakéhokoli vzbuzení pozornosti ze strany veřejnosti. Náklaďáky proto vyrazí po silnici Via Ardeatina do řídce osídlené zemědělské oblasti kousek od města. Když zastaví, esesmani zjišťují, že se přepočítali.

Podle instrukcí měli zajmout 330 lidí, z nákladních prostor se však vypotácí 335 Italů! Nyní už velitel akce Erich Priebke to sice bere na vědomí, ušetřit však oněch pět životů rozhodně nehodlá.

Priebke poručí svým poskokům, aby postupně ve skupinkách po pěti naháněli nešťastníky do útrob jeskyně. Následuje neskutečné trápení. A to nejen na straně obětí. Většina důstojníků totiž nikdy předtím nezabíjela.

Kappler to ví, a proto je na výpravu vybaví láhvemi vybraného koňaku na zklidnění nervů budoucích zabijáků!

Takto dnes vypadá místo, kde se nechutné zvěrstvo odehrálo.
Takto dnes vypadá místo, kde se nechutné zvěrstvo odehrálo.

Mdloby z mrtvol

Priebke vrahy instruuje podle předem daných pokynů. Svázané oběti musejí pokleknout zády ke střelci. Střelec musí zamířit přesně do oblasti mozečku – správně mířená rána totiž stoprocentně ukončí život vězně a na žádného se nevyplýtvá ani kulka navíc.

Zadání kalí přítomnost několika mrtvol z minula, na které poklekají nově přivezení nebožáci. Ještě před postřílením všech obětí se znovu rozhoduje, zda má o život přijít i pět přebývajících osob.

Jelikož ale převáží vůle jeskynní masakr ututlat, zastřeleni jsou i oni. Jednomu z důstojníků koňak na posilněnou nestačí a při pohledu na rostoucí kopec mrtvol omdlí.

Nepomůže tak ani s následným nashromážděním mrtvých těl na několik kup, kdy každá dosahovala výšky asi jednoho metru! Nejmladší oběti je pouhých 14 let. Přítomní ženisté ještě na závěr podminují vstupy do jeskyní.

Vzpomínkový ceremoniál před Ardeatinskou jeskyní
Vzpomínkový ceremoniál před Ardeatinskou jeskyní

Tutlání vychází

„Vše vyšlo výborně,“ libuje si Priebke. On sám prý zastřelil jen dva muže. „Ardeatinské jeskyně byly pro Židy strašné, pro mne to však byla maličkost, která se ztratila ve všem dalším – bombardování Drážďan, Hirošimě, mých mrtvých přátel, prohrané válce.

Byl jsem voják a nikdy jsem si nemyslel, že to byl zločin,“ hájí se později před soudem. Priebke se však přepočítává podruhé, střelbu z jeskyní pár lidí uslyší. Spojí si ji navíc s neuvěřitelným zápachem linoucím se později směrem od jeskyní.

Rodinám obětí bylo namlouváno, že se jejich blízkým nic nestalo. Sice všichni zmizeli, ale jistě jsou v pořádku! Už po týdnu nesnesitelného zápachu se ale do míst vydá nejprve dvojice kněží a následně i chlapci z nedaleké chudinské čtvrti.

Klepy o mrtvolách, jež kněží objeví v nedaleké jeskyni, se rychle šíří Římem. Donesou se i k esesmanům, kteří nelení a miny u vstupů do jeskyní odpálí.

Těla jsou nalezena až 4. června dvěma hasiči, kdy oblast již čistí spojenecká vojska.

Priebke před soudem nepociťuje lítost ani odpovědnost za masakr.
Priebke před soudem nepociťuje lítost ani odpovědnost za masakr.

Úspěšná kariéra

Priebke vezme nohy na ramena a za pomoci vatikánského cestovního pasu pláchne do Argentiny, kde se vypracuje na úspěšného hoteliéra. Navíc se stane ředitelem německé školy v horském resortu Bariloche.

Pohodový život si i s celou svou rodinou užívá takřka 50 let. Dopaden je s pomocí televizních reportérů až v roce 1994 a u italského soudu, kam je o rok později vydán, stane v roce 1996. To je Priebkemu už čtyřiaosmdesát let…

Nutno podotknout, že Priebke je prvně odsouzen v nepřítomnosti už v roce 1948. Rozsudek si osobně vyslechne až v roce 1997, kdy je poslán nejprve na 15 let do vězení. To vzbudí obrovskou vlnu nespokojenosti.

