Skip to content

Chtěl Napoleon I. rozebrat moskevský chrám Vasila Blaženého?

V době středověku je Moskva spíše menší vesnicí. V kruzích se rozšiřuje dál kolem středu, který tvoří Kreml a několik kostelů v jeho blízkosti. Na ochranu roste Kitaj gorod, město obchodníků, kteří potřebují trh. Prodávají na něm své zboží. Tehdejší tržní náměstí zakládá velkokníže Ivan III. (1440–1505) současně se stavbou Kremlu.

Nový název dostává náměstí od kostela Svaté Trojice, který zde stojí. Jenže ani tohoto jména si příliš dlouho neužije. Kitaj gorod zachvátí v roce 1571 plameny a domy shoří na troud. Od té doby se tu říká Požár nebo Spáleniště. Teprve v 17. století se objevuje název „Krasnaja ploščaď,“ tedy rudé, ale také krásné náměstí. Požáry jakoby se ale staly jeho osudem.

Rudé či krásné náměstí dostane své jméno až v 17. století. Domy ale mnohokrát zachvátí požár.

Ve svatostánku ustájí koně
Když v roce 1812 vtrhne do Ruska francouzský císař Napoleon I. Bonaparte (1769–1821), honosné domy obchodníků, které zatím vyrostly kolem náměstí, opět lehnou popelem.

Když do Moskvy vtrhne francouzský císař Napoleon I. Bonaparte, domy opět lehnou popelem.

Existují legendy, že Napoleon nechával během svého tažení v Chrámu Vasila Blaženého koně. Svatostánek připomínající dort prý chtěl rozebrat a přemístit do Paříže, ovšem zabránila mu v tom zima.

Pohled na kremelskou zeď přes řeku Moskvu. U zdi je pohřbena spousta osobností politického života.

Zeď plná hrobů
Hroby u kremelské zdi připomínají celou historii bolševického Ruska. Leží tu komunističtí vůdci od Jakova Sverdlova (1885–1919) až po Leonida Iljiče Brežněva (1906–1982). Mrtvý Josif Vissarionovič Stalin (1878–1953) nejdříve dělal společnost mumii Vladimíra Iljiče Lenina (1870–1924) v Mauzoleu na náměstí, ale nakonec byl také přemístěn ke zdi.

Slavný moskevský obchodní dům GUM. Za jeho stavbou překvapivě nestojí žádný podnikatel.

Car staví obchodní dům 
Symbolem náměstí je i obrovský obchodní dům GUM. Vyroste zde roku 1894, kdy se staví podobné budovy i v dalších velkých evropských městech. Co do velikosti je ale všechny trumfne, protože tady není stavitelem žádný podnikatel, ale sám ruský car Mikuláš II. (1868–1918). Způsob distribuce zboží je zde stejný jako ve starých tržnicích.

Foto: pexels.com, wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …