Spousta lidí by ho nejraději nadobro odstranila. Chtěla by zničit muže, jemuž je ruská carská rodina bezvýhradně oddaná a on má proto ohromný vliv na ruskou politiku. To se ale ukáže jako tvrdý oříšek, Plány na vraždu Grigorije Jefimoviče Rasputina (1869–1916) proto společně kuje několik spiklenců. Vůdcem je kníže Felix Jusupov (1887–1967), nechybí poslanec Státní […]

Zásluhu na tom, že si můžeme zapnout navigaci a beze strachu vyrazit do světa mají i muži, kteří ten svět pro nás objevovali. Některé z nich však dálky pohltily tak dokonale, že zmizeli beze stopy. Jedním z nich byl i Jean–François de Galaup.  Roku 1785 je francouzský mořeplavec Jean–François de Galaup, hrabě de La Pérouse […]

Krásný mladík proběhne cílem. Vypracované tělo se leskne potem a svaly na něm jenom hrají. Sotva dorazí, dav začne šílet a svého hrdinu div neumačká. Prvenství ve starořeckých olympijských hrách se pro atlety stává obrovským ternem. Kromě oslavných ód, ve kterých „do daleka září sláva… kde bojuje rychlost a síla spojená s odvahou,“ jak zpívá řecký […]

Den úplňku po letním slunovratu roku 776 př. n. l. Utichly zbraně, teď se bojuje jenom na sportovním kolbišti. Na stadionu (závodiště s dráhou 192,7 metru) ve městě Olympii v élidském království (severozápad dnešního Řecka) se shromažďují mladíci z vážených rodin. Chystají se k soupeření v běhu, který je až do roku 724 př. n. l. jedinou olympijskou disciplínou. Mezi […]

28. dubna… K havárii došlo v sobotu brzy ráno, takže až v pondělí 28. dubna mohl o tragédii informovat tisk. Hned na titulní stránce tiskový orgán KSČ skutečně přináší zprávu o jaderném výbuchu. Nicméně nikoli o tom v Černobylu, nýbrž o francouzském jaderném testu na ostrově Mururoa. 29. dubna V zahraničním zpravodajství se dočteme o nových […]

Když se řekne jméno Jack London, většina lidí si vybaví knihy Volání divočiny nebo Bílý tesák. Spisovatel však nenaslouchá pouze vábení zlata, ale i cestování v čase. Zážitky z toulek po hvězdách i výletů do minulých životů mu svěří jeho neobvyklý čtenář – vězeň odsouzený k smrti. Americký autor Jack London (1876–1916) má na dění v Americe větší vliv, […]

Selfíčko není nic nového pod sluncem. Vždyť ten nejstarší dochovaný pochází z roku 2650 př.n.l. A také Ježíš si jich pár pořídil. Tomu nejznámějšímu se dnes říká Veroničin šátek. Každopádně zachytit sama sebe není v dobách předsmartfounových vůbec jednoduché. Kdo neměl talent na malování, moc toho nezmohl. Kdo ho měl, většinou neodolal, a nějaký ten […]

Pokrevní nitky anglického rodu Despencerů se vinou do hlouby historie, dávno před třetí křížovou výpravu ve 12. století. Právě z těchto kořenů za mnoho set let povstanou osobnosti, které bude znát celý svět – Winston Churchill a Lady Diana.   Prvním doloženým předkem rodu je ale Henry Spencer (†1478), jehož potomci jsou povýšeni do šlechtického […]

Vejce jako symbol nového života tvoří nedílnou součást Velikonoc. Zatímco koledníci z chudých poměrů se museli spokojit s obyčejnými malovanými slepičími vejci. Tradici obdarovávat na svátky jara své blízké vejci údajně dodržoval už francouzský král Ludvík XIV. (1638–1715). Ten ovšem dával přednost zlatým vejcím, aby tak dal najevo svoje bohatství. Vrchol přepychu ale dosáhly tyto velikonoční dary […]

Během italského tažení Napoleona Bonaparte se obyvatelé Verony vzbouřili proti Francouzům. Krvavé boje začaly 17. dubna 1797, na Velikonoční pondělí, a povstání se proslavilo jako Veronské Velikonoce. V březnu 1796 byl Napoleon I. Bonaparte (1796-1821) jmenován velitelem francouzské armády v Itálii. Měl napadnout severní Itálii a obsadit Lombardii, tehdy rakouskou državu. Napoleonova armáda dorazila v červnu 1796 […]

Rakouský císař Ferdinand I. (1793–1875) schválí 3. srpna 1842 návrh zřídit železnici z Olomouce do Prahy. Umístění a kolejiště první pražské stanice parní dráhy (dnešní Masarykovo nádraží) navrhne železniční inženýr Jan Perner (1815–1845). Výhodou její polohy je blízkost celnice, expedice poštovních vozů i skladiště tabáku. Stavbu včetně budov výtopny, vodárny a vlečky do celnice u Hybernů […]

Už v polovině 19. století se v Praze rodí důležitý železniční uzel. Jeho úkolem je spojit Prahu s Vídní a zároveň i dvě existující pražské stanice: dnešní Masarykovo a Smíchovské (postavené roku 1861) nádraží. V roce 1869 se začíná pilně kopat. Nejhorší úkol si ale nechávají stavitelé bratři Kleinové a Vojtěch Lanna (1805–1866) až nakonec: proražení 1145 metrů dlouhého […]

Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít, to jsou bájná knížata. Která měla nastoupit vládu po Přemyslu Oráčovi. Hovoří o nich text v archivu svatovítské kapituly: „Krok ‚Kazi Tetha, (nebo Thetka) Lubossa … Przemysl …nezamysl…m Na ta voj´n… ni Zla, kr´z …moje s … Neklan… (am)…, gosti Vit.“ O jejich životě ale nevíme nic. Existovali […]