O rok později soud sáhne k trestu přísnějšímu, doživotí! To si však kvůli podlomenému zdraví může odpykat v pohodlí domova, tentokrát v Římě. Že ale nepůjde o úplný klid, ukážou jeho sté narozeniny.

Ty Priebke slaví v červenci 2013. Před jeho dům se nahrnou členové židovských organizací a komunit a spousta dalších rozhořčených protestantů. Při protestu nezapomenou přečíst seznam všech obětí jeskynního masakru.

Se staříkem ani tento akt nepohne, do své smrti skutečně nikdy neprojeví ani špetku lítosti za své činy. Erich Priebke umírá 11. října 2013 v Římě. Jeho právník ještě před Priebkeho smrtí prohlásí, že popel jeho klienta bude rozprášen v Argentině.

Foto: Wikimedia.org. Autor: Miroslav Horký
reklama
Související články
Historie
Boty na podpatcích nosili už starověcí egyptští řezníci
První podpatky se objevují už na vyobrazeních ze starověkého Egypta. V říši na březích Nilu určovaly společenské postavení svého nositele. Pyšnili se jimi lidé, kteří se řadili k tehdejší společenské smetánce. Podpatky zde nosili i řezníci, ovšem z ryze praktického důvodu, ato aby se mohli brodit v krvi mrtvých zvířat. V antickém Řecku a Římě znali sandály s vysokou platformou, […]
Historie
Skryté památníky druhé světové války: Kde je najdeme?
Od konce druhé světové války nás dělí již dlouhé časové období. Krajina Evropy dávno zahladila stopy po bojích a druhoválečná vojenská technika si našla místo v muzejních expozicích. Jsou zde ale i skryté památníky, přízrační svědkové nelítostného globálního konfliktu. Najdeme je ve vodním prostředí. Právě zde můžeme v některých lokalitách na válečná mementa  narazit. Někdy nám […]
Historie
Proč dostal Mikuláš II. přezdívku „krvavý car“?
„Tato událost téměř čítankově ilustruje, jak silnému vlivu svých starších rodinných příslušníků byl vystaven tehdy osmadvacetiletý Mikuláš na začátku své vlády,“ vysvětluje současná rakouská autorka Elisabeth Hereschová. Na mysli má událost, ke které dojde 30. května 1896 na Chodynském poli v Moskvě. Jde o oslavu korunovace ruského cara Mikuláš II. Alexandrovič (1868–1918) pro lidové masy. […]
Historie
Mt. Rushmore: Svatyně demokracie v Černých horách
Hlavy čtyř amerických prezidentů, vytesané do skály, se staly jedním ze symbolů Spojených států. Známé skalisko Mt. Rushmore se nachází v Černých horách, 244 jižně od Keystonu v Jižní Dakotě. Hlavy v žulových skalách jsou vysoké 18 metrů. Sochy dokončené v roce 1941 každý rok navštíví na 2 000 000 návštěvníků. Black Hills si bez nich nyní dokáže […]
reklama
záhady a tajemství
Paldiski: Přístav, jehož jméno se nesmělo ani vyslovit!
V místech, kde se potkává Finský záliv s Baltským mořem se nachází přístavní město Paldiski – statutární centrum kraje Harjumaa v Estonsku. Nyní je to klidné, ba trochu ospalé sídlo. Není tomu tak dlouho, co zde existovala supertajná námořní základna. Jméno města nebylo radno ani vyslovit. Vše bylo v takovém režimu utajení, že Paldiski prý […]
Salemské čarodějnické procesy: Byly na vině halucinace?
Čechy čarodějnické procesy v podstatě téměř neohrozily, samozřejmě se smutnou výjimkou Jesenicka a Šumperska, kde bylo upáleno asi 200 žen. K posledním procesům zde došlo v roce 1696. Salemské šílenství Za zřejmě nejznámějším tehdejším „honem na čarodějnice“ se však musíme vydat do Salemu a vrátit se do roku 1692, kdy ve zcela puritánském prostředí propuklo […]
Fenomén zvaný bilokace
Bilokace, tedy výskyt jedné osoby na dvou místech současně v jednom okamžiku, je velice zajímavý a doposud ne zcela uspokojivě vysvětlený jev, který navíc může mít též souvislost s takzvaným astrálním tělem nebo i s dvojníkem člověka… Antonín Paduánský Bilokace patří také k zázrakům, kterých byl údajně schopen portugalský františkán Antonín Paduánský (1195-1231). Katolická tradice […]
To by člověk nevymyslel! Tři dechberoucí historické náhody
Už v dětství ji všichni odepisují, jenže dívka zrádnou tuberkulózu porazí, a dokonce získá dobrou práci. Když ji jako stevardku přidělí na obří loď, má velkou radost. Tehdy netuší, že bude mít čest procházet se po palubách největších plavidel svého druhu. U dvou z nich dokonce uvidí, jak zmizí v temném mořském hrobě! „Život je […]
reklama
zajímavosti
V americkém městečku mají všude blízko. Celé je totiž v jednom domě!
Komu snad alespoň jednou v životě neproblesklo hlavou, jak by bylo skvělé mít obchod jen pár metrů od svého bydliště a moci si tam v klidu dojít v bačkorách. Nebo to mít do školy stejně daleko jako z pokojíčku do obýváku a nemuset zbytečně brzo vstávat. Ačkoliv to jsou všechno představy z říše snů, podobné místo opravdu existuje. Jen se […]
Láska prochází žaludkem: Přírodní afrodiziaka
Již naši předci využívali všechno přírodní, co svou barvou a chutí navozovalo erotickou atmosféru. Ze zkušenosti totiž věděli, že přírodní afrodiziaka mohou zvyšovat libido. Ostatně například některé léčivé rostliny jsou v tomto smyslu doporučovány i dnes… Kupříkladu v případě máty Arabové věřili, že posiluje mužnost. Není se čemu divit, i dnešní bylinkáři ji doporučují při […]
Starověká čínská medicína: Tradice i časté mýlky
Tradiční čínská medicína je dnes jednou z celosvětově nejrozšířenějších metod tzv. alternativní medicíny. Široká vědecká obec za nejcennější složky čínské medicíny považuje například masáže, cvičení čchi-kung nebo samozřejmě též doporučení zdravé životosprávy. Tradice akupunktury Západní medicína se v tradicích čínského léčení mohla inspirovat kupříkladu ve využívání efedrinu či kafru. Jedním z čínských objevů je též […]
Podivuhodné dřeváky: Dá se na nich i bruslit!
Sedí na zídce kousek za vsí, dlouhé coby jí padají přes ramena. Sleduje, jak se jí bosé nohy v neuměle vyrobených dřevácích kymácejí sem a tam – a zasněně se usmívá. „Griet! Tady jsi! Hledala jsem tě snad všude,“ vynoří se zpoza zatáčky kamarádka. Její zrak hned padne na humpoláckou obuv: „Páni! On tě vážně […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Plněná cuketa s kuskusem, zeleninou a šunkou posypaná sýrem
tisicereceptu.cz
Plněná cuketa s kuskusem, zeleninou a šunkou posypaná sýrem
Suroviny 4 rajčata 3 cibule 8 lžic kuskusu 150 g uzené slaniny 200 g šunky 200 g strouhaného sýra Postup Cuketu podélně rozřízněte a vnitřek vydlabejte. Vydlabaný vnitřek nakrájejte na m
Hrádek u Nechanic: Po stopách šlechtického rodu Harrachů
epochanacestach.cz
Hrádek u Nechanic: Po stopách šlechtického rodu Harrachů
Reprezentační sídlo starobylého rodu Harrachů je ideálním prostředím k udržování starých tradic. A na zámku Hrádek u Nechanic dobře vědí, co zajímavého pro své návštěvníky připravit. Známý novogotický zámek Hrádek u Nechanic byl vystavěn hraběcí rodinou Harrachů mezi lety 1839 až 1857 jako jejich letní lovecké a reprezentační sídlo. Vyznačuje se nejen anglickou architekturou, bohatě zdobenými
Velikonoce s Baronem
iluxus.cz
Velikonoce s Baronem
Velikonoce klepou na dveře, a jak lépe je strávit než v přítomnosti prvotřídních českých ovocných specialit a pálenek Baron Hildprandt. Nenechte se zaskočit dospělými koledníky, a kromě obarvených vaj
Čočková polévka s cizrnou a zeleninou
panidomu.cz
Čočková polévka s cizrnou a zeleninou
V této vegetariánské verzi supluje bílkovinu zelená čočka a cizrna, která chuťově doplňuje rajčata i brambory s řapíkatým celerem. Klidně uvařte toto jídlo z dvojnásobné dávky, určitě si nikdo nebude stěžovat ani druhý den, kdy se skvěle rozleží. Ingredience 300 g brambor 3 řapíkaté celery (200 g) 2 stroužky česneku 1 menší cibule 2 lžíce olivového
Jak shodit kila a nepřibrat
nejsemsama.cz
Jak shodit kila a nepřibrat
Přejídáte se, jenže pak si vyčítáte nadbytečná kila? Do posilovny vás nikdo nedostane? Moc toho nenaspíte a v práci máte stres? Zkuste na to jít jinak. Asi vás překvapí, že váš chytrý metabolismus sám od sebe spálí 1300 až 2000 kalorií denně, bez jakékoli aktivity. Kolik přesně, to už záleží na vaší váze, výšce i jiném. Už to je ale přece dobrý
Co vše skrývá zřícenina hradu Házmburk?
enigmaplus.cz
Co vše skrývá zřícenina hradu Házmburk?
Zřícenina gotického hradu Házmburk, jež najdeme u vsi Klapý, asi 3,5 kilometru severozápadně od města Libochovice v okrese Litoměřice, je opředena nejednou bájí a pověstí, tak jako ostatně každé staro
Průmyslové potraviny jako zhouba našeho zdraví?
21stoleti.cz
Průmyslové potraviny jako zhouba našeho zdraví?
Člověk je tvor nepoučitelný, zejména co se skladby jídelníčku týká. Jakmile má možnost dopřát si potraviny s vysokým obsahem cukru, soli nebo tuku, nedokáže odolat. Přitom by měl. S každou další porcí
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Jak jsem zkoumala svůj rozvětvený rod
skutecnepribehy.cz
Jak jsem zkoumala svůj rozvětvený rod
Seděla jsem nad archivem dlouho do noci a kolem mě se promenádovali duchové mých předků. Pak zamířili do jídelny ke kulatému stolu. Do toho domu po prarodičích jsem se přistěhovala nově, bydlela jsem tu zatím jen pár dní. Domek byl hodně dlouho opuštěný, protože babička s dědou už před lety odešli bydlet do domova seniorů, kde měli
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
epochalnisvet.cz
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
Na více než 15 000 kamenech s rytinami najdeme údajně potvrzení prakticky všeho, o čem dnešní záhadologové sní. Obrázky zachycují dinosaury, pokročilé lékařské zákroky nebo pokročilé technologie, nápadně připomínající ty moderní. Jsou kameny skutečné? Kdo je mohl vytvořit a co všechno by měly dokazovat?   Peruánský lékař Javier Cabrera Darquea (1924–2001) slaví 42. narozeniny. Mezi dary se
Richard Lví srdce krutostí šokoval muslimy i křižáky
historyplus.cz
Richard Lví srdce krutostí šokoval muslimy i křižáky
S rukama pevně svázanýma za zády je postupně vyvádějí z města do pouště. Tam na ně již čekají kati. Marně budou muslimští vojáci sultána Saladina bušit do křesťanských řad, aby zachránili své souvěrce. Jejich osud je zpečetěn. Přezdívají mu Lví srdce. Už jeho současníci pohlížejí na anglického krále Richarda I. (1157–1199) jako na hrdinu, rytíře
Radostná událost v rodině Leoše Mareše!
nasehvezdy.cz
Radostná událost v rodině Leoše Mareše!
U Marešových se slaví! Syn Jakub (18) se dostal na prestižní univerzitu Florida Southern College v Americe, kde se kromě studií byznysu bude také věnovat vodnímu lyžování, ve kterém je opravdu dobrý.